Tomáš Chlebek iPhone patří k nejpopulárnějším a nejdostupnějším kamerám všech dob. Co to vlastně znamená pro natáčení s ním a jak seriózně to lze dělat?
Status iPhonu u filmu
V současnosti je iPhone stále považován především za nejdostupnější zařízení, které je vždy po ruce a jako užitečný jen pro rozvržení prostoru, choreografie nebo zachycování momentek. I v těchto ohledech je ale velmi omezený zejména kvůli objektivu a formátům natáčení.
Příklad, kdy Damien Chazelle iPhone použil při designu úvodní scény oscarového La La Landu, je spíše ojedinělý a přesně splňuje zmíněné charakteristiky. Režisér smartphone specificky nevybral, jen ho měl po ruce jako základní prostředek pro zjednodušení blokování scény.
[su_youtube url=“https://youtu.be/lyYhM0XIIwU“ width=“640″]
Objevily se samozřejmě i mnohé případy, kdy byl iPhone využit jako seriózní nástroj, jako reklama na Bentley nebo nedávný Détour, krátký film Michela Gondryho, režiséra Věčného svitu neposkvrněné mysli. V takových případech se ale jedná spíše o filmy, které vznikly jako propagace iPhonu, nebo naopak iPhone využily jako prostředek k získání pozornosti.
iPhone je jen centrální, zdaleka ne jediný hardware
Samotné zachycování předkamerového prostoru vyžaduje kvalitní snímač a optiku, i když by ale iPhone měl být vnímán jako v tomto ohledu dostačující, je pouze základním hardwarem a většina filmařských postupů vyžaduje možnosti různého ostření, pohybů kamery, změn velikosti a hloubkové kompozice zachycovaného prostoru ze stejné vzdálenosti apod.
[su_youtube url=“https://youtu.be/KrN1ytnQ-Tg“ width=“640″]
Je principiálně nemožné, aby jedna kamera mohla dostatečné množství těchto možností nabídnout bez dalšího hardwaru. Proto se ve filmech a reklamách natočených iPhony téměř vždy objevuje věta ve smyslu „natočeno iPhonem za použití další techniky a softwaru“. Nejdůležitější dodatečná technika a software pro natáčení iPhonem rozšíří možnosti jeho optiky, nastavení parametrů obrazu a formátu natáčení a kromě záměrně roztřeseného obrazu umožní také plynulé pohyby kamery.
Jako nejužitečnější aplikace pro natáčení se převážně zmiňují Filmic Pro a MAVIS. Umožňují především manuální nastavení a detailní přehled o ostření, barevném podání, rozlišení a počtu snímků za vteřinu (standardem pro film je 24 nebo 25 snímků za vteřinu, 30 pro televizi v USA a 25 v Evropě), expozici a rychlosti závěrky a také adaptují nastavení podle další použité techniky (objektivů a mikrofonů). Nejnovější verze aplikací také rozšiřují zachycený dynamicky rozsah a barevné spektrum, což zlepšuje možnosti práce s videem v postprodukci, v profesionálních programech jako DaVinci Resolve, Adobe Premiere Pro a Final Cut Pro X.
Nejčastěji dokupovanými objektivy k iPhonu jsou anamorfické objektivy od Moondog Labs, které rozšíří zachycený obraz a umí zachytit specificky filmové, široké horizontální „lens flares“ (odrazy světla na čočce). Skoro stejně často se zmiňují objektivy výrobců Moment a dražší Exolens od věhlasné firmy Zeiss.
Nástrojů pro stabilizaci kamery je dostupných asi nejvíce a lze si je vyrobit doma, nebo za ně utratit až desítky tisíc, ale dvěma základními volbami z táboru dostupnějších a dražších zařízení bývají Steadicam Smoothee a DJI Osmo Mobile. Například Beastgrip Pro pak natáčení iPhonem stabilizuje přidáním váhy a zlepšením ergonomie a dovoluje také připojování dalšího hardwaru jako objektivů, světel a mikrofonů.
Nakonec, velmi důležitou součástí filmů je také zvuk, který není úplně vhodné zachycovat přímo mikrofonem zabudovaným v iPhonu. Spíše je na místě investovat do zapůjčení poloprofesionálních nebo profesionálních mikrofonů či do vlastního digitálního rekordéru, například od společností Zoom nebo Tascam.
[su_youtube url=“https://youtu.be/OkPter7MC1I“ width=“640″]
Estetika a filosofie natáčení iPhonem
Jakkoliv sofistikovaná technika je samozřejmě k ničemu v rukou neschopných a neinspirovaných tvůrců. Totéž ale může platit naopak – serióznější natáčení iPhonem vyžaduje investice do základní dodatečné techniky, ale pro zajímavý výsledek není nutné utrácet tisíce, ani za samotnou kameru, ani za další zařízení.
Příkladem budiž celovečerní film Tangerine natočený na iPhone 5S, který se před několika lety setkal s velkým ohlasem na celosvětově největším festivalu nezávislých filmů v Sundance – ne proto, čím přesně byl natočen, ale pro způsob využití dostupných prostředků.
Zajímavé filmy natáčené mobilními telefony vznikají už od roku 2006 a technologie od té doby prošla obrovskými změnami, iPhone je tedy pro tento účel bohatě dostačující a spíše je třeba soustředit se na jeho možnosti a odlišnou estetiku než omezení.
Jeden z nejprestižnějších filmových magazínů, Hollywood Reporter, v recenzi Tangerine napsal, že iPhone v kombinaci s anamorfickými objektivy filmu dodává řízný, úderně filmový vzhled a je zvláštně esteticky ryzí v záplavě nezávislých filmů působících až příliš naleštěně.
Jiným skvělým příkladem je krátký film nejznámějšího jihokorejského režiséra Chan-wook Parka, Night Fishing, který kreativním hraním si s obrazovými limity iPhonu 4 a častému nepoužívání stabilizace vytváří zajímavou kombinaci realismu a stylizace. Režisér na smartphonu ocenil jednoduchost zacházení a malé rozměry.
Dogma 95
V současném kontextu rozvíjejícího se natáčení smartphony je zajímavé zamyslet se nad filmařským hnutím Dogma 95, které se rozvinulo ve druhé polovině devadesátých let v Dánsku a později se rozšířilo do celého světa. Bylo započato sepsáním manifestu o deseti bodech týkajících se tématiky, produkce i natáčecí techniky.
Konkrétní pravidla samozřejmě iPhone nesplňuje, podstatnější jsou ovšem cíle, které si filmaři vytvořením manifestu vytyčili. Jejich záměrem bylo co největší zjednodušení procesu tvorby a produkce a umožnění zaměřit se na samotné natáčení. Jednotliví herci se často sami dočasně stávali kameramany, scény byly buď do velké míry nebo zcela improvizované, herci mnohdy netušili, že je někdo natáčí, nepoužívalo se dodatečné svícení ani kulisy apod.
To umožnilo vytvořit velmi specifickou realistickou estetiku využívající limity rozpočtu a techniky ve svůj prospěch. Filmy tohoto hnutí jsou syrové a působí dojmem, že by je mohl natočit kdokoliv, samozřejmě za předpokladu velkého talentu. Jejich pointou je, nesnažit se dosáhnout co největší kontroly nad vlastnostmi obrazu a výslednou podobou filmu, naopak jdou proti tomu a hledají nové/odlišné pojetí realistické kinematografie.
Jelikož je iPhone vždy po ruce, má často nekonzistentní ostření a podání barev, při horších světelných podmínkách se objevuje zřetelný digitální šum, filmy jím vytvořené mohou být ještě více oproštěny od prizmatu vnímání filmu jako něčeho buď vykonstruovaně autentického, nebo záměrně neautentického. Není třeba přitom vzpomínat pouze na umělecky nepříliš hodnotné filmy jako Záhada Blair Witch a Paranormal Activity, ale právě na filmy Dogma 95 jako Rodinná oslava a Prolomit vlny.
Velmi zajímavé může být i využívání estetiky raných digitálních filmů nebo dokonce vaporwave, pro něž je syrový, nedokonalý, agresivně digitální vizuál typický. iPhone by neměl soupeřit s Red Epic nebo Arri Alexou a drahými hollywoodskými produkcemi, ale být nástrojem vlastní autenticity, lidí s nápady, kteří se nechtějí přibližovat a napodobovat techniky a pravidla ostatních, ale hledat svoje vlastní.
Spíše než snažit se legitimizovat iPhone jako potenciálně seriózní filmařský nástroj někdy až fetišizací použitých technologií a jejich stavění do centra pozornosti je snad v současnosti perspektivnější spíše než přibližovat iPhone filmu přibližovat film iPhonu. Pokud je výsledné dílo vnímáno prizmatem techniky vytvořené k jeho natočení, redukuje až eliminuje to jeho uměleckou hodnotu. Ve spojitosti s filmem Tangerine se mluví většinou právě o způsobech a technice, jakou byl natočen. Jeho autoři ale iPhone záměrně poprvé zmínili až na úplném konci titulků, aby byl vnímán jako nástroj pro natočení filmu a ne jako cokoliv jiného.
Technologie je samozřejmě významnou součástí kinematografie, ale ultimátně musí být jen prostředkem uměleckého vyjádření, ne centrem pozornosti. Kampaně jako „Shot On iPhone“ samozřejmě dávají smysl jako propagace zařízení, z hlediska jeho skutečné legitimizace jako nástroje nezávislých filmařů jsou ale spíše kontraproduktivní, jelikož mají tendenci odvádět pozornost od samotného umění.
V bazaru Jablíčkáře nabízím zmiňované iPro Lens k prodeji:
http://bazar.jablickar.cz/bazar/detail-inzeratu/?id=4467
Evropska tv norma nema 30 snimku za vterinu ale 25 (50i)
Pravda, doplněno