Filip Brož Primární zdroj nových informací, zpravodajství a bezedná studnice rad a inspirace. Tím vším je pro mě mikroblogovací služba a sociální síť Twitter, bez které si své fungování již nedokážu představit. Každé ráno mé první kroky směrují právě sem a tento úkon se opakuje nesčetněkrát během celého dne. Svůj Twitter se snažím pěstovat jako zahradu. Zvažuji každého nového člověka, kterého chci sledovat, a snažím se eliminovat zbytečný balast a informace, které ke svému životu nepotřebuji. Twitter se vypracoval až na můj hlavní zdroj informací všeho druhu.
Před lety, ve svých začátcích, jsem na iPhonu používal na prohlížení Twitteru jeho oficiální mobilní aplikaci. Časem jsem však přešel k aplikaci Tweetbot od vývojářů Tapbots, na kterou nedám dopustit. Nedávno jsem však poslouchal nový díl podcastu AppStories, kde Federico Viticci nostalgicky vzpomínal, jak na svém prvním iPhonu používal aplikaci Twitterrific, kterou si nemůže ani v dnešní době vynachválit.
Také s Twitterrificem mám svou historii, a tak to pro mě nebyla novinka, nicméně jsem ji dlouho nepoužíval. Viticci mě ovšem navnadil natolik, že jsem si Twitterrific do iPhonu po letech opět stáhl a začal ji znovu používat. A rovnou jsem ji pak srovnal se zkušeností z oficiální aplikace Twitter a zmíněného Tweetbotu, který většina považuje za to nejlepší, čím můžete Twitter číst. Během svého testování jsem nicméně přišel na to, že i opěvovaná aplikace od Tapbots má své limity. Je ale vůbec reálné používat na jedinou sociální síť tři aplikace najednou?
Tady vám rovnou odpovím. Podle mě to je zbytečné, bohatě si vystačíte jen s jedním či doplňkově druhým klientem, ale nepředbíhejme. Testování jsem pojal tak, že jsem různě na přeskáčku konzumoval obsah ze všech tří aplikací. Přitom jsem se snažil vnímat podstatné detaily a uživatelské funkce, které aplikace obsahují, a pomyslně je srovnával.
Na vlně oficiální aplikace
Oficiální Twitter je pro všechny iPhony i iPady jako univerzální aplikace zdarma. Vyzkoušet ji může tedy kdokoliv. Hlavní výhoda této aplikace je v tom, že jakožto oficiální klient podporuje veškeré funkce a novinky, které zrovna Twitter nasadí. Jako jediná ze všech tří aplikací tak umožňuje lidem vytvářet anketní otázky, jež se staly celkem populární. Doslova během pár vteřin si můžete vytvořit vlastní mini výzkum a zpětně získat nějaká data.
Fakt, že některé funkce má oficiální aplikace jako jediná, je především v tom, že Twitter vývojářům třetích stran neposkytuje zdaleka všechny API, a tak je ani konkurenční aplikace často nemohou aplikovat. Obecně se vztah Twitteru k alternativním klientům v čase velmi proměňoval a nyní platí to, že některé novinky si zkrátka Twitter drží pod pokličkou (např. živé vysílání přes Periscope). Mimo jiné i kvůli tomu, že v jeho aplikaci najdete reklamy, což se vám u níže zmíněných konkurentů nestane.
Mnoho uživatelů dnes v Twitteru ocení také možnost snadného přidání GIFů, které dokáží osvěžit jakýkoliv tweet, ale skutečně užitečná se často ukazuje sekce „Neuniklo vám něco?“, což je box objevující se v timeline a zobrazující zajímavé tweety z poslední doby. Zároveň vám Twitter napovídá, koho zajímavého byste mohli začít sledovat.
U Twitteru je obecně důležité a zároveň zajímavé, že ho každý používá trochu jinak, a tím tu nyní myslím způsob, jakým ho čte. Někteří uživatelé Twitter otevřou a nahodile listují zobrazenými tweety, jiné je zase chronologicky pečlivě pročítají od posledního, který četli, až k tomu nejnovějšímu. I to je dobré zohlednit, když si aplikaci pro čtení Twitteru vybíráte.
Sám čtu Twitter tzv. odshora, tedy od nejnovějších tweetů, až postupně dojedu až k tomu poslednímu, co jsem četl. Proto na oficiální aplikaci Twitter velmi oceňuji shlukována vlákna s konverzacemi, které na síti vznikají. Když tak projíždím tweety, okamžitě vidím navazující odpovědi a mám hned přehled a zároveň se mohu snadno zapojit. Tento způsob řazení a shlukování tweetů není na Twitteru příliš dlouho, ale do jiných aplikací se zatím vůbec nedostal.
Je to ale z velké části kvůli tomu, že například Tweetbot často používají lidé, kteří čtou Twitter chronologicky a je pro ně zcela klíčová synchronizace pozice v timeline (a k odpovědím se dostávají jinak). To znamená, že když někde skončíte číst na iPhonu a přejdete na Mac, začínáte u stejného tweetu. Ale nyní ještě zpět k oficiálnímu klientovi.
V jeho timeline je dobré také to, že u jednotlivých tweetů rovnou vidíte statistiky ohledně lajků, retweetů a počtu reakcí a také odtud můžete danému uživateli rovnou poslat soukromou zprávu. Nemusíte na nic klikat, abyste tyto informace viděli.
Co se týče uživatelského nastavení, podporuje Twitter noční režim pro příjemnější čtení ve tmě, ale nedokáže se aktivovat automaticky ani pomocí žádného gesta, což je škoda. Měnit můžete ještě velikost písma, ale jinak musíte Twitter nechat takový, jaký je. Konkurenční klienti nabízí mnohem širší paletu nastavení, ale to nemusí být pro každého.
Asi největší daň, kterou však musí uživatel při používání oficiální aplikace Twitter zaplatit, je akceptace reklam. Pro mikroblogovací sociální síť představují zdroj příjmů, a tak je jimi i mobilní aplikace doslova prošpikovaná. Při čtení tak často narazíte na „cizí“, sponzorovaný tweet, což může často rušit jinak vcelku přehlednou strukturu timeline. Tu mohou narušit ještě tzv. nejlepší tweety, které si můžete nechat pravidelně zobrazovat nahoře, abyste hned věděli, co se na Twitteru v poslední době stalo důležitého.
Tweetbot a Twiterrific toho nabízí v mnoha ohledech víc, ale kvůli tomu rozhodně není důvod oficiálního klienta zatracovat. Pro velkou část uživatelů poskytne i tak dokonalý servis, který na Twitteru potřebují. Vadou na kráse jsou jednoznačně reklamy, ale i přes ně jsem si dokázal k aplikaci najít cestu, už jen kvůli pro mě přehlednějšímu řazení konverzací a hledání nových lidí.
[appbox appstore 333903271]
Maximální uživatelské nastavení
Když už jsem zmínil možnost uživatelského nastavení a úprav celé aplikaci, pak je vítěz jasný – Twitterrific. Neexistuje aplikace, která by umožňovala tak hluboký zásah do svých kořenů. Srdce geeka zaplesá. V aplikaci Twitterrific, která je taktéž zdarma, je možné měnit opravdu cokoliv.
Původně byl Twitterrific hlavně pro Mac. Později se objevil také na iPhonu, kde v prvních letech sklízel velké úspěchy, a nakonec iOS verze dostala u vývojářského studia Iconfactory přednost a Twitterrific pro Mac skončil. Nyní se ho vývojáři pokusí díky úspěšné crowdfundingové kampani oživit znovu i na macOS, ale to je teprve hudba budoucnosti. Řeč dnes bude o mobilním Twitterrificu, který za sebou má velkou historii a také významný vývoj.
Vzhledem k možnostem konkurenčních aplikací mě uchvátilo již zmíněné uživatelské na stavení. Na výběr máte hned devět fontů, díky kterým si můžete změnit písmo napříč aplikací. Měnit také můžete velikost avatarů u jednotlivých uživatelů, obrázky, písmo, řádkování a v neposlední řadě i samotnou ikonku aplikace, což Apple spustil teprve nedávno. Twitterrific má také noční režim, ale na rozdíl od Twitteru ho umí spustit automaticky se soumrakem, nebo ho ručně zapnete přejetím dvěma prsty po obrazovce ze strany na stranu.
V nastavení si také můžete vybrat, zda chcete mít menu v horní části obrazovky nebo naopak dole. Změnit můžete i samotná tlačítka nebo rychle vyvolat vaše nastavené a odebírané seznamy. Úplně nahoře se také nachází inteligentní vyhledávání. Při zadání klíčových slov snadno můžete filtrovat obsah, který chcete číst nebo právě hledáte. Dejme tomu, že se zrovna teď chci podívat, co se píše o světě Applu. Napíšu tedy klíčové slovo a rázem dostanu příspěvky, které se tématu týkají.
Twitterrific pak nabízí ještě jednu zajímavou alternativu pro čtení timeline, a to jen těch tweetů, které mají nějakou mediální přílohu, ať už obrázek, fotku nebo grafiku. Toto zobrazení si aktivujete tlačítkem vedle vyhledávání a může jít o zajímavý způsob, jak Twitter číst. Dříve tuto možnost nabízel i Tweetbot, ale zrušil ji. Jinak se v timeline v Twitterrificu orientujete velmi snadno, protože každá vaše odpověď nebo jinak důležitý tweet je označen jinou barvou.
V záložce Today si můžete vždy prohlédnout vaší denní aktivitu, která zobrazuje počet lajků, retweetů, nových followerů nebo údaje o vašich tweetech. Záložka Likes zase ukáže srdíčkem vámi označené tweety, které každý používá jinak. Sloužit mohou například jako čtečka a knihovna zajímavého obsahu. K tweetům se srdíčkem se pochopitelně dostanete i v aplikacích Twitter a Tweetbot.
Klienti třetích stran se pak od oficiálního Twitteru liší ještě v jednom ovládacím prvku, který se stal na platformě iOS velmi populární a efektivní. Jde o švihání do stran, kdy stačí přejet prstem po vybraném tweetu doleva nebo doprava, čímž vyvoláte různé akce (v Twitterrificu i Tweetbotu volitelné), jako je například odpověď na tweet, přidání srdíčka nebo zobrazení detailu tweetu. Obvykle se lze k těmto akcím dostat i jinak, ale přejetí prstem je nejrychlejší.
[appbox appstore 580311103]
Komplexní král Tweetbot
Na závěr jsem si nechal svou nejoblíbenější aplikaci, kterou čtu Twitter, a to je Tweetbot. U něj je to totiž celé trochu složitější, zejména vzhledem k tomu, že jako jediný ze zmíněné trojice není zdarma a investice do něj je ještě k tomu dost významná. Toto je třeba říci hned úvodem, protože ne každému se za aplikaci pro sociální síť bude chtít platit. Pokusím se ale na následujících řádcích rozvést, proč nemusí být 11 + 11 eur zas tak nesmyslných. Dvě částky jsou proto, že Tweetbot je jak na iOS (univerzálně pro iPhone a iPad), tak také na Mac. Což je vlastně vůbec ta nejzásadnější zpráva.
Opět se dostáváme k tomu, jak čtete Twitter, ale pro Tweetbot mnozí sahají právě kvůli tomu, že je multiplatformní, a tak můžete pohodlně číst tweety kdekoliv, ať už jste na iPhonu, iPadu nebo Macu – všude máte stejné možnosti, stejné prostředí a co je nejdůležitější, všude čtete tam, kde jste minule přestali. Synchronizace pozice v timeline je silnou zbraní Tweetbotu a mnoha uživatelům se vyplatí zaplatit jen za ni. Plus samozřejmě vývojářské studio Tapbots přidává mnoho funkcí navíc, respektive k tomu.
Pokud spravujete na Twitteru více účtu (například firemní), můžete mezi nimi v Tweetbotu velmi rychle přepínat. Umí to i Twitterrific, ale v Tweetbotu stačí přejet prstem po horní liště a jste na dalším účtu nebo přidržet na ikoně profilu prst a vybírat, pokud jich máte více. Navíc máte zaručenou synchronizaci i na Mac, což se například právě pro pracovní účely může hodit.
Podobně jako Twitterrific nabízí i Tweetbot možnost změnit velikost textu, nabízí dva fonty a volitelný je i způsob zobrazení jmen/přezdívek či formát profilových obrázků. Zajímavější ovšem může být možnost zobrazovat v timeline mediální přílohy jen jako malé ikony, čímž můžete šetřit mobilní data. Při špatném signálu se vám navíc timeline lépe načte, když se nemusejí stahovat větší náhledy.
Přednost má pak Tweetbot ve spodní liště, kde lze poslední dvě záložky velmi snadno měnit. Podržíte na daném tlačítku prst a vyberete si, jestli tam zrovna chcete mít tlačítko s uloženými tweety, statistikami, vyhledáváním nebo vaším profilem. Ostatně i statistiky má Tweetbot promyšlené a ve formě grafu a čísel zobrazuje vaší denní aktivitu. Twitterrific umožňuje ještě o něco větší zásah do svého vzhledu, ale Tweetbot jistě uspokojí většinu uživatelů.
V obou těchto aplikacích velmi snadno zablokujete klíčová slova, hashtagy nebo přímo konkrétní uživatele, pokud o nich nechcete číst, a Tweetbot umí také automatický noční režim, což je dobré při čtení ve tmě. Tweetbot má s Twitterrificem stejné ještě to, že celé vlákno odpovědí na tweety neumí zobrazit přímo v timeline. Využít k tomu musíte buď 3D Touch, kdy vedle náhledu na daný tweet získáte i související odpovědi, nebo švihnete prstem doleva a tweet si otevřete. Švihnutím na druhou stranu můžete na tweet odpovědět nebo k němu třeba přidat srdíčko, tedy stejná funkcionalita jako v Twitterrificu. Jednoduchým kliknutím na tweet dostanete v Tweetbotu panel se všemi dalšími potřebnými funkcemi.
Tweetbot je pro mě pastvou pro oči. Líbí se mi jednoduchý a čistý design, který je zaměřený na obsah a způsob použití. Jeho zásadní výhoda tkví v tom, že má aplikaci pro Mac a funguje mezi nimi synchronizace vaší pozice v timeline. To je pro ty, co takto Twitteru konzumují, tzv. deal breaker. Kdo Twitter nepoužívá zdaleka tak často a není pro něj například pracovním nástrojem, může zvážit ryze mobilní řešení v případě Twitterrificu nebo Twitteru v kombinaci s webovým rozhraním na počítači. Twitterrific by měl nicméně (snad zanedlouho) svého desktopového bratra taktéž získat. Pak bude ten souboj ještě zajímavější.
[appbox appstore 1018355599]
[appbox appstore 557168941]
A co Apple Watch?
Všechny tři aplikace fungují také na Watch, které začínáme vídat na čím dál tím větším počtu zápěstí. Pomocí všech můžete rychle vytvořit nový tweet – stačí silněji zmáčknout displej a diktovat. Twitter, Twitterrific i Tweetbot nabízejí přehledné notifikace o tom, co se aktuálně na sociální síti děje. Snadno mohu kliknout na tlačítka se srdíčkem, retweetem či jinak reagovat.
Oficiální aplikace Twitter pak jako jediná nabízí i výběr toho nejlepšího z vaší časové osy. Otáčením korunky si můžete přečíst nejnovější tweety. Z uživatelského pohledu to však není nic pohodlného a pravděpodobně vás to přestane rychle bavit. V Twitteru na Watch najdete i aktuální trendy a hashtagy.
Upřímně se přiznávám, že ani jednu z aplikací na Apple Watch nepoužívám aktivně. Sem tam si je sice zapnu, občas něco nadiktuji, ale devadesát pět procent aktivity na této sociální síti zahajuji pomocí iPhonu nebo Macu. Všechny tři aplikace však na hodinkách fungují a v případě, že máte Watch druhé generace, je znát i citelně vyšší rychlost a plynulost. Pamatuji si, když jsem tyto aplikace zkoušel na svých prvních hodinkách, byla to fakt otrava. Než se něco načetlo, měl jsem třikrát v ruce iPhone. Nyní je zážitek podstatně lepší a pro někoho to může dávat smysl. Já si vystačím s tím, že mě hodinky posílají notifikace, na jejichž základně podle priority a urgentnosti vezmu do ruky iPhone a odpovím na tweet klasickým způsobem.
Není vítěze ani poraženého
Každému uživateli vyhovuje něco jiného, a tak víceméně nejde vyhlásit vítěze tohoto srovnání. Já zůstávám věrný Tweetbotu, ale i během tohoto testování jsem si ověřil, že každý ze zmíněných klientů má něco do sebe. Oficiální Twitter je skvělý na objevování a používání úplně všeho, co zrovna tato sociální síť spustí. U Twitterrificu uživatelé vítají především velkou možnost přizpůsobení, aby vám aplikace maximálně vyhovovala, a u Tweetbotu je to zase především synchronizace a aplikace pro Mac. Přestože je jako jediná (výrazně) placená, u mnoha uživatelů si svou cenu opodstatní.
Vše se totiž nakonec točí již kolem zmíněného způsobu, jakým Twitter čtete. Zda tzv. odshora, odspoda nebo náhodně, a tedy jestli potřebujete synchronizace, aplikaci pro všechny platformy nebo si vystačíte s tím nejjednodušším. Pro mě je Twitter denním chlebem a pomáhá i při práci, ale na této sociální síti je zajímavé, že ji každý může využívat úplně jinak.
sám používám Tweetbot, ale u ofiko Twitteru se mi líbí ještě systém notifikací – tedy, že si můžu vybrat určité uživatele a jakmile tweetnou, příjde mi notifikace…
Nevím, proč to neumí Tweetbot na iOS, ale Macu umí právě tohle taky.
Na iOS používám Twitterrific a na Macu Tweetbot.
Synchronizace přes Tweetmarker a žádný problém.