Amaya Tomanová Steve Jobs představil 11. ledna roku 2005 zařízení, které na první pohled působilo jako drobný experiment, ale které ve skutečnosti změnilo způsob, jakým přemýšlíme o poslechu hudby. iPod shuffle byl nejmenší, nejlevnější a zároveň nejradikálnější iPod své doby. Neměl displej, neměl klasické ovládání playlistů – a přesto (nebo právě proto) se stal ikonou.
Mohlo by vás zajímat
Myšlenka náhodného přehrávání hudby dnes působí samozřejmě. Na začátku tisíciletí však šlo o novinku, která mnohé překvapila. iPod a iTunes už dříve narušily „tyranii alba“ – tedy představu, že hudba se má poslouchat v pevném pořadí, jak ji autor zamýšlel. Shuffle režim tento posun ještě zvýraznil: docházelo ke zcela náhodnému promíchávání skladeb a do poslechu hudby byl vnesen nečekaný prvek překvapení.
Kulturní kritici tehdy psali o náhodném přehrávání s až poetickým nadšením. Eseje se objevovaly v médiích jako The New Yorker nebo The Guardian. Profesor zvukových studií Michael Bull popsal shuffle jako „Aladinovu jeskyni zvukových překvapení“. Novinář Steven Levy šel ještě dál – svou knihu The Perfect Thing vydal s kapitolami seřazenými v náhodném pořadí, aby samotná forma odrážela podstatu iPodu.
První iPod bez displeje
Apple se u iPodu shuffle odhodlal k odvážnému kroku: zcela rezignoval na implementaci displeje. Důvod byl prostý i radikální zároveň – jak dál zmenšovat přehrávač, aniž by se ovládání stalo nepřehledným? Odpovědí bylo nechat rozhodovat náhodu. Uživatel neměl „hledat“ hudbu, ale nechat se jí překvapit.
Z technického hlediska šlo o další milník. iPod shuffle byl prvním iPodem využívajícím flash paměť, připojoval se přímo do USB 2.0 portu a prodával se ve verzích s kapacitou 512 MB a 1 GB. Díky tomu byl nejen extrémně malý, ale i cenově dostupný.
„iPod shuffle je menší a lehčí než balíček žvýkaček a stojí méně než 100 dolarů,“ uvedl tehdy Steve Jobs v tiskové zprávě. Zároveň zdůraznil kontrast s konkurencí: zatímco jiné flashové přehrávače spoléhaly na miniaturní displeje a složité menu, shuffle nabízel jednoduchost – nasadit sluchátka, stisknout play a poslouchat.
Fotogalerie
Minimalismus má i svou cenu
Absence displeje ale přinesla i praktické problémy. Některým kusy první generace při poruše pouze blikala oranžová a zelená LED dioda, aniž by měl uživatel šanci zjistit, co se vlastně stalo. Dokumentace stroze hovořila o „chybě“. V praxi to často znamenalo jediné řešení – návštěvu Apple Store.
Přesto se z iPodu shuffle stal obrovský úspěch. V roce 2005 sjíždělo z výrobních linek dodavatele ASUS až 100 000 kusů denně. Cena 99 až 149 dolarů otevřela svět iPodu lidem, kteří by si dříve čtyřsetdolarový přehrávač nekoupili. Apple tím výrazně rozšířil svou uživatelskou základnu – a zároveň změnil očekávání, co všechno může „malé“ zařízení nabídnout.
