Amaya Tomanová Nedávno jsme si na stránkách Jablíčkáře připomínali kultovní reklamu Applu 1984. O rok později přišla svým způsobem podobně laděná reklama, která ale věhlasu proslulého “orwellovského” spotu ani náhodou nedosáhla. Jak vlastně vypadal nechvalně proslulý reklamní spot s názvem Lemmings, a co bylo příčinou jeho neúspěchu?
Mohlo by vás zajímat
20. ledna roku 1985 se společnost Apple pokusila zopakovat obří úspěch svého reklamního spotu propagující první Macintosh. Reklama, která měla být “spotem 1984 číslo dva”, byla stejně jako její přechůdce odvysílána v průběhu konání Super Bowlu. Videoklip s jednoduchým názvem Lemmings měl propagovat novou byznysovou platformu Macintosh Office. Není vůbec pochyb o tom, že Apple měl s touto reklamou jen ty nejlepší úmysly, ty se ale minuly účinkem – spot Lemmings se sice zapsal nesmazatelně do dějin Applu, rozhodně ale ne v pozitivním smyslu slova.
To, že Apple přijde s “pokračováním” reklamy na Macintosh, bylo vcelku předvídatelné, stejně jako to, že se novou reklamu pokusí ladit podobně jako tu orwellovskou – někteří dokonce mysleli na to, že by se z reklam tohoto typu mohla u Applu stát tradice. Z hlediska dosahu bylo odvysílání na Super Bowlu jednoznačně výborným nápadem. Apple stejně jako v roce 1984 chtěl, aby se režie ujal Ridley Scott, toho se ale ke spolupráci nepodařilo přesvědčit. Do režisérského křesla nakonec usedl jeho bratr Tony Scott. Reklamu si opět vzala pod svá křídla agentura Chiat / Day. Problém byl částečně už v samotném propagovaném produktu. Bylo jasné, že o službu Macintosh Office nebude ze strany veřejnosti tak velký zájem, jako o první Macintosh. Mnohem zásadnější problém byl ale v reklamě jako takové. Zástup lidí, kteří po vzoru sebevražedných lumíků kráčí za monotónního prozpěvování motivu ze Sněhurky na vrchol skály, ze které se postupně vrhá dolů, rozhodně nebyl něčím, co by cílovou skupinu přesvědčilo k nadšenému pořizování propagovaného produktu.
Fotogalerie
Apple za odvysílání třicetisekundového reklamního spotu na Super Bowlu zaplatil 900 tisíc dolarů a zpočátku asi všichni věřili, že se firmě tato investice mnohonásobně vrátí. Luke Dormehl ze serveru Cult of Mac podotýká, že reklama vlastně nebyla ani tak špatná, chyběla jí ovšem dynamika spotu 1984. Hrdina reklamy, který neskočí z útesu, podle Dormehla zkrátka nemá energii sportovkyně, která vtrhne do kinosálu a vrhne kladivo na velké plátno. Reklama vzbudila v řadě lidí nevoli, a rok 1985 se tak stal posledním případem, kdy Apple odvysílal svůj reklamní spot na Super Bowlu.
