Amaya Tomanová V březnu roku 1987, tři roky po uvedení původního Macintosh 128K, představila společnost Apple jeho nástupce v podobě Macinotsh II. Přestože mezitím spatřily světlo světa ještě další modely Maců, římská dvojka v názvu tohoto počítače jasně ukazovala, že právě tento model je hlavním upgradem této produktové linie. Apple svůj Macintosh II patřičně vychválil – chlubil se výrazným vylepšením po stránce hardwaru, možností přikoupení barevného displeje (což v té době nebylo zrovna samozřejmostí) a novou architekturou. Právě její otevřená forma byla tím, co Macintosh odlišovalo do některých jiných modelů, a díky ní měli uživatelé mnohem bohatší možnosti modifikace počítače.
Mohlo by vás zajímat
Jedním z faktorů, které umožnily Applu vydat Macintosh s otevřenou architekturou, byl fakt, že Steve Jobs – zapřísáhlý odpůrce těchto možností – v té době ve firmě již nepůsobil. Steve Jobs byl od samého počátku spíše příznivcem počítačů, které “prostě fungují”, a u kterých uživatelé nemají potřebu dalších úprav, modifikací a rozšiřování. Ideálním počítačem byl podle Jobse stroj, který běžný uživatel nemá ani šanci otevřít.
Fotogalerie
Macintosh II umožňoval uživatelům řadu různých zásahů a úprav, aniž by se tím připravili o záruku. Díky otevřené architektuře, přístupnosti a slotům pro karty všeho druhu si tento model vysloužil přezdívku “Open Mac”. Dalším důvodem k nadšení byla možnost pořízení barevného displeje k Macintoshi II, přičemž uživatelé byli vděční právě za možnost volby, a patřičný dojem na ně udělala také třináctipalcová úhlopříčka monitoru nového Macu, která byla na svou dobu poměrně velká. Macintosh II byl osazen 16 MHz procesorem Motorola 68020, až 4MB RAM a až 80MB pevným diskem. Macintosh II se prodával bez klávesnice, uživatelé si k němu ale mohli dokoupit buďto ADB Apple Keyboard nebo Apple Extended Keyboard. Macintosh II byl představen na konferenci AppleWorld, cena základního modelu činila 5498 dolarů.
