Zavřít reklamu

Zásadní turbulence při výrobě, netradiční schéma natáčení, velká očekávání, skvělý první víkend a pak obrovský propad až na samotné dno filmových žebříčků. To je velice zkráceně příběh jednoho z nejočekávanějších snímků podzimu Steve Jobs, který měl docela jiné ambice…

Je to poměrně interesantní příběh, od jeho začátku až do jeho konce, který možná přijde dříve, než většina čekala, a nebude se jmenovat Oscar, ale propadliště dějin. Ale ještě to může být něco mezi tím.

Od Di Capria k Fassbenderovi

Koncem roku 2011 získalo na práva k filmu na základě autorizované biografie Steva Jobse z pera Waltera Isaacsona studio Sony Pictures. Za scénáristu byl zvolen uznávaný Aaron Sorkin, možná pro jeho úspěšnou adaptaci The Social Network o začátcích Facebooku, a pak se začaly dít věci.

Vše načal samotný scénář, jehož psaní Sorkin potvrdil v polovině roku 2012. Na pomoc si vzal placeného poradce Steva Wozniaka, který Apple spoluzakládal, aby následně vytvořil unikátní tříaktovou „hru“. Když po roce a půl Sorkin svou práci dokončil, začalo se jednat o režisérovi.

Propojení s Davidem Fincherem, s nímž pracoval právě na The Social Network, bylo nesmírně lákavé asi pro všechny strany. Během námluv si zároveň Fincher vybral do hlavní role Christiana Balea, který měl zahrát Steva Jobse. Jenže Fincher měl nakonec přehnané platové požadavky, které Sony Pictures nebylo ochotno akceptovat. Z projektu pak vycouval i Bale.

Filmu se nakonec ujal režisér Danny Boyle, známý pro snímek Milionář z chatrče, jenž pro změnu začal jednat s jiným áčkovým hercem, Leonardem DiCapriem. Zpět ve hře byl ovšem také Christian Bale. Tvůrcům však ve finále nevyšlo žádné hvězdné jméno, kterých prý bylo zvažováno ještě několik, a volba tak padla na Michaela Fassbendera.

Aby toho ale nebylo málo, najednou z filmu vycouvalo celé studio Sony Pictures, kterému nepomohl ani hackerský útok a únik citlivých dokumentů a e-mailů. V listopadu 2014 nicméně projekt převzalo Universal Studios, potvrdilo v hlavní roli Micheala Fassbendera a celkově začalo jednat poměrně rychle, protože čas tlačil. V dalších rolích byli potvrzeni Seth Rogen, Jeff Daniels, Michael Stuhlbarg a ulovit se nakonec podařilo i Kate Winsletovou.

Natáčet se začalo v lednu letošního roku a za čtyři měsíce bylo hotovo. Premiéra byla oznámena na říjen a napětí mohlo začít růst.

Od skvělých recenzí až po úprk ze scény

Složitou anabázi vzniku filmu nepřipomínáme jen tak. Mnoho z toho, co se událo před vypuštěním snímku do kin, totiž přímo či nepřímo ovlivnilo jeho výsledky. Zpočátku to přitom vypadalo skvěle.

Filmoví kritici měli o Stevu Jobsovi většinou maximálně pozitivní mínění. Sorkinův scénář byl dle očekávání chválen a za herecký výkon někteří posílali mnohými podceňovaného Fassbendera dokonce pro Oscara. Když se pak začal v prvních dvou týdnech film promítat ve vybraných kinech v New Yorku a Los Angeles, zaznamenal doslova rekordní čísla jako 15. nejvýnosnější film v průměru na jedno kino v historii.

Jenže pak to přišlo. Steve Jobs se rozšířil po celých Spojených státech a čísla, která přišla po prvním a druhém víkendu, byla vpravdě šokující. Film naprosto propadl. Výnosy byly zásadně menší, než si tvůrci představovali. Jejich představy se pohybovaly mezi 15 a 19 miliony dolarů za úvodní víkend. Jenže této mety se podařilo dosáhnout až po celém měsíci promítání.

Když i v posledním víkendu zaznamenal Steve Jobs značný propad v návštěvnosti, přes dva tisíce amerických kin ho stáhlo z programu. Obrovské zklamaní, za kterým můžeme najít několik faktorů.

[youtube id=“tiqIFVNy8oQ“ width=“620″ height=“360″]

Fassbenderovi uvěříte

Steve Jobs je rozhodně netradičně pojatým filmem a prakticky každý, kdo film viděl, hlásí, že čekala něco docela jiného. Přestože Sorkin dopředu prozradil, jak scénář napsal (skládá se ze tří půlhodinových scén, každá se odehrávající v reálném čase před spuštěním tří klíčových produktů Jobsova života), a také herci prozrazovali spoustu detailů, dokázali tvůrci naservírovat překvapení.

Překvapení to však bylo dvojí, dobré i špatné. Z filmařského hlediska sklízel Steve Jobs pozitivní ohlasy. Chválku sklízel neotřelý scénář protkaný stovkami rozhovorů, ve kterých byl vždy zapleten Steve Jobs, a právě představitel hlavní role Michael Fassbender. Byť nakonec film nezískal skutečně áčkového herce ověnčeného různými poctami Hollywoodu, tah s 38letým Fassbender s německo-irskými kořeny se povedl.

Filmaři se rozhodli, že nebudou Fassbendera maskovat jako Jobse, ale nechají ho trochu svým. A přestože si Fassbender se spoluzakladatelem Applu skutečně podobný příliš nebyl, jak film postupuje, nabýváte stále většího přesvědčení, že toho opravdu je Steve Jobs a nakonec to Fassbenderovi uvěříte.

Jenže kdo by čekal, že uvidí Fassbendera, respektive Steva Jobse tzv. při činu, kdy jako jeden z největších vizionářů své doby vymýšlí a přivádí na svět klíčové produkty, ten bude zklamán. Sorkin totiž nenapsal film o Stevu Jobsovi a Applu, ale prakticky napsal charakterovou studii Steva Jobse, ve které jsou to, kolem čeho se vše točí – tedy Macintosh, NeXT a iMac –, až na druhé koleji.

Zároveň to však není životopisný film, sám Sorkin se tomuto označení bránil. Místo představení Jobsova života jako celku, kdy by z malé garáže svých rodičů dokráčel až k technologickému gigantovi, se kterým změnil svět, si Sorkin pečlivě vybral několik důležitých osob v Jobsově životě a jejich osudy představil ve třech půlhodinách, které předcházely Jobsovu vstupu na pódium.

Jablečná obec řekla ne

Nápad jistě zajímavý a po filmařské stránce skvěle provedený. Problém ovšem přišel u obsahu. Celé bychom to totiž také mohli klidně shrnout jako film o vztahu otce se svou dcerou, u níž zpočátku odmítal uznat otcovství, třebaže po ní pojmenoval počítač, a nakonec k ní nachází cestu. Právě jeden z nejkontroverznějších a nejslabších momentů Jobsova života si Sorkin vybral jako hlavní téma. Ze života, ve kterém toho Jobs stihl víc než mnozí jiní a vzpomínat se na něj určitě nebude kvůli jeho epizodě s dcerou.

Film se snaží Jobse vykreslit jako nekompromisního lídra, který se při cestě za svým cílem neohlíží do stran, je ochotný jít přes mrtvoly a ani nejlepší kamarád nebo nejbližší kolegyně nemohou stát v cestě. A tady Sorkin narazil. Bohužel pro něj narazil do té nejtvrdší zdi sestavenou z Jobsových nejbližších, rodiny, přátel, spolupracovníků a Applu samotného.

Asi nikdo nepopírá, že Jobs takový, jak je výše popsáno a ve filmu podáno, nebyl. Sorkin však nenechal ani na minutu nahlédnout také na Jobsovu druhou tvář, kdy dokázal naslouchat, být velkorysý a přinesl na svět řadu zlomových produktů, za všechny stačí zmínit iPhone. „Jablečná obec“ film odmítla.

Jobsova manželka Laurene se snažila filmování zastavit a podle všeho prý dokonce naléhala na Christiana Balea a Leonarda DiCapria, ať hlavní roli ve filmu neberou. S vyzněním snímku nebyl spokojen ani Jobsův nástupce v roli výkonného ředitele Applu Tim Cook, který tak víceméně mluvil za celou firmu. Negativně se vyjadřovali také mnozí novináři, kteří se s Jobsem dlouhá léta osobně znali.

„Steve Jobs, jakého jsem znal, v tomto filmu není,“ napsal ve svém komentáři uznávaný novinář Walt Mossberg, podle kterého Sorkin vytvořil zábavný film, jenž nese reálie Jobsova života a jeho kariéry, ale ve skutečnosti je nezachycuje.

Proti sobě se tak postavily dva světy: filmový a fanouškovský. Zatímco první film vychvaluje, ten druhý ho bez milosti zavrhl. A ať se nám to líbí, nebo ne, na celé čáře vyhrál svět fanouškovský. Jinak si totiž naprostý propadák v amerických kinech vysvětlit nelze, než že diváky skutečně odradilo, jak se k filmu postavil Apple a spol., byť film jako takový může za zhlédnutí stát.

Pravda však je, že skutečně užít si ho mohou jen diváci světa kolem Applu znalí. Když přijmeme, že Sorkin skutečné události poupravil, aby se mu vměstnaly do promyšleného scénáře, byť se snažil vymýšlet si minimálně, má film pro dokonalý zážitek ještě jednu podmínku: znát Apple, počítače a Steva Jobse.

Přijít na film, aniž byste o tom všem neměli ani ponětí, odejdete zmateni. Na rozdíl od Fincherovy adaptace Sorkinova filmu The Social Network, který jednoduše představil Marka Zuckerberga a Facebook, noří se Steve Jobs okamžitě a nekompromisně do hlavního dění a divák, který nezná spojitosti, se snadno ztratí. Je to tedy především film nikoliv pro masy, ale pro fanoušky Applu. Problém je, že ti ho odmítli.

Jak tedy na začátku někteří nejoptimističtější komentáře mluvili v souvislosti se Stevem Jobsem o Oscarech, nyní tvůrci doufají, že se jim podaří alespoň mimo Spojené státy dohnat finanční manko a neprodělat. Do zbytku světa včetně České republiky jde totiž film s měsíčním zpožděním a bude zajímavé sledovat, zda i jinde bude jeho přijetí podobně vlažné.

Témata: , ,
.