Ondřej Holzman Ve Spojených státech byl minulý týden veřejně pranýřován i obhajován Apple, který byl jako exemplární případ zpovídán stálým vyšetřovacím podvýborem amerického Senátu, kterému se nelíbí, že si kalifornský gigant ulevuje na daních. Trnem v oku je pak pro některé americké zákonodárce síť irských společností, díky kterým Apple platí prakticky nulové daně. Jak to doopravdy s jablečnou stopou v Irsku je?
Apple své kořeny v Irsku zapustil už v roce 1980. Tamní vláda totiž hledala možnosti, jak zajistit více pracovních míst, a jelikož Apple přislíbil, že je tehdy v jedné z nejchudších zemí Evropy vytvoří, získal za odměnu daňové úlevy. Proto tu od 80. let operuje prakticky bez daní.
Pro Irsko a konkrétně oblast Cork County byl příchod Applu zásadní. Ostrovní země se potácela v krizi a řešila ekonomické problémy. Právě v hrabství Cork se zavíraly loděnice a skončila tu také výrobní linka Fordu. V roce 1986 byl bez práce každý čtvrtý člověk, Irové bojovali s odlivem mladé inteligence, a tak měl příchod firmy Apple předznamenat velké změny. Zpočátku se vše rozjíždělo pomalu, ale dnes již kalifornská společnost v Irsku zaměstnává na čtyři tisíce lidí.
[su_pullquote align=“right“]Prvních deset let jsme byli v Irsku od daní osvobozeni, neplatili jsme tamní vládě vůbec nic.[/su_pullquote]
„Byly tu daňové úlevy, proto jsme do Irska šli,“ přiznal Del Yocam, jenž byl na začátku 80. let viceprezidentem výroby. „Jednalo se o velké úlevy.“ Apple skutečně dostal ty nejlepší podmínky, jaké mohl. „Prvních deset let jsme byli v Irsku od daní osvobozeni, neplatili jsme tamní vládě vůbec nic,“ uvedl jeden bývalý finanční úředník Applu, který si nepřál být jmenován. Samotný Apple odmítl situaci kolem daní v 80. letech komentovat.
Nutno však podotknout, že Apple nebyl zdaleka jedinou společností. Irové na nízké daně lákali i další firmy, které se soustředily na export. Mezi lety 1956 až 1980 jich do Irska přišlo požehnaně a až do roku 1990 bývaly osvobozovány od odvádění daní. Až Evropské hospodářské společenství, předchůdce Evropské unie, tyto praktiky Irům zatrhlo, a tak od roku 1981 musely společnosti, co do země přišly, daně platit. Sazba nicméně byla stále nízká – pohybovala se na deseti procentech. Apple si navíc s irskou vládou i po těchto změnách vyjednal bezkonkurenční podmínky.
V jednom byl ale Apple v Irsku přeci jen první, usadil se tu jako první technologická společnost, co v Irsku založila výrobní závod, jak vzpomíná John Sculley, výkonný ředitel Applu v letech 1983 až 1993. Sculley také přiznal, že jeden z důvodů, proč si Apple vybral Irsko, byly dotace ze strany irské vlády. Irové zároveň nabízeli velice nízké mzdové sazby, což bylo pro společnost, která najímá tisíce lidí pro relativně nenáročnou práci (montování elektrického vybavení), velice lákavé.
V Corku tak postupně vyrostly počítač Apple II, počítače Mac a další produkty, které se pak všechny prodávaly v Evropě, na Středním východě, v Africe i Asii. Jen irské osvobození od daní však Applu nedávalo možnost na těchto trzích operovat bez daní. Mnohem důležitější než výrobní proces bylo totiž duševní vlastnictví stojící za technologií (kterou Apple vyráběl ve Spojených státech) a samotné prodávání zboží, což probíhalo ve Francii, Británii a Indii, ale žádná z těchto zemí nenabízela takové podmínky jako Irsko. Pro maximální daňovou optimalizaci proto Apple musel také maximalizovat výši zisku, který mohl být přiřčen irským operacím.
Úkol celý tento spletitý systém navrhnout měl dostat Mike Rashkin, první daňový šéf Applu, který do společnosti přišel v roce 1980 z Digital Equipment Corp., což byla jedna z prvních pionýrských společností v americkém počítačovém průmyslu. Právě tady Rashkin nabyl znalostí o efektivních daňových korporátních strukturách, které následně použil v Applu, potažmo v Irsku. Rashkin tuto skutečnost odmítl komentovat, nicméně patrně i s jeho pomocí Apple vybudoval v Irsku komplikovanou síť menších či větších společností, mezi kterými přelévá peníze, a využívá tamních výhod. Z celé sítě jsou nejdůležitější dvě části – Apple Operations International a Apple Sales International.
Apple Operations International (AOI)
Apple Operations International (AOI) je primární holdingovou společností Applu v zahraničí. Byla založena v Corku roku 1980 a jejím hlavním účelem je konsolidovat hotové peníze z většiny zahraničních poboček společnosti.
- Apple vlastní 100 % AOI, ať už přímo, nebo přes jím kontrolované zahraniční korporace.
- AOI vlastní několik dceřiných společností, včetně Apple Operations Europe, Apple Distribution International a Apple Singapore.
- AOI nemělo v Irsku 33 let žádnou fyzickou přítomnost ani zaměstnance. Má dva ředitele a jednoho funkcionáře, všichni jsou z Applu (jeden Ir, dva žijí v Kalifornii).
- 32 ze 33 zasedáních správní rady se konalo v Cupertinu, nikoliv v Corku.
- AOI neplatí daně, a to v žádné zemi. Tato holdingová společnost vykázala mezi lety 2009 až 2012 čistý příjem 30 miliard dolarů, ale nebyla v žádné zemi vedená jako daňový rezident.
- Příjmy AOI činily za roky 2009 až 2011 30 % všech světových zisků Applu.
Vysvětlení, proč Apple, respektive AOI nemusí platit daně, je relativně jednoduché. Společnost sice byla založena v Irsku, jenomže nikde nebyla vedena jako daňový rezident. Proto nemusela v posledních pěti letech zaplatit na daních ani cent. Apple objevil mezeru v irském a americkém právu ohledně daňových rezidentů a ukázalo se, že pokud bude AOI založena v Irsku, ale bude řízena z USA, nebude muset platit daně irské vládě, ale zároveň ani té americké, protože byla založena právě v Irsku.
Apple Sales International (ASI)
Apple Sales International (ASI) je druhá irská pobočka, která slouží jako úschovna pro veškerá zahraniční práva Applu na duševní vlastnictví.
- ASI kupuje hotové Apple produkty od nasmlouvaných čínských továren (například Foxconn) a přeprodává je s výrazným navýšením ceny dalším Apple pobočkám v Evropě, na Středním východě, v Indii a Pacifiku.
- Ačkoliv je ASI irskou pobočkou a nakupuje zboží, ve skutečnosti se jen malé procento produktů dostane na irskou půdu.
- Do roku 2012 nemělo ASI žádné zaměstnance, ačkoliv během tří let vykázalo příjem ve výši 38 miliard dolarů.
- Apple dokázal v letech 2009 až 2012 přes dohody o podílení se na nákladech přesunout 74 miliard dolarů z celosvětových výnosů ze Spojených států.
- Mateřskou společností ASI je Apple Operations Europe, dohromady vlastní veškerá práva na duševní vlastnictví týkající se prodaného zboží Applu v zahraničí.
- Stejně jako AOI, také ASI není nikde vedeno jako daňový rezident, a tak nikomu neplatí daně. Globálně pak ASI platí na daních skutečné minimum, za poslední roky daňová sazba nepřešla přes jednu desetinu procenta.
Sečteno, podtrženo, jen za roky 2011 a 2012 se Apple na daních vyhnul 12,5 miliardám dolarů.
Hold Apple umí šetřit :)
Tak utracenim za blbosti by se z garaze do nejhodnotnejsi firmy sveta asi nedostali :-)
Kdo umí, ten umí ;) Nicméně je jasné, že to je podvýboru amerického senátu USA trnem v oku. Otázka je, zda jim něco dokážou. Anebo změní zákony a Apple tak bude muset začít platit. Beztak má peněz dost a může mu to být víceméně jedno.
Oni jim nemohou nic dokázat, respektive Apple tím neporušuje zákony. Jen využívá toho, co sami zákonodárci, kterým se to teď nelíbí, napsali. Celý ten proces by teď měl být ve Státech spíše o otevření debaty na téma daňová reforma než nějaká snaha perzekuovat Apple. Navíc to není jen Apple, akorát je teď nahoře a vydělává nejvíc.
Sice peněz ma dost, ale akcionářům se to líbit nebude – vždyť jim klesne EPS
Tato informace je již nějaký ten pátek stará, docela mne udivuje, že zbytek světa to zjistil až teď, ostatně dělá to každá velká firma, dokonce také Facebook a jejich kamaradská firma..
Ano, oni tento system skutecne pouzivaji dlouho, ale az pred nejakym tim patkem se do toho vlozil americky Senat, kteremu se ta situace uz zrejme prestava libit. Proto se to nyni resi. A ze to delaji i dalsi firmy, jsem zminoval dnes i v clanku predeslem.
Bohuzel USA zakony tohle podporujou. 35% dan na jiz jednou zdanene penize na to, abys je mohl pritahnout zpet do USA? Trochu vtipek, je jasny, ze kazda vetsi firma bude tohle obchazet. Navic nedelaji nic nezakonneho, takze mi to prijde vtipny, ze USA breci, protoze Irsko bylo vice atraktivni zemi pro Apple. A to je, co by kazda zeme mela delat – pritahnout investory. O to prece jde.
Však jo, já tohle popisuju o příspěvek níž ;)