Měsíc nám v bytě hrály multiroomy od Sonosu a Bluesoundu

Sonos-Fam

Představte si situaci: máte několik pokojů, v každém z nich umístěný reproduktor a buď hraje ze všech stejná písnička nebo klidně z každého úplně jiná. Řeč je o fenoménu posledních let, takzvaném multiroomu, což je audio řešení právě pro propojení více reproduktorů a jejich jednoduché obsluhy z vašeho mobilního zařízení. S napojením na různé hudební streamovací služby nebo vaší lokální knihovnu je z multiroomu velice flexibilní audio sestava.

Ještě relativně nedávno bylo vcelku nepředstavitelné, abyste si doma postavili výkonnou aparaturu, aniž byste se nemuseli starat o desítky metrů kabeláže a dalších nepříjemných záležitostí s tím spojených. Bezdrátová „revoluce“ ovšem zasahuje všechny technologické segmenty včetně audia, a tak dnes není problém vybavit si obývací pokoj nejen kvalitním bezdrátovým domácím kinem, ale i samostatnými a volně přenosnými reproduktory, které jsou zcela synchronizované a ovládané z jednoho zařízení.

Bezdrátové reproduktory a audio techniku všeho druhu dnes již nabízí nebo vyvíjí všichni relevantní hráči, aby udrželi krok s dobou. Průkopníkem v této oblasti je ale bezesporu americká firma Sonos, která nadále nabízí v oblasti multiroomů bezkonkurenční řešení, které dráty potřebují jen minimálně. Abychom ale mohli zmíněný Sonos objektivně zhodnotit, otestovali jsme také podobné řešení od konkurenčního Bluesoundu.

Od obou firem jsme vyzkoušeli to nejlepší. Od Sonosu to byly Playbar, reproduktory Play:1 a Play:5 druhé generace a subwoofer SUB. Od Bluesoundu jsme zapojili Pulse 2, Pulse Mini a Pulse Flex a k tomu ještě síťové přehrávače Vault 2 a Node 2.

Sonos

Musím říct, že jsem nikdy nebyl velkým příznivcem složitých drátových řešení. Raději preferuji intuitivní spuštění a ovládání po vzoru produktů od Applu – tedy rozbalit z krabice a začít okamžitě používat. Sonos má nejen v tomto ohledu ke kalifornské společnosti velmi blízko. Nejtěžší na celé instalaci bylo pravděpodobně nalézt vhodné umístění a dostatečný počet volných elektrických zásuvek.

Kouzlo reproduktorů od Sonosu totiž tkví v jejich naprosto automatické synchronizaci na vlastní síti pomocí domácí Wi-Fi. Jako první jsem vybalil Sonos Playbar, pomocí přiloženého optického kabelu ho propojil se svou LCD televizí, zapojil do elektrické zásuvky a můžeme začít…

sonos_playbar_sub1

Playbar a pořádné basy k televizi

Playbar rozhodně není žádný drobeček a se svými necelými pěti a půl kilogramy a rozměry 85 × 900 × 140 milimetrů je potřeba umístit na nějaké vhodné místo k televizi. Nabízí se i možnost pevného přimontování na stěnu či otočení na bok. Uvnitř konstrukčně a designově povedeného produktu se nachází šest středových a tři výškové reproduktory, které jsou doplněné devíti digitálními zesilovači, takže nedochází k žádným ztrátám na kvalitě.

Díky optickému kabelu si můžete vychutnat křišťálově čistý zvuk, ať už si pouštíte film nebo hudbu. Všechny reproduktory od Sonosu ovládáte pomocí stejnojmenné aplikace, která je dostupná zdarma pro iOS i Android (a k dispozici jsou také verze pro OS X a Windows). Po spuštění aplikace stačilo jen pomocí pár jednoduchých kroků Playbar spárovat s iPhonem a hudba může spustit. Nejsou třeba žádné kabely (jen jeden pro napájení), vše jde vzduchem.

Při běžném spárování a nastavení běží komunikace mezi jednotlivými reproduktory na vaší domácí Wi-Fi síti. Pokud však zapojujete tři a více reproduktorů, doporučujeme od Sonosu zakoupit ještě bezdrátový přenašeč Boost, který pro kompletní systém Sonos vytvoří vlastní síť, tzv. SonosNet. Jelikož má jiné kódování, nezahlcuje vaší domácí Wi-Fi síť a synchronizaci a vzájemné komunikaci mezi reproduktory nic nebrání.

Jakmile jsem měl nastavený Sonos Playbar, přišel na řadu mohutný a pochopitelně bezdrátový Sonos SUB. Playbar sice poskytne například při sledování filmu dobrý zvukový zážitek, ale bez pořádných basů to stále není úplně ono. Subwoofer od Sonosu uchvátí už svým designem a zpracováním, ale nejdůležitější je přeci jen jeho výkon. O ten se starají dva vysoce kvalitní reproduktory, které jsou posazené proti sobě, což ve výsledku umocňuje hluboký projev, a dva zesilovače třídy D, které znatelně podpoří hudební projev ostatních reproduktorů.

sonos_hometheater

Ukazuje se síla multiroomu

Do obývacího pokoje k televizi je duo Playbar + SUB skvělým řešením. Obě zařízení jen strčíte do zásuvky, Playbar ještě propojíte s televizí (ale není nutné používat jen s televizí) a zbytek už pohodlně ovládáte z mobilní aplikace.

Její sílu jsem začal pořádně poznávat, až když jsem z krabic rozbalil další reproduktory. Začal jsem nejprve menšími repráčky Play:1. Do nich se i přes malé rozměry vešly výškový a středobasový reproduktor a také dva digitální zesilovače. Spárováním jsem je jednoduše napojil do mobilní aplikace a mohl začít využívat multiroom.

Sonos Play:1 jsem jednak zkusil napojit na zmíněné domácí kino, sestavené z Playbaru a subwooferu SUB, načež hrály všechny reproduktory to stejné, ale pak jsem přenesl jeden Play:1 do kuchyně, druhý do ložnice a v mobilní aplikaci nastavil, aby všude hrálo něco jiného. Budete často až překvapeni, jaký zvuk dokáže tak malý reproduktor vydat. Do menších místností jsou naprosto ideální. Když pak propojíte dva Play:1 mezi sebou a postavíte vedle sebe, rázem máte dobře fungující stereo.

sonos_play1

To nejlepší od Sonosu jsem si ale nechal na závěr, to když jsem vybaloval velký Play:5 druhé generace. Například Playbar pod televizí už sám o sobě hraje opravdu dobře, ale až s připojením Play:5 se hudba rozjela naplno. Play:5 je vlajkovou lodí Sonosu a jeho popularitu potvrdila právě druhá generace, v níž Sonos svůj reproduktor ještě posunul na vyšší úroveň.

Velice efektní není jen design, ale také dotykové ovládání, jež je zároveň efektivní. Stačí po horní hraně reproduktoru přejet prstem a přepínáte mezi písničkami. Jakmile jsem Play:5 připojil na vytvořenou SonosNet a spároval se zbytkem sestavy, zábava mohla definitivně začít. A to opravdu kdekoliv.

Stejně jako u Play:1 platí také u Play:5, že zvládne hrát zcela samostatně, vzhledem ke svým proporcím navíc ještě mnohem lépe než „jedničky“. Uvnitř Play:5 se nachází šest reproduktorů (tři výškové a tři středobasové) a každý z nich je napájen vlastním digitálním zesilovačem třídy D, navíc disponuje také hned šesti anténami pro stabilní příjem Wi-Fi sítě. Sonos Play:5 si tak drží dokonalý zvuk i při vysoké hlasitosti.

Když Play:5 posadíte do jakékoliv místnosti, budete zvukem ohromeni. Sonos je navíc na tyto případy – kdy reproduktory hrají samy – velice dobře připraven. Každá místnost má jinou akustiku, a tak když umístíte reproduktor do koupelny nebo do ložnice, bude znít všude trochu jinak. Každý náročnější uživatel si proto u bezdrátových reproduktorů často hraje s ekvalizérem, než najde optimální podání. Sonos ovšem i tady přináší ještě jednodušší cestu, jak vyladit zvuk k dokonalosti – pomocí funkce Trueplay.

sonos_play5

Díky Trueplay si každý reproduktor Sonos snadno nastavíte na míru pro každou místnost. V mobilní aplikaci stačí následovat jednoduchý postup, který spočívá v tom, že se svým iPhonem nebo iPadem obejdete celou místnost, zatímco s ním pohybujete nahoru a dolů a reproduktor vydává specifický zvuk. Právě díky tomuto postupu nastavíte během minuty reproduktor přímo pro konkrétní prostor a tamní akustiku.

Vše se tak opět nese v duchu maximální jednoduchosti a uživatelské přívětivosti, v čemž je Sonos silný. Schválně jsem prvních pár dnů funkci Trueplay nenastavil a zkoušel jsem zvukové podání prakticky v továrním nastavení. Jakmile jsem pak všechny dotčené místnosti oběhl s iPhonem v ruce a zapnutým Trueplay, nestačil jsem se divit, jak je zvukové podání na poslech příjemnější, protože se v místnosti krásně rozléhalo.

Bluesound

Po několika týdnech jsem všechny reproduktory od Sonos zabalil zpět do krabice a do bytu nainstaloval konkurenční řešení od firmy Bluesound. Ta sice nemá tak širokou nabídku reproduktorů jako Sonos, ale stále jich má poměrně dostatek a Sonos v mnohých ohledech nápadně připomíná. Po bytě jsem rozmístil masivní Bluesound Pulse 2, jeho menšího sourozence Pulse Mini a na noční stolek k posteli jsem posadil kompaktní dvoupásmový reproduktor Pulse Flex.

Od Bluesoundu jsme vyzkoušeli navíc také bezdrátové síťové přehrávače Vault 2 a Node 2, které lze ovšem využít se sestavou jakékoliv značky. Oba přehrávače mají velice podobné vlastnosti, jen Vault 2 má navíc na pevném disku dvouterabajtové úložiště a umí rippovat CD. K přehrávačům ale později, jako první nás zajímaly hlavně reproduktory.

bluesound

Mohutný Pulse 2

Bluesound Pulse 2 je bezdrátový, aktivní dvoupásmový stereo reproduktor, který můžete umístit prakticky do jakékoliv místnosti. Zážitek při zapojování byl podobný jako u Sonosu. Zapojil jsem Pulse 2 do zásuvky a spároval ho s iPhonem nebo iPadem. Samotný párovací proces sice není tak jednoduchý, ale také to není nic náročného. Jen je tu bohužel krok s otevíráním prohlížeče a zadáváním adresy setup.bluesound.com, kde párování probíhá.

Není tak vše v jedné mobilní aplikaci, ta pak slouží především k ovládání již spárovaného systému, případně samostatných reproduktorů. Na druhou stranu je pozitivní alespoň to, že je aplikace BluOS v češtině a také pro Apple Watch. Reproduktory Bluesound po spárování komunikují přes vaši domácí Wi-Fi síť, a tak je třeba počítat s tím, že tok na ní vytíží. Čím více reproduktorů mít budete, tím náročnější systém bude. Na rozdíl od Sonosu Bluesound nenabízí nic podobného jako Boost.

Uvnitř nadupaného reproduktoru Pulse 2 se schovávají dva širokopásmové měniče o průměru 70 milimetrů a jeden basový měnič. Frekvenční rozsah je přitom více než slušných 45 až 20 tisíc herzů. Celkově mi přijde Pulse 2 svým hudebním projevem agresivnější a tvrdší než Sonos Play:5, ohromily mě především hluboké a výrazné basy. To ale není tolik překvapivé, když Pulse 2 spatříte – není totiž žádný drobeček: při rozměrech 20 × 198 × 192 milimetrů váží přes šest kilogramů a výkon má 80 wattů.

bluesound_pulse2

Lepší zvuk, linoucí se z Bluesoundů, ovšem nemůže být příliš velkým překvapením. Technologicky se totiž jedná ještě o vyšší třídu, než jakou nabízí Sonos, což potvrzuje zejména podpora audia ve vyšším rozlišení. Reproduktory Bluesound umí streamovat až ve studiové kvalitě 24-bit 192 kHz, což je opravdu znát.

Menší bratr Pulse Mini a ještě menší Flex

Reproduktor Pulse Mini vypadá naprosto identicky jako jeho starší bratr Pulse 2, jen má 60wattový výkon a váží téměř o polovinu méně. Když zapojíte od Bluesoundu druhý reproduktor, můžete si stejně jako u Sonosu vybrat, zda je chcete seskupit, aby hrály to stejné, nebo si je ponechat zvlášť pro více místností.

Napojit můžete reproduktory například na NAS úložiště, ale v dnešní době mnoho uživatelů zaujme možnost přímého napojení na různé hudební streamovací služby. Tady obě námi testované řešení podporují Tidal či Spotify, ale u jablečných fanoušků má Sonos výraznou přednost také v přímé podpoře Apple Music. Byť jsem sám uživatel Apple Music, musím říct, že až u podobných audio systémů jsem poznal, kvůli čemu je dobré využít konkurenční Tidal. Bezztrátový formát FLAC je zkrátka znát, respektive slyšet, o to víc u Bluesoundu.

Nakonec jsem od Bluesoundu zapojil Pulse Flex. Jedná se o malý dvoupásmový reproduktor, skvěle se hodící na cestování nebo jako společník do ložnice, kam jsem ho umístil i já. Pulse Flex má v sobě jeden středobasový a jeden výškový měnič s celkovým výkonem 2krát 10 wattů. Stejně jako jeho kolegové i on ke své práci potřebuje elektrickou zásuvku, avšak je zde možnost dokoupení akumulátoru pro poslech hudby na cestách. Ten slibuje až osm hodin provozu na jedno nabití.

Nekompletní nabídka Bluesoundu

Také síla Bluesoundu se skrývá ve vzájemném propojení všech reproduktorů a vytvoření poměrně zajímavého multiroom řešení. Pomocí optického/analogového vstupu navíc můžete na Bluesound navázat klidně reproduktory dalších značek a vše dotvořit o v nabídce Bluesoundu chybějící komponenty. Pomocí USB lze připojit také externí disky a přes 3,5mm jack rovnou iPhone nebo jiný přehrávač.

Zajímavé rozšíření pro všechny multiroomy nabízí i již zmíněné síťové přehrávače Vault 2 a Node 2. Až na Vault 2 se umí všechny přehrávače od Bluesoundu připojit přes Wi-Fi nebo přes Ethernet. U Vault 2 je pevné připojení Ethernetem nutné vzhledem k tomu, že funguje zároveň jako NAS. Zvuk pak můžete vest přes optický nebo analogový vstup, USB či sluchátkový výstup. Do Node 2 i Vault 2 lze přes linkový výstup připojit zesilovač a také aktivní reproduktory nebo aktivní subwoofer. Vedle streameru Node 2 existuje ještě varianta Powernode 2 se zesilovačem, která má výkonnový výstup dvakrát 60 wattů na pár pasivních reproduktorů a jeden výstup pro aktivní subwoofer.

Powernode 2 obsahuje vestavěný digitální zesilovač HybridDigital, který má výkon 2krát 60 wattů, a tak výrazně vylepší přehrávanou hudbu například ze streamovací služby, internetového rádia či pevného disku. Vault 2 je na tom s parametry velmi podobně, avšak pokud dovnitř skoro neviditelné štěrbiny vložíte CD s hudbou, přehrávač si ho automaticky nakopíruje a uloží na pevný disk. Pokud tak doma máte velkou sbírku starých alb, tuto funkci jistě oceníte.

bluesound_vault

Také oba síťové přehrávače napojíte na mobilní aplikaci BluOS, dostupnou pro iOS a Android, a ovládat můžete vše i z OS X nebo Windows. Záleží tedy jen na vás, jak chcete Powernode nebo Vault využít. Mohou totiž sloužit jen jako zesilovače, ale zároveň v sobě ukrývat vaší kompletní hudební knihovnu.

Byť se to hlavní točí u Sonosu a Bluesoundu kolem železa, mobilní aplikace zážitek dokreslují. Oba konkurenti mají aplikace velice podobné, s podobným principem ovládání a rozdíly jsou v detailech. Když pomineme u Sonosu chybějící češtinu, má jeho aplikace například rychlejší vytváření playlistů a také nabízí lepší vyhledávání napříč streamovacími službami, protože když vyhledáte určitou skladbu, můžete si vybrat, jestli ji chcete přehrát z Tidalu, Spotify nebo Apple Music. Bluesound má toto oddělené a navíc zatím nespolupracuje s Apple Music, ale jinak jsou si obě aplikace velice podobné. A shodně by obě jistě zasloužily trochu více péče, ale fungují, jak mají.

Koho si nasadit do obýváku?

Po několikatýdenním testování, kdy se po bytě nejprve rozléhaly reproduktory Sonos a následně bedny Bluesoundu, musím říct, že jsem si více oblíbil první zmíněnou značku. Víceméně neexistuje podobně jednoduché a intuitivní řešení, pokud si chcete pořídit nějaký multiroom. Bluesound se ve všech ohledech Sonosu blíží, ale dlouhé roky náskoku ve vývoji jsou u Sonosu znát. Vše je perfektně vychytané a při párování a celkovém nastavování systému prakticky nedochází k chybám.

Zároveň je ale třeba promptně dodat, že mluvíme o jedněch z nejpokročilejších multiroomů na trhu, čemuž odpovídá také cena. Pokud si od Sonosu nebo Bluesoundu chcete pořídit celý audiosystém, dostáváme se do desítek tisíc korun. U Sonosu se víceméně u žádného produktu, respektive reproduktoru nedostaneme pod 10 tisíc korun, Bluesound je ještě dražší, cena začíná minimálně na 15 tisících. Levnější jsou zpravidla jen síťové přehrávače či posilovače sítě.

Výměnou za výraznou investici jsou vám však prakticky dokonale fungující bezdrátové multiroom systémy, u kterých se nemusíte bát, že by vám z důvodu špatné komunikace, ať už mezi sebou nebo například s mobilní aplikací, přestávaly hrát. Všichni hudební experti pochopitelně radí, že nejlepší je domácí kino propojit kabelem, ale „bezdrát“ je zkrátka trendy. Navíc ne každý má tu možnost dráty jednoduše použít a nakonec vám bezdrátový systém poskytuje komfort libovolného přemisťování a „roztrhávání“ celého systému na jednotlivé reproduktory.

bluesound-lineup

Pro Sonos hovoří šířka jeho nabídky, ze které si dokážete pohodlně složit klidně celé domácí kino. U Bluesoundu sice naleznete ještě velice výkonný subwoofer Duo, dodávaný s dvojicí menších reproduktorů, ale už ne playbar, který se k televizi velice hodí. A když byste chtěli kupovat reproduktory samostatně, pro Sonos zase hovoří funkce Trueplay, která každý reproduktor nastaví ideálně pro danou místnost. Ani v nabídce Sonosu pak nechybí v podobě Connectu podobný síťový přehrávač, jako nabízí Bluesound.

Na druhou stranu je Bluesound ve vyšší třídě, co se týče zvuku, čemuž napovídají i vyšší ceny. Opravdoví audiofilové to poznají, a tak si často za Bluesound rádi připlatí. Klíčová je tu podpora audia ve vyšším rozlišení, což pro mnohé nakonec je víc než Trueplay. Sonos sice úplně nejvyšší kvalitu zvuku nenabízí, zato ale představuje naprosto vyladěné a především kompletní multiroom řešení, které je i při neustále rostoucí konkurenci nadále číslem jedna.

Ve finále je tak především důležité zvážit, zda je multiroom řešení opravdu pro vás a že se vyplatí desítky tisíc do Sonosu nebo Bluesoundu (a na trhu jsou pochopitelně i další značky) investovat. Pro naplnění smyslu multiroomu musíte mít v plánu ozvučit hned několik místností a zároveň chtít mít pohodlí v následném ovládání, což Sonos i Bluesound splňuje se svými mobilními aplikacemi.

Byť si například i ze Sonosu můžete sestavit klidně domácí kino, v tom hlavní smysl multiroomu není. Ten je především v jednoduché manipulaci (přesouváním) všech reproduktorů a jejich vzájemné propojování a rozvazování podle toho, kde, co a jak přehráváte.

Za zapůjčení produktů Sonos a Bluesound děkujeme firmě Ketos.

  • Potvrzuju, reproduktory jsem vybíral zhruba půl roku a vybral právě Sonos. Mám dva Play:1 a jeden Play:5. Čekal jsem od nich hodně, ale všechno to ještě překonaly, ať už jde o balení, vzhled, sympaticky velkou váhu, rychlosti zprovoznění, zvuk nebo praktický používání. Musim říct, že pro mě znamenaji další úroveň v objevování a poslouchání muziky. Všechno je teď mnohem kvalitnější a jednodušší a díky tomu poslouchám dneska mnohem víc, byť i předtim jsem poslouchal hodně. Drobnou výtku mám k současný podobě aplikace, která nemá možnost hodnotit přehrávanou muziku z Apple Music tak jak jsem zvyklej z aplikace Hudba (v iOS) nebo iTunes (v OS X). Pokud nejsem u počítače a nepřehrávám hudbu z Apple Music, nemám šanci hudbu označit, že se mi líbí, aby mi Apple doporučil novou podobnou muziku. To je však, doufám, otázka aktualizace aplikace a dostatečný otevřenosti Applu, aby to umožnil aplikacím třetích stran. Jinak jsem z repráků nadšenej, doporučuju!

  • John

    Sonos je zvukovo podpriemerny reproduktor. Ziadny hifista si toto nikdy nekupi. Je to rozdiel ako CD a Mp3.

    • Michal

      Asi s vámi většinou nesouhlasím ale zde musím dát za pravdu. Zvukově nic moc jsou samozřejmně o dost horší ale pokud jiz relativně ,,kvalitně,, a bezdrátově tak JBL Authentics nebo B&O – nouzově jeste Bose nebo HK u tech nejvyšších řad.
      Funkce to má asi dobré ale zvukově je to oproti zmiňovaným dvoum hodne hodne slabé.

      • Zmíněné reproduktory, které jsem doma testoval, jsem si půjčil s primárním cílem – vyzkoušet kompletní systém multiroom audio. Především pak Sonos. Tím chci říct, že samozřejmě jsou reproduktory, které jsou výkonově jinde, ale zase nenabízí to, co Sonos či Bluesound. Sonos patří mezi průkopníky bezdrátového přehrávaní, včetně multiroomu. Nevím, co jste testoval, ale jen samotný Play:5 druhé generace mi bohatě stačil na ozvučení celého domu, což teprve když jsem k tomu přidal dalších X repráků, tak jak píšu v recenzi. Každopádně klidně můžete dát tipy, rádi seženeme a otestujeme konkurenční řešení.

        • Michal

          Ano multiroom výše zmíněný reproduktor nenabídne, ale pokud již investuji řekněme ,,více,, peněz do repro (z pohledu Hi-Fisty tak cenu naprosto směšnou) tak jde v první řadě o zvuk. A zvuk je u JBL Authentics L16 o dost jinde než na Play 5 – ono již celá konstrukce reproduktorů je zcela jinde.
          L16 je dá se říci klasický Hi-Fi dřevěný reproduktor osazený zesilovačem v masivním provedením včetně chlazení o váze 16kg který má nějakou tu elektroniku pro připojení všeho možného – kdežto Sonos je prostě ,,plastová hračka,, zvukově úplně v jiné kategorii čemuž odpovídá celá konstrukce o váze 4kg.
          Pokud chcete k iPhonu otestovat asi to nejlepsi za dostupnou cenu otestujte L16 – ale je potřeba to taky ,,nakrmit,,.

          • Díky za tip, mrkneme kdo ho nabízí a případně něco půjčíme a rád napíšu. Jinak smyslem a hlavním cílem tohoto článku (recenze) bylo vyzdvihnout multiroom řešení, takže jsem ani neuvažoval, že bych Sonos či jiné repráky vzájemně srovnával…je jasné, že vždy může být nějaká lepší alternativa :-)

            • Michal

              Jo to sem pochopil z recenze ze slo o toto řešení. Já reagoval na kolegu nahoře co psal, že Sonos nic moc.
              JBL Authentics L16 by jste teoreticky mohli získat od čaského zastoupení HK jelikož JBL patří pod HK.
              Jinak o tomto reproduktoru vyšla i v ČR specializovaná recenze – nicméně si rád přečtu i tu od vás.
              Reproduktor je to nádherný v Německu jsem ho zkoušel asi půl hodiny.