Proč a jak Steve Jobs představil počítač NeXT

Steve-Jobs-NEXT

Když Steve Jobs v roce 1988 představoval počítač NeXT, mluvil o něm jako o budoucí významné součásti historie počítačů. Na konci ledna tohoto roku se na internetu objevil od té doby první záznam této události.

Významnou součástí produkce filmu Steve Jobs, jež začala v první polovině minulého roku, bylo kontaktování mnoha lidí spojených s různými aspekty reálného Steva Jobse a Applu z období, kdy se film odehrává. Jelikož se jedna z jeho tří částí udá před produktovým představením počítače NeXT, snahou štábu bylo zjistit o této události co nejvíce.

Jedním z výsledků této snahy bylo nečekaně také video zachycující celou Jobsovu prezentaci a také následné otázky tisku. Toto video bylo na dvou 27 let starých VHS kazetách v držení jednoho z bývalých zaměstnanců firmy NeXT. Za pomoci společností RDF Productions a SPY Post a Herba Philpotta, Todda A. Markse, Perryho Freezeho, Keitha Ohlfse a Toma Frikkera bylo digitalizováno a restaurováno do co nejlepší možné podoby.

Jelikož zdrojem byly kopie a ne původní záznam, navíc pořízené na kazetu, na níž už předtím něco nahráno bylo, stále probíhá hledání zachovalejší verze. Ta současná kvůli velmi tmavému obrazu nabízí pouze velmi útržkovitý pohled na prezentaci projektovanou na plátno za Jobsem. O samotné prezentaci ale za chvíli, nejdříve si připomeňme, co jí předcházelo.

NeXT výsledkem (a pokračováním?) Jobsova pádu

Jobsova představa osobního počítače, Macintosh, byl v roce 1983 převeden do reality a začátkem roku 1984 uveden na trh. Steve Jobs od něj očekával velký úspěch a převzetí pozice hlavního příjmu Applu od staršího Applu II. Macintosh byl ale příliš drahý a ačkoliv si získal oddané fanoušky, na trhu plném levnějších kopií se ztratil.

V důsledku toho se John Sculley, tehdejší výkonný ředitel Applu, rozhodl reorganizovat společnost a Steva Jobse z jeho současné pozice vedoucího týmu Macintoshe odsunout na vedlejší kolej. Nabízel mu sice významně znějící pozici „vedoucího vývojové skupiny s vlastní laboratoří“, v praxi by ale Jobs na vedení firmy neměl prakticky žádný vliv. Jobs se chtěl pokusit Sculleyho vytlačit z Applu, když byl pracovně v Číně, Sculley ale po varování kolegy let zrušil a na schůzce výkonného vedení řekl, že buď bude Jobs zbaven vedení týmu Macintoshe, nebo bude muset Apple najít nového ředitele.

Už v tomto bodě bylo jasné, že Jobs tento spor nevyhraje, a ačkoliv se o zvrácení situace ve svůj prospěch ještě několikrát pokusil, v září roku 1985 podal rezignaci a prodal téměř všechny své akcie Applu. To ovšem udělal až krátce po tom, co se rozhodl založit novou firmu.

next-logo

Nápad na to dostal po rozhovorech s biochemikem na Stanfordské univerzitě, Paulem Bergem, který Jobsovi vylíčil nelehkou situaci akademiků při provádění zdlouhavých experimentů v laboratořích. Jobs se divil, proč experimenty nesimulují na počítačích, na což mu Berg odpověděl, že by k tomu potřebovali výkon sálových počítačů, které si laboratoře univerzit nemohly dovolit.

Jobs se tedy domluvil s několika členy týmu Macintoshe, společně všichni podali rezignaci na své pozice v Applu a Jobs mohl založit novou firmu, kterou pojmenoval Next. Vložil do ní 7 milionů dolarů a téměř všechny tyto prostředky v průběhu následujícího roku využil ne k vývoji produktu, ale samotné firmy.

Nejdříve si u věhlasného grafika Paula Randa objednal drahé logo a z Nextu se stal NeXT. Následně nové zakoupené kancelářké budovy nechával předělat tak, aby měly skleněné stěny, přesouval výtahy a schodiště nahradil skleněnými, které se později objevily také v Apple Storech. Když pak začal vývoj výkonného počítače pro univerzity, Jobs nekompromisně diktoval nové a nové (často protichůdné) požadavky, které měly mít za výsledek cenově dostupnou pracovní stanici do univerzitních laboratoří.

Měla mít podobu dokonalé černé krychle a všelijak polohovatelného monitoru s velkým displejem a vysokým rozlišením. K jejímu vzniku by nikdy nedošlo, nebýt investice miliardáře Rosse Perota, který byl Jobsem fascinován a investicí se také snažil předejít další promarněné šance. O několik let dříve měl totiž možnost koupit celý, nebo velkou čát začínajícího Microsoftu, jehož hodnota se v době založení NeXTu blížila miliardě dolarů.

Nakonec počítač vznikl a Steve Jobs 12. října roku 1988 poprvé od roku 1984 vystoupil na pódium, aby představil nový produkt.

Steve Jobs opět na pódiu

Prezentace proběhla v San Francisku ve velké koncertní hale Louise M. Daviese. Při jejím navrhování Jobs dbal na každý detail s cílem ohromit publikum, které mělo sestávat pouze z pozvaných reportérů a lidí z akademického a počítačového světa. Při tvorbě snímků prezentace spolupracoval Jobs s grafičkou NeXTu Susan Kareovou – po dobu několika týdnů ji navštěvoval téměř každý den a důležitým pro něj bylo každé slovo, každý použitý barevný odstín. Jobs osobně kontroloval seznam pozvaných a dokonce i obědové menu.

Výsledná prezentace trvá přes dvě hodiny a je rozdělena do dvou částí, z nichž první je věnována popsání cílů společnosti a počítače NeXT a jeho hardwaru a druhá se zaměřuje na software. První potlesk halu rozeznívá při Jobsově výstupu na pódium a druhý následuje o několik vteřin později, když řekne, „Je skvělé být zpátky“. Jobs okamžitě pokračuje prohlášením, že podle něj dnes budou diváci svědky události, která nastává pouze jednou nebo dvakrát za deset let, kdy na trh vstoupí nová architektura, jež změní budoucnost počítačů. Říká, že na ní v NeXTu pracovali ve spolupráci s univerzitami po celé zemi poslední tři roky a výsledek je „neuvěřitelně skvělý“.

Před samotným popisem produktu Jobs shrne historii počítačů a představí model „vln“, které trvají asi deset let a jsou spojené s architekturou počítače, která po pěti letech dosáhne svého nejvyššího potenciálu a poté už nelze vytvořit nový software, který by její možnosti dále rozšířil. Charakterizuje tři vlny, z nichž třetí je Macintosh, jenž byl uveden v roce 1984, a v roce 1989 lze tedy očekávat naplnění jeho potenciálu.

steve-jobs-1988-10-24-steve-jobs-comes-back-tease

Cílem počítače NeXT je definovat čtvrtou vlnu a chce tak učinit zpřístupněním a rozšířením schopností „pracovních stanic“. Ty sice ukazují technologický potenciál s „megapixelovými“ displeji a multitaskingem, ale nejsou dostatečně uživatelsky přívětivé na to, aby se rozšířily a vytvořily onu čtvrtou vlnu – definovaly počítač 90. let.

Důvodem, proč se NeXT zaměřuje na akademickou sféru, je její status rozšiřovatele vědění, hlavního inovátora technologie a myšlení. Jobs čte citaci, podle níž „[…] přesto, že jsou počítače nedílnou součástí akademické sféry, nestaly se dosud katalyzátorem proměny vzdělávání, k níž mají potenciál“. Počítač, který má být v této prezentaci představen, má reflektovat ne požadavky akademiků, ale jejich sny. Nerozšiřovat to, co počítače jsou dnes, ale ukázat, čím by měly být v budoucnu.

Počítač NeXT má využít síly Unixového systému a poskytnout plnohodnotný multitasking a komunikaci po síti, zároveň ale má nabídnout způsob, jakým bude tyto schopnosti moci využít „každý smrtelník“. Dále má mít rychlý procesor a velké množství operační a lokální paměti, zobrazovat vše prostřednictvím jednotného formátu PostScript využívaného tiskárnami. Má mít velký displej s „milionem pixelů“, skvělý zvuk a otevřenou architekturu, rozšiřitelnou do devadesátých let.

Zatímco současné výkonné pracovní stanice jsou velké, horké a hlasité, akademici je chtějí malé, chladné a tiché. Nakonec, „rádi tiskneme, dejte nám tedy prosím možnost cenově dostupného laserového tisku“, říkají akademici. Zbytek první části prezentace Jobs popisuje, jakými způsoby dosáhli výsledků tyto požadavky splňující. Jobs při tom samozřejme neustále zdůrazňuje, s jakou elegancí se tak děje – po půl hodině mluvení pustí šestiminutový film ukazující montážní linku budoucnosti, kde celou základní desku počítače NeXT skládají roboti v plně automatizované továrně.

next-computer

Výroba jedné jim trvá dvacet minut a výsledkem je nejen dosud nejhustější umístění komponentů na desce, ale „nejkrásnější základní deska s plošnými spoji, jakou jsem kdy viděl,“ říká Jobs. Jeho smysl pro podívanou se také výrazně projevuje, když publiku konečně ukáže celý počítač s monitorem a tiskárnou – ten byl celou dobu uprostřed pódia zakryt černým šátkem.

Jobs k němu ve čtyřicáté minutě záznamu přejde od mluvícího pultu, strhne šátek, zapne počítač a rychle se vytratí do zákulisí, aby byla veškerá pozornost diváků věnována výrazně osvětlenému středu pódia uprostřed temného sálu. Zajímavostí zveřejněného videa je možnost zaslechnout Jobse ze zákulisí, jak slovy „no tak, no tak“ nervózně pobízí, doufajíc, že se počítač bez problémů spustí.

Z hardwarového hlediska pravděpodobně nejvýraznější (a nejkontroverznější) vlastností počítače NeXT byla nepřítomnost disketové jednotky, kterou nahradil vysokokapacitní, ale pomalý optický čtecí a pevný disk. To je příkladem Jobsovy ochoty vsadit úspěch produktu na zcela nový prvek, což se v tomto případě v budoucnu ukázalo jako špatné.

To, co vskutku ovlivnilo budoucnost počítačů?

Naopak velmi dobrým krokem se ukazuje v druhé části prezentace představený objektově orientovaný operační systém NeXTSTEP a do elektronické podoby poprvé úspěšně převedené slovníky a knihy. Každý počítač NeXT obsahoval oxfordské vydání kompletního díla Williama Shakespeara, Merriam-Websterův univerzitní slovník a oxfordskou knihu citací. Ty Jobs předvádí na několika příkladech, jimiž si dělá legraci sám ze sebe.

Například když ve slovníku hledá pojem, kterým prý někteří označují jeho osobnost. Po zadání slova „mercurial“ [rtuťovitý, merkurovský] nejdříve čte první definici, „týkající se nebo narozený ve znamení planety Merkur“, poté se zastavuje u třetí, „charakterizovaný nepředvídatelnými změnami nálady“. Publikum na celou epizodu reaguje výbuchy smíchu a Jobs ji zakončuje přečtením definice antonyma původního pojmu, saturnovský. Ta říká: „chladný a stálý ve svých náladách; pomalý v jednání či při změně; pochmurného nebo mrzoutského založení.“ „Myslím, že být rtuťovitý není zase tak hrozné,“ poznamenává Jobs.

Hlavní částí softwarové částí prezentace je ale NeXTSTEP, inovativní unixový operační systém, jehož hlavní síla spočívá v jednoduchosti nejen při samotném používání, ale hlavně při navrhování softwaru. Grafické prostředí programů osobních počítačů je sice skvělé při použití, ale velmi komplikované při navrhování.

nextstep

Součástí systému NeXTSTEP je tak „Interface Builder“, nástroj pro vytváření uživatelského prostředí programu. Ten plně využívá objektovou podstatu operačního systému. To znamená, že při tvorbě aplikace není nutné napsat jediný řádek kódu – stačí klikáním myší kombinovat objekty (textová pole, grafické prvky). Takovým způsovem lze vytvořit komplexní systémy vztahů a velice sofistikovaný program. Jobs „Interface Builder“ demonstruje na jednodušším příkladu programu sloužícího k simulaci pohybu molekuly plynu uzavřené v dokonalém válci. Později je na pódium pozván fyzik Richard E. Crandall, který předvádí komplexnější operace z oborů fyziky a chemie.

Nakonec Jobs představuje zvukové schopnosti počítače a publiku předvádí futuristicky znějící zvuky a melodie zcela generované matematickými modely.

Nejméně povzbudivá část prezentace nastává nedlouho před jejím koncem, kdy Jobs ohlašuje ceny počítače NeXT. Počítač s monitorem má stát 6,5 tisíce dolarů, tiskárna 2,5 tisíce dolarů a volitelný pevný disk 2 tisíce za 330 MB a 4 tisíce dolarů za 660 MB. Jobs sice zdůrazňuje, že hodnota všeho, co nabízí, je mnohem vyšší, avšak vzhledem k tomu, že univerzity žádaly počítač za dva až tři tisíce dolarů, jeho slova mnohé přinejmenším neuklidňují. Nepříjemnou zprávou je také doba uvedení počítače na trh, což se má stát až někdy ve druhé polovině roku 1989.

Prezentace přesto končí velmi pozitivně, na pódium je totiž pozván houslista sanfranciské symfonie, který v duetu s počítačem NeXT zahraje Bachův Koncert a moll.

NeXT zapomenut i zapamatován

Následující historie počítače NeXT je pozitivní z hlediska přijetí jeho technologií, ale nešťastná, co se týče úspěchu na trhu. Už při otázkách tisku po prezentaci musí Jobs novináře ujišťovat, že optický disk je spolehlivý a dostatečně rychlý, že počítač bude v téměř rok vzdálené době uvedení na trh stále daleko před konkurencí, a odpovídat na opakující se otázky ohledně cenové dostupnosti.

Na univerzity se počítač začal dostávat v polovině roku 1989 se stále zkušební verzí operačního systému a na volný trh vstoupil v roce následujícím za cenu 9 999 dolarů. Navíc se ukázalo, že optický disk skutečně není dostatečně výkonný pro plynulý a spolehlivý běh počítače a pevný disk za minimálně 2 tisíce dolarů byl spíše nutnou než volitelnou položkou. NeXT byl schopen vyrobit deset tisíc kusů měsíčně, ale prodeje se nakonec ustálily na čtyřechstech kusech za měsíc.

V následujících letech byly představeny další obnovené a rozšiřující verze počítače NeXT zvané NeXTcube a NeXTstation poskytující vyšší výkon. Počítače NeXT si ale trh nikdy nezískaly. Do roku 1993, kdy společnost přestala vyrábět hardware, se jich prodalo pouze padesát tisíc. NeXT byla přejmenována na NeXT Software Inc. a o tři roky později byla díky úspěchům při tvorbě softwaru koupena Applem.

Přesto se NeXT stal velmi významnou součástí historie počítačů. V roce 1990 totiž jeho počítač a software využil Tim Berners-Lee (na obrázku níže), počítačový vědec, když v CERNu vytvořil World Wide Web, tedy hypertextový systém k prohlížení, ukládání a odkazování dokumentů v internetové síti. V roce 1993 pak byl Stevu Jobsovi na počítači NeXT poprvé předveden předchůdce App Storu, digitální distribuce softwaru zvaný Electronic AppWrapper.

birth-web-cailliau

Předchozí článekDalší článek