Zavřít reklamu

iPad je jedním z nejúspěšnějších produktů Apple vůbec. V roce 2010 zaskočil všechny výrobce spotřební elektroniky a získal si ihned monopolní postavení na trhu, dodnes stále nebyl pokořen. Proč?

O iPad killerech už jsme slyšeli mnoho pohádek. Nicméně zatím stále pohádkami zůstaly. Když iPad vstoupil ta trh, vytvořil svůj vlastní segment. Tablety, které existovaly doposud, byly neergonomické a obsahovaly nanejvýš Windows 7, které jsou pro ovládání prsty přizpůsobeny jen vzdáleně. Zatímco mnozí výrobci hledali kompromis portability v netboocích, Apple přinesl tablet.

Nerad bych zde ale rozebíral, jak Apple všechny zaskočil, o tom tato úvaha není. Nicméně Apple začínal z velice dobré pozice, přes 90% trhu tabletů bylo v roce 2010 jeho. Přišel rok 2011, který měl být právě úsvitem konkurence, ale převrat se nekonal. Výrobci museli čekat na přijatelný operační systém, tím se stal až Android 3.0 Honeycomb. Jen Samsung to zkusil ještě se starou verzí Androidu určeným pro telefony a stvořil tak sedmipalcový Samsung Galaxy Tab. Velký úspěch mu však nepřinesl.

Nyní máme rok 2012 a Apple stále kontroluje skoro 58 % trhu a jen za poslední čtvrtletí prodal přes 11 milionů kusů. Tablety, které jeho podíl snížily, jsou především Kindle Fire a HP TouchPad. Jejich prodejnost však ovlivnila především cena, oba přístroje se nakonec prodávaly za cenu blížící se výrobní, a to pod 200 dolarů. Neznám zaručený recept na úspěšný tablet, ale i tak vidím několik věcí, ve kterých Apple s grácií exceluje, zatímco konkurence tápe a hledá východisko. Pojďme si je projít postupně.

Poměr stran displeje

4:3 vs. 16:9/16:10, to je oč tu běží. Když vyšel první iPad, sám jsem se divil, proč nedostal do vínku podobný poměr stran, jako má iPhone, respektive jsem nechápal, proč není širokoúhlý. Př sledování videí pak zbude méně jak dvě třetiny obrazu, zbytek budou jen černé pruhy. Ano, pro video dává širokoúhlý displej smysl, pro video a… pro co ještě? Aha, zde výčet pomalu končí. To je bohužel to, co si ostatní výrobci a Google neuvědomují.

Google širokoúhlé displeje upřednostňuje před klasickým poměrem 4:3 a výrobci mu jdou do noty. A zatímco u videí je tento poměr lepší, u všeho ostatního je spíše na škodu. Nejprve to vezměme z hlediska ergonomie. iPad bez problému může uživatel držet jednou rukou, ostatní širokoúhlé tablety vám budou ruku přinejmenším lámat. Rozložení váhy je totiž naprosto rozdílné a pro držení tabletu naležato naprosto nevyhovující. Formát 4:3 je v ruce mnohem přirozenější, evokuje pocit držení časopisu nebo knihy.

Podívejme se na to z hlediska software. Při používání na výšku máte najednou těžko použitelnou nudli, která se pořádně nehodí pro čtení ani pro používání aplikací v této orientaci. Zatímco vývojáři mohou poměrně snadno optimalizovat svůj software pro iPad pro obě orientace, jelikož se prostor na výšku a na šířku nemění tak radikálně, u širokoúhlých displejů je to horor. Skvěle je to vidět hned na hlavní obrazovce Androidu s widgety. Překlopíte-li obrazovku nastojato, začnou se vám překrývat. O psaní na klávesnici v této orientaci raději ani mluvit nebudu.

Ovšem naležato – to také není žádný med. Celkem silný pruh si uzme dolní lišta, která nejde skrýt, a když se objeví na obrazovce klávesnice, moc místa na displeji nezbude. Širokoúhlé displeje u notebooků mají význam při práci s více okny, u tabletů, kde vám jedna aplikace vyplní celý displej, se význam poměru 16:10 ztrácí.

Více o displejích iOS zařízení zde

Aplikace

Asi žádný jiný mobilní operační systém nemá takovou základnu vývojářů třetích stran jako iOS. Téměř není aplikace, kterou byste v App Store nenalezli a k ní ještě několik dalších konkurenčních počinů. Přitom mnoho aplikací je na vysoké úrovní, jak po stránce uživatelské přívětivosti, funkčnosti i grafického zpracování.

Rychle po uvedení iPadu začaly vznikat verze aplikací pro velký displej tabletu a Apple sám přispěl vlastním kancelářským balíkem iWork a čtečkou knih iBooks. Rok po uvedení prvního iPadu už se aplikace počítaly na desetitisíce a většina oblíbených aplikací z iPhone se dočkala své tabletové verze. Apple navíc do kotlíku přihodil vynikající Garageband a iMovie.

Rok po svém uvedení má Android ve svém marketu přibližně 200 (!) aplikací. Ačkoliv se mezi nimi dají najít zajímavé tituly, zdaleka se kvantita ani kvalita aplikací nemůže srovnávat s konkurenčním App Store. Aplikace určené pro telefony se sice dokáží roztáhnout tak, aby vyplnily prostor displeje, jejich ovládání je ale určené pro telefony a jejich užití na tabletu není přinejmenším uživatelsky přívětivé. Kromě toho se v Android Marketu ani pořádně nedozvíte, které aplikace jsou pro tablet určeny.

Přitom to jsou právě aplikace, co dělají z těchto přístrojů nástroje pro práci a zábavu. Google sám – své vlastní platformě – moc nepřispěl. Například neexistuje žádný oficiální klient Google+ pro tablety. Ani pro další služby Googlu nenaleznete odpovídající optimalizovanou aplikaci. Místo toho Google vytváří HTML5 aplikace, které jsou sice kompatibilní i s jinými tablety, ale chování aplikací zdaleka neodpovídá komfortu těch nativních.

Lépe na tom nejsou ani konkurenční platformy. PlayBook od RIM při uvedení neměl ani e-mailového klienta. Výrobce telefonu Blackberry si naivně totiž myslel, že jeho uživatelé raději využijí svého telefonu a v případě potřeby přístroje propojí. Nepodařilo se mu přitáhnout ani dostatek vývojářů a tablet se stal ve srovnání s konkurencí propadákem. RIM zatím vkládá naděje do nové verze operačního systému (a nového výkonného ředitele), jež přinese alespoň kýženého emailového klienta. Aby společnost dohnala absenci aplikací pro vlastní systém, vytvořila alespoň emulátor, díky kterému lze spustit aplikace pro Android.

Ceny

Ačkoliv byl vždy Apple známý svými poměrně vysokými cenami, nastavil cenu iPadu agresivně nízko, kdy si můžete nejnižší 16 GB model bez 3G pořídit za 499 dolarů. Apple díky velkým výrobním objemům může získat jednotlivé komponenty za nižší cenu než konkurence, navíc si často zarezervuje strategické komponenty pouze pro sebe, jak to činí například v případě displejů iPadu. Konkurence tak přístroje vyrábí za vyšší cenu a musí se spokojit s horšími komponenty, protože ty lepší prostě v požadovaném objemu nejsou dostupné.

Jedním z prvních konkurentů měl být tablet Motorola Xoom, jehož počáteční cena byla stanovena na 800 dolarů. I přes všechny argumenty, které měly cenu ospravedlnit, zákazníky moc nezaujal. Ostatně proč by si měli koupit „experiment“ za 800 dolarů, když mohou mít ověřený produkt s množstvím aplikací o 300 dolarů levněji. Ani další tablety, které následovaly, nedokázaly bojovat s iPadem díky své ceně.

Jediný, kdo se odvážil jít radikálně s cenou dolů, byl Amazon, jehož nový Kindle Fire byl oceněn na 199 dolarů. Amazon má ale poněkud odlišnou strategii. Prodává tablet pod výrobními náklady a příjem hodlá kompenzovat z výtěžku prodeje obsahu, což je hlavní doménou Amazonu. Navíc Kindle Fire není plnohodnotný tablet, operační systém je upravený Android 2.3 určený pro mobilní telefony nad kterým běží grafická nástavba. Ačkoliv jde přístroj rootnout a nahrát do něj Android 3.0 a výše, výkon hardware čtečky rozhodně nezaručuje plynulý běh.

Opačným extrémem je HP TouchPad. Nadějný WebOS v rukách HP byl totiž fiaskem a společnost se raději rozhodla, že se ho zbaví. TouchPad se nijak dobře neprodával, aby se jej tak HP zbavilo, nabídlo zbývající přístroje za 100 a 150 dolarů. Rázem se TouchPad stal druhým nejprodávanějším tabletem na trhu. Ovšem s operačním systémem, který HP pohřbilo, což je poměrně ironická situace.

Ekosystém

Úspěch iPadu netvoří pouze samotný přístroj a dostupné aplikace, ale také ekosystém kolem něj. Tento ekosystém Apple budoval několik let počínaje iTunes Store a konče službou iCloud. K dispozici máte skvělý software pro snadnou synchronizaci obsahu (ačkoliv iTunes jsou na Windows spíše utrpením), službu zdarma pro synchronizaci a zálohování (iCloud), hudbu v cloudu za menší poplatek, obchod s multimediálním obsahem a aplikacemi, obchod s knihami a platformu pro vydávání digitálních magazínů.

Google ale může celkem hodně nabídnout. Má celou škálu Google Apps, obchod s hudbou, hudbu v cloudu a další. Bohužel mnohé nohé z těchto počinů mají spíše experimentální charakter a chybí zde uživatelská jednoduchost a přehlednost. Blackberry má vlastní síť BIS a BES, která zajišťuje internetové služby, e-maily a šifrované zprávy skrze BlackBerry Messanger, ale tím ekosystém končí.

Amazon si zase jde vlastní cestou, díky velkému portfoliu digitálního obsahu, bez vazby na ekosystém Googlu, potažmo Androidu. Zajímavé bude, jak a zda kartami zamíchá Microsoft se svými Windows 8. Nové Windows pro tablety mají být totiž funkčně na úrovní stolního operačního systému a přitom budou uživatelsky přívětivé podobně, jako Windows Phone 7.5 s grafickým rozhraním Metro.
Hledisek, ze kterých se dá nahlížet na úspěch iPadu ve srovnání s ostatními, je mnoho. Posledním příkladem je korporátní sféra a sféra veřejných služeb, kde iPad nemá konkurenci. Ať už se jedná o užití v nemocnicích (v zahraničí), v letectví nebo ve školách, čemuž výrazně přispějí i nově představené digitální učebnice.

Aby se zvrátil současný stav, kde Apple se svým iPadem dominuje trh tabletů, museli by výrobci i Google, který je tvůrcem prakticky jediného konkurenceschopného operačního systému pro tablety, přehodnotit svou filozofii tohoto trhu. Nový Android 4.0 Ice Cream Sandwich situaci konkurenčních tabletů nijak zvlášť nepomůže, byť sjednotí systém pro telefony a tablety.

Nejsou to samozřejmě jen výše jmenované věci, které dělí ostatní výrobce od sesazení Applu z pozice jedničky mezi tablety. Je zde mnoho dalších faktorů, o nich třeba zase někdy jindy.

Inspirováno články Jasona Hintera a Daniela Vávry
.