Zavřít reklamu

Přes tři týdny se dařilo držet Applu pod pokličkou většinu dohod a podmínek, které uzavřel s dodavatelem safíru, společností GT Advanced Technologies. Ta na začátku října oznámila bankrot a požádala o ochranu před věřiteli. Na vině byla právě výroba safíru. Nyní se však na veřejnost dostalo svědectví provozního ředitele GT Advanced, které prozrazuje zatím nejvíce dosud utajovaných informací.

Daniel Squiller, provozní ředitel GT Advanced, přiložil místopřísežné prohlášení k dokumentům informujících soud o bankrotu společnosti, které byly podány na začátku října. Squillerovo prohlášení bylo ovšem zapečetěno a dle právníků GT tak bylo učiněno kvůli tomu, že obsahovalo detaily smluv s Applem, za jejichž porušení by kvůli dohodám o mlčenlivosti muselo GT platit po 50 milionech dolarů za každé jejich porušení.

V úterý nicméně Squiller po soudních tahanicích předložil přepracované prohlášení, které se dostalo na veřejnost, a nabízí unikátní pohled do dosud pro veřejnost velice nepřehledné situace. Squiller shrnuje situaci následujícím způsobem:

Klíč, aby byla transakce výnosná pro obě strany, byl v produkci dostatečného množství 262kg monokrystalů safíru splňujících požadavky Applu. GTAT prodalo přes 500 safírových pecí asijským zákazníkům, kteří produkují 115kg monokrystaly. Většina výrobců safíru využívajících pece jiné než od GTAT produkují méně než 100kg velikosti. Produkce safíru o 262 kilogramech, pokud by se jí dosáhlo, by byla výnosná pro Apple i GTAT. Bohužel produkce 262kg monokrystalů safíru nemohla být splněna v časových rámcích, na nichž se obě strany dohodly, a také byla dražší, než se očekávalo. Tyto problémy a obtíže vyústily ve finanční krizi v GTAT, která vedla k požádání o ochranou před věřiteli dle kapitoly 11.

Na celkem 21stránkovém svědectví Squiller poměrně detailně popisuje, jak byla spolupráce mezi GT Advanced a Applem nastavena a jaké to vlastně je pro tak malého výrobce vyrábět safír pro takového giganta. Squiller rozděluje své poznámky na dvě kategorie: jednak se jednalo o smluvní závazky, které zvýhodňovaly Apple a naopak stěžovaly pozici GT, a jednak se jednalo o záležitosti, nad kterými nemělo GT žádnou kontrolu.

Squiller vyjmenoval celkem 20 příkladů (níže několik z nich) podmínek, které si nadiktoval Apple a díky kterým přenesl veškerou zodpovědnost a riziko na GT:

  • GTAT se zavázalo k dodání milionů jednotek safírového materiálu. Apple ovšem neměl žádnou povinnost tento safírový materiál odkoupit.
  • GTAT mělo zakázáno upravovat jakékoliv vybavení, specifikace, výrobní proces nebo materiály bez předchozího souhlasu Applu. Apple mohl tyto podmínky měnit kdykoliv a GTAT v takovém případě muselo okamžitě reagovat.
  • GTAT muselo akceptovat a splnit jakoukoliv objednávku Applu do dne, který nastavil Apple. V případě jakéhokoliv zpoždění GTAT muselo na vlastní náklady buď zajistit rychlejší dodání, nebo nakoupit náhradní zboží. Pokud by se dodávka GTAT opozdila, musí GTAT zaplatit 320 tisíc dolarů za každý monokrystal safíru (a 77 dolarů za milimetr safírového materiálu) jako náhradu škody Applu. Pro představu jeden monokrystal stál méně než 20 tisíc dolarů. Apple ovšem měl právo kdykoliv bez jakékoliv kompenzace vůči GTAT zrušit svoji objednávku, ať už celou nebo její část, a kdykoliv změnit termín dodávky.

Také v továrně Mese to bylo pro GT Advanced pod diktátem Applu dle výpovědi Squillera složité:

  • Apple si vybral továrnu v Mese a vyjednal veškeré energetické a stavební zakázky se třetími stranami na navržení a výstavbu objektu. První část továrny v Mese nebyla v provozu až do prosince 2013, což bylo pouhých šest měsíců před tím, než mělo GTAT začít operovat v plné kapacitě. Objevovaly se navíc další neplánovaná zpoždění, protože továrna v Mese vyžadovala významné množství oprav včetně rekonstrukce pater o velikosti několika fotbalových hřišť.
  • Po velkých diskuzích bylo rozhodnuto, že výstavba elektrické záložny je příliš drahá, tedy ne nutně nezbytná. Toto rozhodnutí neprovedlo GTAT. Minimálně ve třech případech nastaly výpadky elektriky, které vedly k zásadním zpožděním ve výrobě a celkovým ztrátám.
  • Mnoho procesů spojených s řezáním, leštěním a tvarováním safíru byly vzhledem k bezprecedentnímu objemu výroby safíru nové. GTAT si nevybíralo, jaké nástroje použije a jaké výrobní procesy implementuje. GTAT nemělo žádné přímé spojení s dodavateli řezacího a leštícího vybavení, aby mohlo upravovat a v některých případech vyvíjet takové nástroje.
  • GTAT věří, že nebylo schopné dosáhnout naplánovaných výrobních cen a cílů, protože výkony a spolehlivost mnohých nástrojů nesplňovaly specifikace. Nakonec musela být většina vybraných výrobních nástrojů nahrazena alternativními nástroji, což vyústilo v další kapitálové investice a provozní náklady pro GTAT a také měsíce ztracené produkce. Výroba byla zhruba o 30 % dražší, než se plánovalo, a vyžadovala zaměstnání dalších téměř 350 zaměstnanců a také spotřebovala mnohem více dalších materiálů. GTAT se muselo s těmito dodatečnými náklady vyrovnat.

Ve chvíli, kdy GT Advanced požádalo o ochranu před věřiteli, již byla situace neudržitelná, dle soudních dokumentů v tu chvíli prodělávala společnost 1,5 milionu dolarů denně.

Přestože Apple se dosud ke zveřejněnému prohlášení nevyjádřil, provozní ředitel Squiller se zvládl proměnit i do jeho role a soudu předložil několik variant, jak by mohl Apple v případu GTAT argumentovat:

Na základě mých diskuzích s manažery Applu (nebo dle posledních tiskových prohlášení Applu) bych očekával, že bude Apple, vedle dalších věcí, přesvědčivě tvrdit, že (a) za neúspěch safírového projektu může GTAT kvůli neschopnosti vyrobit safír v souladu s podmínkami odsouhlasenými oběma stranami; že (b) GTAT mohlo v roce 2013 od jednacího stolu kdykoliv odejít, ale přesto nakonec po rozsáhlých jednáních vědomě vstoupilo do obchodu, protože spojení s Applem představovalo obrovskou příležitost k růstu; že (c) Apple přistoupil na značné riziko, když vstoupil do obchodu; že (d) jakékoliv specifikace, které GTAT nedokázalo splnit, byly vzájemně odsouhlaseny; že (e) Apple nikterak neoprávněně nezasahoval do provozu GTAT; že (f) Apple spolupracoval s GTAT v dobré víře a že (g) Apple si nebyl vědom škod (či rozsahu škod), které v rámci obchodu způsobuje GTAT. Jelikož se Apple a GTAT dohodly na vyrovnání, není pro mě důvod v tuto chvíli jednotlivé části detailněji popisovat.

Když Squiller tak pregnantně popsal, čím se bude moci Apple ohánět a za jak těžkých podmínek pro GTAT celý obchod vznikl, vyvstává otázka, proč tedy GT Advanced do výroby safíru pro Apple vůbec šlo. Sám Squiller bude mít nicméně zřejmě co vysvětlovat s ohledem na prodej vlastních akcií společnosti. V květnu 2014 po prvních náznacích problémů v továrně v Mese totiž prodal 1,2 milionu dolarů v akciích GTAT a vytvořil plán na prodej dalších akcií v celkové hodnotě 750 tisíc dolarů během následujících měsíců.

Akcie ve velkém prodával také výkonný ředitel GT Advanced Thomas Gutierrez, ten si vytvořil prodejní plán v březnu letošního roku a 8. září, den před představením nových iPhonů, které nevyužívaly safírové sklo od GT, prodal akcie v hodnotě 160 tisíc dolarů.

Kompletní zpravodajství z kauzy Apple & GTAT najdete zde.

Zdroj: Fortune
Témata: , ,
.