Amaya Tomanová Steve Jobs se počátkem července roku 1985 rozhodl navštívit Moskvu. Cíl byl jasný – snaha o prodej Maců v Rusku. Jobsův pracovní výlet trval dva dny a zahrnoval semináře se sovětskými studenty výpočetní techniky, oslavu Dne nezávislosti na americké ambasádě nebo třeba debaty o zprovoznění ruské továrny na Macy. Spojení tak rozdílných entit, jako je Sovětský svaz v osmdesátých letech a Apple, ale také doslova nahrává různým bizarním teoriím a příběhům. Není proto divu, že se s Jobsovou tehdejší cestou do sovětského Ruska pojí také historka o tom, jak se spoluzakladatel Applu málem zapletl do potíží s tamní tajnou službou KGB.
Mohlo by vás zajímat
Ti, kteří historii Applu znají o něco blíže, již jistě tuší, že rok, kdy Jobs navštívil Moskvu, pro něj nebyl tak úplně jednoduchý. V té době sice stále ještě působil v Applu, místo generálního ředitele ale získal John Sculley a Jobs se v mnoha ohledech ocitl v jakési virtuální izolaci. Rozhodně ale nehodlal doma sedět s rukama v klíně – namísto toho se rozhodl navštívit některé země mimo americký kontinent, jako byla například Francie, Itálie nebo již zmíněné Rusko.
V průběhu svého pobytu v Paříži se Steve Jobs setkal s (tehdy ještě budoucím) americkým prezidentem Georgem H. W. Bushem, s nímž mimo jiné rozebíral myšlenku distribuce Maců v Rusku. Tímto krokem chtěl Jobs údajně pomoci zahájení “revoluce zdola”. Rusko si šíření technologií mezi běžný lid v té době přísně hlídalo, a v zemi zrovna spatřil světlo světa počítač Apple II. Jobs měl zároveň paradoxně pocit, že právník, který mu pomohl zorganizovat cestu do tehdejšího Sovětského svazu, pracoval buďto pro CIA nebo pro KGB. Byl také přesvědčen, že muž, který do jeho hotelového pokoje přišel – podle Jobse zcela bezdůvodně – opravit televizi, byl ve skutečnosti tajným špionem.
Fotogalerie
Dodnes nikdo netuší, zda to byla pravda. Jobs si nicméně svou ruskou pracovní cestou vysloužil záznam ve své osobní složce u FBI. Stálo v něm, že se v průběhu svého pobytu setkal s nejmenovaným profesorem ruské akademie věd, se kterým “probíral možný marketing produktů společnosti Apple Computer”.
Mohlo by vás zajímat
Letem světem Applem Příběh o potížích s KGB, který jsme zmínili v úvodu článku, je obsažen také v Jobsově známém životopise od Waltera Isaacsona. Jobs si na ně údajně “zadělal” tím, že neposlechl doporučení nemluvit o Trockém. Žádné závažné důsledky z něj kvůli tomu nicméně nevyplynuly. Žádný výsledek ale bohužel nepřinesla ani jeho snaha o rozšíření Apple produktů na území sovětského Ruska.
škoda že je člý’ánek krátký
Hezké, až na pár nepřesnosti…
v roce 1985 byl uveden Macintosh ne Apple II
A do Sovětského svazu se vyvážet nemohl (Mac) – byl postaven na CPU Motorola 68000 a ten byl na seznamu technologii zakázaných vyvážet do východního bloku.
Dobrý den, díky za připomínku a doplnění ohledně zákazu vývozu Maců. Zmíněná věta je nicméně myšlena tak, že v roce 1985 si Apple II teprve našel cestu do tehdejšího Sovětského svazu.