U mobilních telefonů se často setkáváme s různými označeními jejich displejů. Dříve hojně používanou technologii LCD však nahradil OLED, kdy např. Samsung k němu přidává ještě různá označení. Abyste v tom měli alespoň trochu jasno, níže se můžete podívat na přehled technologií, které se v různých displejích mohou používat. Retina je přitom jen marketongové označení.
LCD
Displej z tekutých krystalů je tenké a ploché zobrazovací zařízení skládající se z omezeného počtu barevných nebo monochromatických pixelů seřazených před zdrojem světla nebo reflektorem. Každý pixel se skládá z molekul tekutých krystalů uložených mezi dvěma průhlednými elektrodami a mezi dvěma polarizačními filtry, přičemž osy polarizace jsou na sebe kolmé. Bez krystalů mezi filtry by bylo světlo procházející jedním filtrem blokováno filtrem druhým.
OLED
Organic Light-Emitting Diode je anglický výraz pro typ LED (tedy elektroluminiscenční diody), kde se jako elektroluminiscenční látka využívají organické materiály. Tato technologie se v mobilních telefonech používá čím dál častěji, protože Apple ji naposledy použil u iPhonů 11, kdy na OLED už přešlo celé portfolio modelů 12. Jenže i tak mu to trvalo docela dlouho, protože technologie pochází už z roku 1987.
Jak říká česká Wikipedie, tak princip technologie je takový, že mezi průhlednou anodou a kovovou katodou je několik vrstev organické látky. V momentě, když je do některého políčka přivedeno napětí, jsou vyvolány kladné a záporné náboje, které se spojují ve vyzařovací vrstvě, a tím produkují světelné záření.
PMOLED
Jedná se o displeje s pasivní matricí, které jsou jednodušší a své využití nacházejí zejména tam, kde je třeba zobrazit například pouze text. Stejně jako u jednodušších grafických LCD displejů, jsou jednotlivé pixely řízeny pasivně, mřížkovou matricí navzájem překřížených vodičů. Z důvodu vyšší spotřeby a horšího zobrazení jsou PMOLED vhodné především pro displeje menších úhlopříček.
AMOLED
Displeje s aktivní matricí jsou vhodné pro graficky náročné aplikace s velkým rozlišením, tedy zobrazování videa a grafiky a jsou hojně využívány právě v mobilních telefonech. Spínání každého pixelu je prováděno vlastním tranzistorem, čímž se zamezí například blikání bodů, které mají svítit během několika po sobě jdoucích cyklů. Jasnými výhodami jsou vyšší zobrazovací frekvence, ostřejší vykreslení obrazu a konečně také nižší spotřeba. Naopak mezi nevýhody patří složitější struktura displeje a tím i vyšší jeho cena.
FOLED
OLED struktura je zde místo na skle umístěna na pružném materiálu. To umožňuje displej lépe přizpůsobit místu umístění, jako je přístrojová deska nebo i hledí přilby či brýlí. Použitý materiál rovněž zaručuje větší mechanickou odolnost, jako jsou nárazy a pády.
TOLED
Tato technologie umožňuje vytvořit displej s až 80% průchodností světla. Ta je dosažena transparentní katodou, anodou i podložkou, která může být skleněná nebo plastová. Tato vlastnost umožňuje zobrazovat informace v zorném poli uživatele na jinak průhledných plochách, takže se hodně blíží FOLEDu.
Označení Retina
Jedná se vlastně jen o obchodní název pro displeje na bázi IPS panelu nebo technologie OLED s větší hustotou pixelů. Stojí za ním samozřejmě Apple, který jej má registrovaný jako ochrannou známku a nemůže jej tedy v souvislosti s displeji používat jiný výrobce.
Je to podobné jako v případě označení Super AMOLED, které zase používá u svých zařízeních společnost Samsung. Ta se snaží přidávat více subpixelů a přitom mít tenčí form factor, jasnější obraz a nižší spotřebu energie.