V posledních letech se svět mobilních telefonů dočkal obrovských změn. Zásadní rozdíly můžeme spatřit prakticky ve všech ohledech, nehledě na to, zdali se zaměříme na velikost či design, výkon nebo další chytré funkce. Poměrně důležitou roli hraje v současnosti kvalita fotoaparátů. Momentálně bychom mohli říct, že jde o jeden z nejdůležitějších aspektů chytrých telefonů, ve kterém se vlajkové lodě neustále předhánějí. Když navíc srovnáme například telefony s Androidem s iPhonem od Applu, najdeme řadu zajímavých rozdílů.
Pokud se zajímáte o svět mobilních technologií, pak určitě víte, že jeden z největších rozdílů můžeme najít v případě rozlišení senzorů. Zatímco Androidy častokrát nabízejí čočku s více než 50 Mpx, iPhone již léta vsází na pouhých 12 Mpx, a i přesto dokáže nabídnout mnohdy kvalitnější fotografie. Moc pozornosti se ale nevěnuje systémům pro ostření obrazu, kde narazíme na poměrně zajímavou odlišnost. Konkurenční telefony s operačním systémem Android se totiž častokrát (částečně) spoléhají na takzvaný laserový auto focus, zatímco smartphony s logem nakousnutého jablka touto technologií nedisponují. Jak vlastně funguje, proč je používaná a na jaké technologie vsází Apple?
Laserové ostření vs iPhone
Zmiňovaná technologie laserového ostření funguje poměrně jednoduše a její využití dává obrovský smysl. V takovém případě se ve fotomodulu skrývá dioda, která emituje záření při klepnutí na spoušť. V takovém případě dojde k vyslání paprsku, který se od foceného subjektu/objektu odrazí a vrátí se zpět, přičemž tento čas lze využít pro rychlé spočítání vzdálenosti prostřednictvím softwarových algoritmů. Bohužel, má to i svou stinnou stránku. Při focení na větší vzdálenosti již laserové ostření není tak přesné, případně při focení průhledných předmětů a nepříznivých překážek, které nedokážou spolehlivě odrazit paprsek. Z tohoto důvodu se většina telefonů ještě nadále spoléhá na léty osvědčený algoritmus detekující kontrast scény. Senzor s takovou dokáže najít perfektní obraz. Kombinace funguje velice dobře a zajišťuje rychlé a přesné ostření obrazu. Tímto systémem (LDAF) disponuje například populární Google Pixel 6.
Na druhé straně pak máme iPhone, který funguje trošku jinak. V jádru je to ale celkem podobné. Při zmáčknutí spouště hraje klíčovou roli komponent ISP neboli Image Signal Processor, jež byl v posledních letech podstatně vylepšen. Tento čip dokáže kontrastní metodou a sofistikovanými algoritmy v okamžiku vyhodnotit nejlepší zaostření a vyfotit kvalitní fotografii. Samozřejmě na základě získaných dat je nutné mechanicky posunout čočku do požadované pozice, avšak stejně tak fungují všechny fotoaparáty v mobilních telefonech. Ačkoliv je ale ovládá „motorek“, jejich pohyb není rotační, nýbrž lineární.
O krok napřed jsou pak ještě modely iPhone 12 Pro (Max) a iPhone 13 Pro (Max). Jak už vás mohlo napadnout, tyto modely jsou vybaveny takzvaným LiDAR skenerem, který dokáže v okamžiku zjistit vzdálenost od foceného subjektu a tuto znalost použít ke svému prospěchu. Ve skutečnosti je tato technologie blízko zmiňovanému laserovému ostření. LiDAR totiž pomocí laserových paprsků dokáže vytvořit 3D model svého okolí, a proto své uplatnění najde hlavně při skenování místností, v autonomních vozidlech a při focení, primárně tedy portrétních snímků.