Zavřít reklamu

Apple opět recykluje cizí starší nápady a myšlenky. Nejedná se o novinky, ale firma je tlačí k masovému využití. Oznámení iCloud vyvolalo u velkého množství fanoušků nadšení, u dalších mírnou skepsi.

Začátkem června Apple nabídl svým zákazníkům bezplatnou službu iCloud, možnost jak ukládat svoje dokumenty, hudbu a aplikace mimo datové disky vašich počítačů, telefonů a tabletů.

Co je to vlastně cloud?

Příkladem může být běžná e-mailová schránka. Data v cloudu jsou sice vaše, přistupovat k nim můžete z libovolného místa na zeměkouli, ale fyzicky jsou uložena někde úplně jinde – například na serverové farmě v USA.

Původní myšlenka není nijak nová. Objevila se již v 1969. Firma CompuServe měla na svou dobu výkonný počítač, jehož plně nevyužila, a proto začala část jeho kapacity pronajímat. Pronajímání výpočetní kapacity ve firmě Call Computer využil při navrhování Apple I i Steve Wozniak. Neměl totiž vlastní počítač.

Proč říci ano

Největší výhodou je možnost pracovat se svými daty prakticky kdekoliv. Stačí mít pouze připojení k internetu a příslušný program, který data může otevřít a dále zpracovávat.

Uživatelsky jednoduchá a efektivní synchronizace vašich dat na libovolné iZařízení nebo počítač nevyžaduje specializované programy a nutnost pamatovat si, co je zálohované a co není.

Odcizení iPhone, iPadu nebo počítače by nemělo mít fatální důsledky. Pokud budete mít data uložená v cloudu, připojíte nové nebo náhradní zařízení a můžete pokračovat tam, kde jste skončili s vaší prací.

Není všechno zlato, co se třpytí

Rychlost připojení k internetu je dostačující, ovšem nesmí se jednat o připojení mobilní. Proměnlivá rychlost a výpadky signálu mohou způsobovat poměrně značné problémy nejen při synchronizaci, ale hlavně při ukládání dat. Není nic horšího, než přijít o rozdělanou práci. V současné době si nedokážu si představit, jak internetem odesílám soubory o velikosti několika set megabajtů (běžně video nebo větší množství fotografií). Drobný výpadek, který nevadí u sledování streamovaného videa nebo hudby, může mít pro jiné uživatele poněkud fatální důsledky. Poškozené nebo nečitelné soubory, ztráta několika desítek či set hodin práce.

Pokud náhodou nastane výpadek připojení internetu, aktuální data jsou v oblaku a vy s nimi potřebujete pracovat, jste opět nahraní. V roce 2009 tato nehoda potkala americkou pobočku T-Mobile, porouchaly se jim i záložní servery. Uživatelé telefonů Sidekick byly několik dní bez svých kontaktů, kalendářů a fotografií. Potom nevíte, za dříve volat Microsoftu a zachraňovat data nebo hledat velmi schopnou advokátní kancelář a připravovat se na sérii žalob.

Vaše data a kontakty mají cenu zlata. Lze z nich sestavit váš okruh zájmů, kde pracujete, co jíte, kde nakupujete, jak jste solventní. To ví i různé živly jako spameři, finanční poradci, pojišťovny či directmailové agentury. Stokrát vám může firma tvrdit, že u nich jsou data v bezpečí. Pokud je někdo bude chtít získat a bude mít dostatek peněz, je jen otázkou času kdy je získá.

Evropské státy si budou muset na využití služby iCloud počkat. Podle prvních spekulací bude nejdříve v roce 2012 možnost používat iCoud ve Velké Británii. „Organizace Performing Right Sociaty (dále PRS) zastupující ve Velké Británii hudebníky, skladatele a hudební vydavatele se vyjádřila, že dohody o hudebních licencích neumožní spuštění iTunes Cloud a návazné služby iTunes Match dříve než v roce 2012.“ O termínu zprovoznění této služby v České nebo Slovenské republice raději nebudeme spekulovat.

Závěrem

Cloud nezatracuji, jen mi v tuto chvíli v České republice přijde nepoužitelný. Paradoxně největší překážkou je mobilní internet. České ceny a rychlost jsou natolik omezující, že tuto novinku lze použít snad jen pro zábavu, ale ne pro masové nebo profesionální řešení.

Zatím moje data zůstanou na mém disku.

.