Zavřít reklamu

Trojice ve složení Steve Jobs, Steve Wozniak a Ronald Gerald Wayne založili 1. dubna 1976 Apple Inc. Nikdo netušil, že se začala odehrávat nenápadná revoluce, která změnila celý svět. Toho roku byl v garáži sestaven první osobní počítač.

Chlapec který chtěl počítač a změnit svět

Přezdívá se mu The Woz, Wonderful Wizard of Woz, iWoz, další Steve a nebo též mozek Apple. Stephen Gary „Woz“ Wozniak se narodil 11. srpna 1950 v kalifornském San Jose. Již od mládí se zabýval elektronikou. Otec Jerry svého zvídavého synka v jeho zájmech podporoval a zasvěcoval ho do tajů rezistorů, diod a ostatních elektronických součástek. Steve Wozniak se ve svých jedenácti letech dočetl o počítači ENIAC a zatoužil po něm. Ve stejný čas vyrábí své první amatérské rádio a získává dokonce licenci na vysílání. Tranzistorovou kalkulačku postavil ve třinácti a dostal za ni první cenu středoškolského elektro spolku (jehož se stal prezidentem). Ve stejném roce postavil svůj první počítač. Bylo na něm možné hrát piškvorky.

Po ukončení střední školy se Woz zapsal na University of Colorado, ale odtud byl brzy vyhozen. S přítelem Billem Fernandezem začal v garáži stavět počítač. Nazval ho Cream Soda Computer a program byl napsán na děrném štítku. Tento počítač mohl změnit historii. Pokud by ovšem nezkratoval a neshořel během prezentace pro místního novináře.

Podle jedné verze seznámil Wozniaka s Jobsem Fernandez v roce 1970. Jiná legenda hovoří o společné letní brigádě ve firmě Hewlett-Packard. Wozniak zde pracoval na mainframe (sálovém počítači).

Blue box

Wozniakův první společný byznys s Jobsem odstartoval článek Tajemství malé modré krabičky. Časopis Esquire ho uveřejnil v říjnu 1971. Jednalo se o údajnou fikci, ale ve skutečnosti to byl spíše zašifrovaný návod. Zabýval se phreakingem – vnikáním do telefonních systému a bezplatnými telefonními hovory. John Draper totiž objevil, že pomocí píšťalky přibalované k dětským vločkám jste mohli napodobit tón signalizující vhození mince do telefonu. Díky tomu bylo možné volat zadarmo do celého světa. Tento „objev“ Wozniaka zaujal a vytvořil spolu s Draperem vlastní tónový generátor. Vynálezci si byli vědomi, že se pohybují na hraně zákona. Boxy vybavili bezpečnostním prvkem – spínačem a magnetem. V případě hrozícího zabavení se odstranil magnet a došlo ke zkreslení tónů. Wozniak svým zákazníkům říkal, ať tvrdí, že to je jen hrací skříňka. V té době Jobs projevil svůj obchodní talent. Na kolejích v Berkeley prodával Blue box za 150 dolarů.





Při jedné příležitosti Wozniak volal pomocí Blue boxu do Vatikánu. Představil se jako Henry Kissinger a dožadoval se rozhovoru s papežem, který v té době spal.



Od kalkulátoru k jablku

Woz dostal práci u Hewlett-Packard. V letech 1973-1976 navrhoval první kapesní kalkulátory HP 35 a HP 65. V polovině 70. let jednou měsíčně navštěvuje setkání počítačových fanoušku v legendárním Homebrew Computers Club. Introvertní, vlasatý chlapík si brzy vybuduje reputaci odborníka, který vyřeší každý problém. Má dvojí talent: zvládá jak návrh hardware, tak i programování software.

Jobs od roku 1974 pracuje pro Atari jako návrhář her. Dohazuje Wozovi nabídku, která je i velkou výzvou. Atari slibuje odměnu 750 dolarů a bonus 100 dolarů za každý ušetřený integrovaný obvod na desce. Wozniak nespí čtyři dny. Dokáže snížit celkový počet obvodů o padesát kusů (na naprosto neuvěřitelných čtyřicet dva). Návrh byl kompaktní, ale komplikovaný. Pro Atari je totiž problém vyrábět tyto desky sériově. Zde se legendy opět rozcházejí. Podle první verze Atari úmluvu nedodrží a Woz dostává pouhých 750 dolarů. Druhá verze hovoří o tom, že odměnu ve výši 5000 dolarů dostává Jobs, ale Wozniakovi vyplácí pouze slíbenou polovinu – 375 dolarů.

V té době Wozniak nemá k dispozici počítač a tak si kupuje čas na minipočítačích v Call Computer. To provozuje Alex Kamradt. S počítači se komunikovalo pomocí papírové děrné pásky, výstup byl z termotiskárny Texas Instruments Silent 700. Nebylo to ale pohodlné. Woz viděl v časopise Popular Electronics počítačový terminál, inspiroval se a vytvořil vlastní. Zobrazoval pouze velká písmena, čtyřicet znaků v řádce a dvacet čtyři řádek. Kamradt v těchto videoterminálech spatřoval potenciál, pověřil Wozniaka designem zařízení. Později jich několik prodal prostřednictvím své společnosti.

Rostoucí popularita novějších mikropočítačů, jako Altair 8800 a IMSAI, inspirovala Wozniaka. Napadlo ho vestavět mikroprocesor do terminálu, problém byl ale v ceně. 179 dolarů stál Intel 8080 a 170 dolarů Motorola 6800 (kterou preferoval). Procesor byl ale nad finanční možnosti mladého nadšence, pracoval tedy pouze s tužkou a papírem.



Zlom nastal v roce 1975. MOS Technology začala prodávat mikroprocesor 6502 za 25 dolarů. Byl velmi podobný procesoru Motorola 6800, protože byl navržen stejným vývojovým týmem. Woz rychle napsal novou verzi jazyka BASIC pro čip počítače. Koncem roku 1975 dokončuje prototyp Apple I. První představení je v Homebrew Computers Clubu. Steve Jobs je zaujatý počítačem od Wozniaka. Oba se dohodnou na startu firmy za účelem výroby a prodeje počítačů.

V lednu 1976 nabízejí Hewlett-Packard ať vyrábějí a prodávají Apple I za 800 dolarů, ale jsou odmítnuti. Firma nechce být v daném segmentu trhu. Zájem nejeví ani Atari, kde pracuje Jobs.

Dne 1. dubna zakládají Steve Jobs, Steve Wozniak a Ronald Gerald Wayne Apple Inc. Wayne ale firmu po dvanácti dnech opouští. V průběhu dubna Wozniak odchází od Hewlett-Packard. Prodává svůj osobní kalkulátor HP 65 a Jobs svůj mikrobus Volkswagen a dávají dohromady startovní kapitál ve výši 1300 dolarů.



Zdroje: www.forbes.com, wikipedia.org, ed-thelen.org a www.stevejobs.info
.