Vratislav Holub Příslušenství je zcela neodlučitelnou součástí výbavy každého jablíčkáře. Prakticky každý tam disponuje přinejmenším adaptérem a kabelem, případně také řadou dalších doplňků, které mohou posloužit jakožto držáky, bezdrátové nabíječky, jiné adaptéry a další. Moc dobře asi sami víte, že pro zajištění maximální bezpečnosti a spolehlivosti byste se měli spoléhat pouze na originální nebo certifikované příslušenství s certifikací Made for iPhone neboli MFi.
Mohlo by vás zajímat
Právě to je také jeden z důvodů, proč se Apple zuby nehty drží vlastního konektoru Lightning a doposud odmítal přejít na celkově rozšířenější standard USB-C. Používání vlastního řešení mu totiž generuje zisk, který pramení z placení poplatků za zmiňovanou oficiální certifikaci. Napadlo vás ale někdy, kolik takováto certifikace vlastně stojí a kolik tedy firmy za ni platí? Přesně na tohle si nyní společně posvítíme.
Získání certifikace MFi
Pokud má nějaká společnost zájem získat pro svůj hardware oficiální certifikaci MFi, musí si projít celým procesem od A po Z. V první řadě je nutné se do takzvané MFi programu vůbec zapojit. Tento proces je velice podobný tomu, když chcete získat vývojářskou licenci a začít vyvíjet vlastní aplikace pro jablečné platformy. Stejně tak je s tím spojen již první poplatek. Abyste se do programu mohli zapojit, musíte nejprve zaplatit 99 $ + daň, čímž se firmě teprve otevřou pomyslné první dveře na cestě za certifikovaným MFi hardwarem. U toho to ale ještě nekončí. Účast v programu totiž není vším, co je potřeba, ba naopak. Celé to můžeme vnímat jako jisté ověření – firma je následně v očích cupertinského giganta důvěryhodnější a teprve až poté může začít případná spolupráce.
Fotogalerie
Nyní se už pojďme přesunout k tomu nejdůležitějšímu. Představme si modelovou situaci, kdy společnost vyvine vlastní hardware, například Lightning kabel, který si chce nechat u Applu certifikovat. Až v tomto okamžiku dochází k tomu zásadnímu. Kolik tedy stojí certifikace konkrétního produktu? Tato informace je bohužel neveřejná, respektive firmy k ní získávají přístup až po podepsání smlouvy o mlčenlivosti (NDA). I přesto jsou ale některá konkrétní čísla známa. Například v roce 2005 si Apple účtoval 10 $ za zařízení, nebo 10 % z maloobchodní ceny daného příslušenství – v takovém případě se brala vždy ta vyšší částka. Postupem času ale došlo ke změně. Cupertinský gigant následně poplatky snížil na rozmezí 1,5 % až 8 % z maloobchodní ceny. V posledních letech se pak nastavila jednotná cena. Za certifikaci Made for iPhone firmy zaplatí 4 $ za konektor. V případě takzvaných průchozích (pass-through) konektorů je pak nutné poplatek zaplatit dvakrát.
Z toho tedy jasně vyplývá, proč se Apple doteď drží vlastního konektoru a naopak se nehrne do přechodu na USB-C. Z těchto licenčních poplatků, které mu platí výrobci příslušenství, totiž generuje doopravdy nemalé příjmy. Jak už ale možná víte, přechod na USB-C je už prakticky nevyhnutelný. Vzhledem ke změně legislativy byl v zemích Evropské unie definován jednotný standard USB-C, kterým musí disponovat všechny telefony, tablety a mnoho dalších produktů spadajících do segmentu přenositelné elektroniky.
Mohlo by vás zajímat
Letem světem Applem 