Amaya Tomanová Prometheus
Tým badatelů objeví klíč k počátkům lidstva na Zemi a vydá se na cestu do nejtemnějších koutů vesmíru, kde musí vybojovat bitvu o záchranu budoucnosti lidské rasy. Nemůžu uvěřit, že Prometheus si svou premiéru odbyl už v roce 2012. Mám ještě v živé paměti rozpačité reakce diváků, mě ale tato sci-fi zběsilost, která si na nic hlubšího nehrála, velmi konvenovala.
Predátor: Kořist
Divoká a zkušená bojovnice loví mimozemského predátora pomocí technicky vyspělých zbraní. Predátor: Kořist (mimochodem o deset let starší než výše zmíněný Prometheus) mi v seznamu zhlédnutých filmů stále ještě chybí, osobní pohled tedy tentokrát nepřidám. Namísto toho si snímek sama doporučím pro sobotní večer.
28 týdnů poté
Británie je v bezpečí před virem vztekliny, ale přichází nová noční můra. Řekněme si to narovinu: první díl „vzteklinové zombie série“ tento snímek nepřekoná, i tak si jej občas ráda pustím v rámci nostalgie znovu. Pokud se nenecháte snadno znechutit a nevadí vám občasná absence logiky, 28 týdnů poté je skvělou nenáročnou oddychovkou.
Kokosy na sněhu
„Někteří lidi nevěří, že jamajskej bob zvítězí…“ Jamajka – země slunce, tropických plodů, výtečného rumu a ultrarychlých sprinterů. Při kvalifikaci na letní olympijské hry dojde k hromadnému pádu a naděje mnoha rychlonožců jsou definitivně – nebo alespoň na 4 roky – pohřbeny… V zapadlém baru u moře žije špatnou životosprávou poničený muž – Američan, kdysi olympijský vítěz v jízdě na bobech. Proč to s ním nezkusit? A tak se pod vedením tohoto obtloustlého trenéra začnou pružní, elastičtí a opálení atleti v doslova neuvěřitelných a velmi komických podmínkách tropické země připravovat na Zimní olympijské hry…
Předpokládám, že za vzestupem sledovanosti této devadesátkové komedie stojí nedávno skončené zimní olympijské hry. Kokosy na sněhu jsem naposledy viděla jako dítě školou povinné a bavily mě. Opětovné zhlédnutí si ale asi nechám ujít. Nostalgická vzpomínka je někdy lepší.
