Lukáš Gregor Hodnotit oficiální biografii Steva Jobse, aniž bychom se vzdali hodnocení Jobsovy osobnosti, lze jen s velkým odříkáním. Ve vzduchu zůstává otázka, proč bychom se však takové možnosti vlastně měli vzdát.
S největší pravděpodobností si totiž málokterý čtenář/posluchač zakoupí Isaacsonovu bichli kvůli své oblibě v životopisných knihách nebo daném spisovateli. Kniha byla dlouho očekávanou událostí, po vydání zatřásla s pulty knih a překlopila se i do zvukové podoby. (Na tu filmovou se čeká.) A zájem pochopitelně vychází z aury obklopující zakladatele společnosti Apple. Psát o Jobsovi je literárně vděčné, vždyť jeho život obsahuje ingredience oscarového dramatu, americký sen okořeněný pády a životními strasti, gradujícím finále úspěchu, za jehož dveřmi čeká smrt přivolaná zhoubnou nemocí. A ústřední hrdina vykazuje tak rozporuplné reakce, ať už hovoříme o jeho vizích nebo povaze, že na něm můžete postavit text mnoha žánrů (horor si tedy dokáži rozhodně představit).
Nakladatelství Práh vzápětí od vydání tištěné verze vypustilo do světa také krabičku se 3 CD ve formátu MP3 a skrze portál Audioteka.cz výhradně digitální zvukovou podobu životopisu. Strávíte u ní bezmála sedmadvacet hodin, což vám sice může vzít hned několik večerů, současně darovat štos informací a zejména inspirace. Ať už si totiž o Applu či Jobsovi myslíte cokoliv, jedno mu upřít nelze: byl skutečným lídrem a skutečně úspěšný. Do jaké míry jej za všechny ty jeho kroky obdivovat či chování milovat, to nechám na zvážení, Isaacson naštěstí neuzavírá žádné dveře. Ačkoliv jeho kniha prošla čtením v rodině Jobsových, údajně Steve do textu nezasahoval.
Přiznávám, že žádnou jinou Isaacsonovu práci jsem nečetl, chuť na ni však po poslechu Steva Jobse mám. Jeho rukopis totiž představuje to nejlepší, když si na jazyku převrátíte floskuli skvělé řemeslo. Kniha nepřekvapí strukturou a ani přístupem, je to, jako byste se dívali na hollywoodský film – třeba Rona Howarda (Appolo 13 nebo Čistá duše). Isaacson má dar vyprávět tzv. neviditelným stylem (ostatně, ten je typický právě pro americkou kinematografii). Podstatný je příběh a je-li ten silný, pak prakticky nemáte při zvládnutí svého řemesla co zkazit. A Isaacson nic nepokazil, příběhu dal maximum prostoru, upozadil sám sebe, jediné „hrátky“ nalezneme v orámování, ale i to vlastně má co do činění s tradičními biografiemi. V prologu i epilogu vystupuje ze zátiší a komentuje svoji vlastní zkušenost člověka, kterého si Jobs vybral, autora, který pronikal do souvislostí, jež radikálním způsobem ovlivnily technologický vývoj posledních dekád. A vlastně pronikaly vůbec do způsobu byznys uvažování, propagace, do životního stylu. Jobs se totiž spolupodílel na tom všem (a ještě dalším), dost možná vědomě, dost možná spíše díky intuici a emocím, které byly silnější než rozvaha.
V tom spočívá další jiskra knihy: čteme/posloucháme o tom, jak vznikají domácí počítače, chytré telefony a tablety, přesto vším prostupuje nezředěná kreativita a pocity. Obdiv k čistotě, design, zvláštní dar k odkrývání toho, co se teprve zrodí – současně Jobse charakterizuje vztek, absence lidské tolerantnosti, socializace.
Isaacsonova kniha je výtečným dramatem. Kde jinde byste v knize o technologických inovacích mohli tak často narážet na odpor k někomu, jehož díla si vážíte, nebo naopak úctu a respekt k osobě, která vytváří produkty, jež vnímáte jako důkaz, že apriori přistupují k uživatelům jako k pasivnímu příjemci. Kde jinde se zaposlouchat do rozněžněných vyznání k hudbě, aby o chvíli poté na vás vyplavala další Jobsova vlna arogance hanící prakticky všechny na Zemi?
Zůstanu-li v závěru textu při zemi, nevyhnu se pochvale autora za to, že šel po Jobsově cestě pozvolna a pečlivě. Opravdu mi za to těch 27 hodin stojí, mám možnost pochopit souvislosti, hlavně: vždy, když se mě někdo zeptá, proč iPad nemá USB, nebo proč se musí aplikace schvalovat přes App Store, usměju se a doporučím mu Isaacsonovu knihu. Nejde totiž pouze o životopis významné osobnosti, ale také příručku pro podnikavé, literární přírůstek do knihovny osobního rozvoje, stejně jako návod, jak pochopit Apple a jeho produkty. Isaacson se naštěstí nenechal Jobsovou osobou strhnout, nevytlačil z knihy potřebu zjišťovat další informace, doptávat se protistrany, vysvětlovat a zabývat se i tím, co nemá punc „cool nálepky“ jako iPhone. Jedině tak totiž mohla vzniknout mozaika, která dává o Applu vpravdě plastický obraz.
Zvukové zpracování, jehož ukázku si níže můžete i poslechnout, bych doporučil ze všeho nejvíc. Pravda, jmen na „stranách“ biografie potkáte desítky (ve fyzickém vydání audioknihy Práh na obalu všechny vypsal a doplnil stručnou vysvětlivku), přesto to nečiní takový problém při vnímání a chápání kontextu. Načtení Martinem Stránským jistou míru složitosti předpokládá, proto nikam nespěchá, ba co víc, Stránského barva hlasu a intonace literaturu faktu dramatizuje a přidává jí na osudovosti. (Ano, někdy bohužel až moc…).
Rozhodně by stálo za námět do diskuze, která z pasáží vás z knihy nejvíce zasáhla, nebo vám přinesla nové, nečekané souvislosti, informace, a zda třeba Isaacsonův text v něčem proměnil váš pohled na Apple. Podělte se. Ale hlavně, zkuste věnovat Steve Jobsovi čas, stojí to za to.
[youtube id=8wX9CvTUpZM width=“620″ height=“350″]
Očekával bych, že panu Stránskému dramaturgie připraví výslovnost četných anglických jmen a názvů, které má anglicky vyslovovat. Tahá to za uši, což je u jinak takto perfektího díla škoda. Stejný neduh je i v televizi. Stejně, jako čtení (česky či anglicky) vrývá člověku do hlavy gramatiku, poslech vrývá výslovnost.
Máte pravdu. Stránského mám rád jakožto milovník MacGyvera a Dr. House, ale jakmile jsem slyšel pár vět z knihy o Jobsovi, chtělo se mi zvracet :X
Ale no, kupil som teraz na audioteka.cz a nie je to zle – zatial spokojnost.
Tak samozrejme, je to o zvyku, o vkusu a ja to s tim zvracenim take prehnal. Nicmene je to u me tim, ze ctu nerad technicke knihy v cestine a navic mi „pocestovani“ anglickych terminu a jmen rve usi :X
Ceskej narod musi porad remcat :)))))) vam by se nikdo nezavdecil, ani kdyby udelal vsechno presne podle vas :)))))
na jednu stranu je to taky pravda :D
Ano, je pravda, že některé anglické názvy by Martin mohl číst lépe, ale lidi – já tu knihu poslouchám už potřetí a angličtina, ne-angličtina – Jobsův příběh v podání Martina Stránského je pro mě strhující! Dovolím si nesouhlasit s autorem recenze, že dramatizace je moc – naopak – některé pasáže ve čtené podobě nikdy nemohou vyznít tak, jako v této audioknize. Například představení Maca v roce 1984, popis reklamy 1984, dramatické rozhovory Jobse s některými lidmi nebo vyjmenovávání úspěchů Applu nebo PIxaru v číslech jsou dramaticky ztvárněny tak, že pokaždé, když je slyším mi běhá mráz po zádech. Asi nejvíc mě dostává Stránského podání reakce Gatese, když poprvé držel v ruce iPod – „… vypadá to jako skvělá věcička. To je jenom pro Macintosh?“ to ale musíte slyšet :).
Pochopitelně míra či přemíra dramatizování v projevu Martina Stránského je věcí osobního vkusu. Já napsal svůj postoj – v porovnání s jinými herci u jiných audioknih je projev Stránského někdy zbytečně moc intenzivní.
v iTunes tyhle věci asi nebudou že?
Taky poslouchám už po třetí. V autě je to pro mě momentálně úžasná věc. Když jsem ji četl/poslouchal poprvé, (zároveň jsem četl i poslouchal podle toho jestli jsem měl čas a četl knížku nebo jsem byl v autě tak jsem poslouchal tam, kde jsem přestal číst) tak audio verze byla a to především díky Martinovi Stránskému a jeho podaní rozhodně lepší než vlastní čtení knihy. Zejména pasáže, kde je přímá řeč a mluví Jobs jsou úžasné. Je to moje druhá audiokniha a opravdu doporučuji.
Ano, výslovnost anglických výrazů trošku tahá za uši, ale jinak A+