Ne všechny technologie, které Apple přivedl k životu, se setkaly s pozitivním ohlasem. Některé populární pak naopak zrušil proto, že se do jeho nového konceptu nevešly, nebo byly příliš nákladné.
Když se Apple rozloučil z rozměrným 30pinovým dock konektorem a nahradil jej Lightningem, byl to jeden z příkladů technické evoluce, která prospěla nejen danému zařízení ale i uživatelům. Když tak ale učinil s MagSafe napájecím konektorem u MacBooků, byla to jasně škoda. Jenže tehdy Apple viděl jasnou budoucnost v USB-C.
12“ MacBook představený v roce 2015 dokonce obsahoval jediný USB-C konektor a nic víc (tedy ještě zde byl 3,5mm jack). Tento trend jasně následoval po mnohé další roky, a to k nevoli uživatelů, protože magnetický napájecí konektor byl skutečně praktický. Applu to trvalo dlouhých 6 let, než MagSafe do MacBooků vrátil. Nyní jej mají nejen 14 a 16“ MacBooky Pro, ale i M2 MacBook Air a je víceméně jistotou, že bude přítomný i v dalších generacích přenosných počítačů Applu.
Motýlková klávesnice, slot na SD karty, HDMI
Společnost viděla budoucnost i v nové klávesnici. Z počátku motýlková konstrukce umožňovala udělat zařízení tenčí, a tím i lehčí, jenže trpěla tolika chybami, že Apple dokonce poskytoval bezplatné servisy k jejímu vyměnění. Byl to jeden z případů, kdy byl design nad užitnou hodnotu, což ho stálo hodně peněz a hodně nadávek. Když se ale podíváme na aktuální portfolio zejména MacBooků, Apple zde otočil o 180 stupňů.
Vykašlal se na designové pokusy (i když ano, máme zde výřez v displeji), a vyjma MagSafe vrátil třeba i čtečku paměťových karet nebo HDMI Port v případě MacBooků Pro. MacBook Air má alespoň ten MagSafe. Ve světě počítačů je také pořád místo pro 3,5mm jack konektor, i když mohu upřímně říct, že nevím, kdy naposledy jsem do MacBooku nebo Macu mini zapojil klasická drátová sluchátka.
Tlačítko stavu baterie MacBooku
Byla to věc, kterou když někdo viděl, spadla mu čelist. A přitom taková blbost, chtělo by se říct. MacBooky Pro měly totiž po boku svého šasi malé kruhové tlačítko s pěti diodami vedle, na které když jste zmáčkli, na první dobrou jste viděli stav nabití. Ano, od té doby se výdrž baterie hodně zlepšila a možná nemáte potřebu stav nabití kontrolovat jinak než otevřením víka, bylo to ale prostě něco, co nikdo jiný neměl a ukazovalo to genialitu Applu.
3D Touch
Když Apple představil iPhone 6S, přišla s ním i funkce 3D Touch. Díky ní mohl iPhone reagovat na přítlak a podle toho provádět různé akce (třeba přehrávat Live fotky). S iPhonem XR a následně řadou 11 a všemi dalšími ale od tohoto upustil. Místo toho poskytl jen funkci Haptic Touch. Ačkoliv si lidé 3D Touch velice rychle oblíbili, následně začala funkce upadat v zapomnění a přestala se používat, stejně tak ji vývojáři přestávali implementovat do svých titulů. Většina běžných uživatelů o ní navíc ani nevěděla. A protože byla rozměrná a nákladná, Apple ji prostě nahradil za obdobné řešení, jen pro něho o poznání levnější.
Touch ID
Skener otisků prstů Touch ID je pořád součástí Maců a iPadů, ale z iPhonů zůstává jen u archaického iPhonu SE. Face ID je sice fajn, ale mnozí s ním nejsou spokojení pro jistá specifika jejich tváře. U iPadů přitom není problém implementovat tuto technologii do zamykacího tlačítka. Pokud na Touch ID Apple u iPhonů zapomněl, nebylo by od věci si zase vzpomenout a dát uživateli na výběr. Mnohdy je totiž pohodlnější odemknout telefon „poslepu“ a bez nutnosti se na něho podívat.