Zavřít reklamu

Je pravda, že v dnešní době už nehraje takovou roli, pořád zde ale je, a pořád je pro uživatele problém. Apple k němu nicméně přistupuje jinak než ostatní výrobci zařízení s Androidem, ani on ale nezapře fakt, že je pro něho zásadní. 

S různou formou bloatwaru se setkal určitě každý. Jeho cílem je nabídnout mnoho zbytečných funkcí a zpomalit vám systém – to je tedy alespoň pohled uživatele na tento software. Ve skutečnosti se vám snaží nabídnou možné aplikace, které by se vám třeba do startu používání zařízení mohly hodit. Problém je v tom, že se obvykle nehodí. Tyto aplikace tak zabírají jen místo a v případě Android telefonů velice rády i zpomalují systém.

Typickými zástupci bloatwaru jsou aplikace, které jsou v telefonu nainstalované od výrobce zařízení, ale třeba i ty od operátora, u kterého jste si zařízení pořídili. Přeborníkem je v tomto jistě Samsung. Ten v minulosti třeba předinstalovával i Facebook, kterého jste se posléze nemohli zbavit. Podobné typy aplikací totiž jdou sice skrýt, ale už ne smazat. Zabírají tedy úložiště, které je s ohledem na absenci paměťových karet prakticky u všech vlajek různých výrobců prostě a jednoduše omezené.

Ještě dodejme, že bloatware může mít i podobu aplikací a her ve zkušebních verzích nebo těch zvaných Lite, tedy s omezenými možnostmi. Cílem bloatwaru z pohledu jejich vydavatele pak je to, zaujmout alespoň to malé procento uživatelů, které tyto aplikace začnou používat. Z Lite verze si pak třeba koupí i verzi Pro, ale s ohledem na předinstalované aplikace výrobce zařízení to má vyšší smysl. 

Zámeček ekosystému 

Vezměte si třeba iOS aplikaci Zprávy. I ta je jistou formou bloatwaru, kterou nám Apple nutí k používání. Jakmile se chytneme, těžko se nám bude chtít odcházet. Je ale pravda, že zrovna Zprávy jsou na iPhonech velice populární, má zde ale i obchod, ze kterého profituje, a proto vám Zprávy nutí. Co ale Android? Jsou zde Samsung Zprávy, Google Zprávy a všechny možné další zprávy každého výrobce zařízení. Každý se vás totiž snaží chytnout jako Apple, a to i s ohledem na veškeré své ostatní aplikace, abyste si jako příští další zařízení koupili právě to jeho, kdy znáte všechny aplikace výrobce a doufáte zde i v příkladnou migraci dat. 

Jednodušší situaci zde má jen Google, který nabízí svůj balík aplikací napříč systémem a pokud používáte jeho aplikace, je jedno, jestli v ruce držíte Samsung nebo Xiaomi. Ostatně i mnoho aplikací daných výrobců jsou potom v Google Play, abyste i třeba s Oppo mohli používat Samsung Internet. To, proč byste to dělali, je věc druhá. 

Alternativ je mnoho 

Apple nám své iPhony dává plně funkční s plným balíkem důležitých aplikací. Jenže ze začátku nemáme bez našeho zapříčinění možnost volby, což může být ta chyba. Místo Safari bychom třeba raději hned používali Chrome, místo Mailu AirMail, místo Hudby Spotify, místo Fotek Fotky Google, místo iCloudu One Drive… Apple nás tímto tedy nutí do svých titulů, i když nabízí alternativy z App Storu, ke kterým se ale musíme nejdříve dostat. Je z toho nějaká cesta? Je.

Jenže chceme ji podstupovat? Už nyní si třeba při prvotním nastavení zařízení vybíráme výchozí vyhledávač, takže bychom zde mohli mít i výchozí aplikace pro zprávy, telefon, web, e-mail, hudbu, poznámky, připomínky, počasí, kalendář… A teď si představte, kolik by tam bylo titulů? Aby Apple nenadržoval, musel by obsáhnout všechny, a takovým nastavením byste si určitě procházet nechtěli. 

Je rozhodně dobře, že si už můžeme změnit výchozí aplikace v iOS tak, jaké používáme, a ne se jen odkazovat na ty, které pro nás vyvinul a které nám doporučuje Apple. Bloatwaru jako takového se ale pravděpodobně nikdy nezbavíme. To bychom si museli koupit čisté zařízení bez systému, který bychom si až instalovali podle svého vědomí a svědomí tak, jak to jde třeba ve světě PC. 

.