Zavřít reklamu

Na celkovou úroveň zabezpečení elektroniky se klade stále větší důraz. Výjimkou samozřejmě nejsou ani produkty od Applu. Přestože nejsou, lidově řečeno „neprůstřelné“, tak se ve finále pyšní poměrně solidním zabezpečením a šifrováním, jejíchž cílem je chránit samotného uživatele. Vychytávky v podobě koncového šifrování, Secure Enclave a ostatních ale nyní nechme stranou a pojďme se zaměřit na trošku něco jiného. V tomto článku si totiž posvítíme na autentizaci a její budoucnost.

Aktuální systémy autentizace

Apple u svých produktů používá hned několik způsobů autentizace. Když pomineme klasická hesla či bezpečnostní klíče, tak bezesporu největší pozornost si v tomto smyslu získává takzvaná biometrická autentizace, která využívá „jedinečných“ znaků lidského těla. V tomto směru se konkrétně nabízí například čtečka otisků prstů Touch ID či možnost 3D skenu obličeje prostřednictvím technologie Face ID. Jejich fungování je pak vcelku srovnatelné a velice podobné. V obou případech totiž systém ověří, zdali se skutečně jedná o otisk prstu či obličej vlastníka daného zařízení, podle čehož vyhodnotí situaci a postupuje dál.

V praxi se díky tomu jedná o podstatně komfortnější způsob, jak ověřit uživatele a pustit ho dál. Neustále psaní hesla totiž není úplně příjemné a navíc tak dochází ke ztrátě času. Naopak když například po telefonu pouze ťápneme prstem, případně se na něj podíváme a okamžitě dojde k jeho odemčení či obecně k autentizaci majitele, jedná se o podstatně pohodlnější variantu. To s sebou však přináší i další otázku. Kam by se autentizace mohla posunout do budoucna? Jaké možnosti se vlastně ještě nabízejí a potřebujeme je?

Sken duhovky

Jak už jsme zmínili hned v samotném úvodu, pojďme si proto stručně shrnout, co by vlastně mohla přinést budoucnost. Aktuálně tedy elektronika dokáže využít otisků prstů či skenu samotného obličeje, což v případě zařízení od Applu reprezentuje technologie Touch ID a Face ID. Stejně tak by šlo využít i mnoha dalších možností, které jsou již dnes realitou a setkat se s nimi můžete v rámci různých bezpečnostních systémů. V tomto směru se konkrétně nabízí například sken oka, respektive jeho duhovky, která je stejně unikátní jako například otisk prstu. V praxi tak sken duhovky funguje podobně jako sken celého obličeje.

Oko duhovka IRIS

Rozpoznání hlasu

Stejně tak by šlo pro autentizaci použít rozpoznání hlasu. Ačkoliv na tuto metodu se dříve valila vlna kritiky pro možnost zfalšování pomocí různých modulátorů hlasu, výrazný posun v oblasti umělé inteligence si s tímto už dokáže dávno poradit. Pravdou ale je, že mluvit na zařízení například pro jeho odemknutí není úplně ideální cestou, jakou bychom se chtěli vydat.

siri_ios14_fb
Teoreticky rozpoznáním hlasu disponuje i virtuální asistentka Siri

Rozpoznání rukopisu a cév

Podobně jako v případě rozpoznání hlasu je na tom i možnost autentizace uživatele prostřednictvím jeho rukopisu. Ačkoliv je něco takového možné, opět se nejedná o zrovna dvakrát komfortní způsob, který se proto raději nepoužívá. Zároveň je zde i vyšší riziko zfalšování či zneužití. Některé zdroje do této kategorie řadí i rozpoznání prostřednictvím oběhového systému, respektive pomocí cév, které lze nasnímat za pomoci infračerveného záření.

Rizika a hrozby

Samozřejmě ultimátním zabezpečením by byla kombinace hned několika těchto metod. Před biometrickou autentizací však stojí řada výzev. Lidé se totiž dnes a denně snaží tyto systémy obejít a zneužít, kvůli čemuž se neustále pracuje na celkovém zlepšování. Jistá rizika tak přináší možnosti fyzického zfalšování, deepfake či rostoucí schopnosti umělé inteligence, která může být paradoxně velice nápomocná, nebo naopak kritická.

security

Aktuálně zajeté systémy se však jeví jako poměrně uspokojivé. V tomto ohledu máme na mysli zejména Touch ID a Face ID, které přinášejí správný poměr mezi komfortem a celkovou úrovní zabezpečení. Někteří lidé však volají po celkovém vylepšení a rádi by viděli kombinaci Face ID se skenem duhovky, čímž by se zmiňovaná úroveň posunula o hned několik kroků vpřed. Je proto otázkou, co konkrétně přinese budoucnost. Možností je totiž jen několik a záleží už jen na výrobcích a samotné implementaci.

.