Zavřít reklamu

Náhlavní souprava Applu  bude údajně nejsložitějším hardwarovým produktem, který kdy společnost vyrobila. Proč totiž dělat věci jednoduše, když to jde složitě. Odměnou by ale skutečně mohlo být revoluční zařízení. 

Apple se mohl vydat dvěma cestami – jednoduchou a složitou. Ta první by samozřejmě znamenala vzít existující řešení a mírně jej poupravit svým potřebám. Malé zásahy do vzhledu by jistě splnily účel, takže by společnost dosáhla své vize, jen by nevypadala originálně (revolučně). Pak mohla jít tou složitější cestou, tedy kompletně přepracovat vnímání produktu a nabídnout jej ve zcela novém a svěžím podání. Apple samozřejmě zvolil tu druhou cestu, která je ale dlouhá a trnitá.

Možná i proto to Applu trvá od roku 2015. Má se totiž jednat o nejsložitější hardwarový produkt společnosti. A každá originalita je náročná na výrobu. Ostatně proto také máme obvykle tři generace iPhonů shodné tak, že u nich designéři nemusí vymýšlet nějaké „psí kusy“. Ostatně proč měnit to, co funguje? Jenže stávající řešení pro AR/VR možná podle Applu nefungují tak, jak by měly, a proto se to pokusí změnit.

Originální design je vždy problém 

Headset Applu má mít nekonvenční zakřivený design a skutečně nízkou hmotnost i přes použití hliníkové konstrukce. Apple údajně musel vyvinout i „prohnutou základní desku“, která bude v tomto řešení první svého druhu, a to, aby se vešla do zakřiveného vnějšího pláště headsetu. Nad pravým okem má být umístěn malý ciferník, který uživatelům umožňuje přechod mezi rozšířenou a virtuální realitou, nad levým okem je naopak umístěno vypínací tlačítko. Kulatý konektor, který údajně vypadá podobně jako nabíječka Apple Watch, se prý připojuje k levému boku náhlavní soupravy a vede k externí baterii.

Apple prý diskutoval o přidání dalších kamer pro sledování očí nebo dalších úpravách motorizovaných čoček, aby se přizpůsobily více tvarům obličeje. Tým průmyslového designu Applu měl také prosazovat, aby byla přední část headsetu vyrobena z tenkého kusu zakřiveného skla, což z estetických důvodů vyžadovalo skrytí více než tuctu kamer a senzorů. Zjevně panovaly obavy, že bude sklo deformovat obraz zachycený kamerami, což by mohlo způsobit nevolnost nositele.

V dřívější fázi vývoje měl Apple vyrábět 100 náhlavních souprav denně, ale pouze 20 kusů z nich odpovídalo standardům společnosti. V polovině dubna pak prošla náhlavní souprava ověřovacím testováním designu, kde údajně zůstala neobvykle dlouhou dobu ve srovnání se zavedenými produkty, jako je ‌iPhone‌. Sériová výroba by prý měla propuknout až po oficiálním představení, což by znamenalo ostrý start prodeje někdy na podzim letošního roku.

Konstruktér má těžký úděl 

Z vlastní zkušenosti vím, že plnit přání designérů není zrovna med. 11 dlouhých let jsem pracoval na postu konstruktéra, který měl na starost čerpací stanici na stlačený zemní plyn pro pohon osobních automobilů (CNG). Koncept byl jednoduchý – nabídnout čerpačku, kterou si dáte do garáže a ona vám přes noc naplní automobil. Vytvořit koncept vzhledu čerpačky byl ale zadán externí firmě, která jej sice nadesignovala hezky, ale hodně složitě. Konstruktér do toho samozřejmě neměl co mluvit, toho se na názor nikdo neptal.

Vizuál nezabývající se technickou stránkou věci je totiž jedna věc, ale jak jej zpracovat do finální podoby, věc druhá a složitější. Bylo tedy jasné, jak má celek vypadat, ale to bylo vlastně všechno. Původní návrh se tedy musel „rozřezat“ na části tak, které byla nějaká společnost vůbec schopna vyrobit. Bavíme se zde jen o několika prolisovaných plastových deskách, kde nějaký milimetr úplně nehraje roli, a i tak trvalo odladění všechno neúměrně dlouho (co pamatuji, bylo to někde kolem půl roku a asi deseti zničených sad, které nešly použít). 

Ano, byli jsme malá fabrika o dvou konstruktérech, kteří řešili celou technickou stránku věci, kdy má Apple tisíce zaměstnanců, a tedy více možností. Pořád ale zastávám názor, že by design neměl převyšovat formu a mnohdy není ideální zkoušet znovu vymyslet kolo, když to stávající funguje poměrně obstojně. 

.