Filip Novotný Učebna základní školy, ve které už nemají místo tištěné učebnice, ale každý žák má před sebou tablet nebo počítač se vším interaktivním materiálem, který by ho kdy mohl zajímat. To je vize, o které se hodně mluví, školy i žáci by ji uvítali, v cizině už se pomalu stává skutečností, ale v českém školství se ji zatím nedaří realizovat. Proč?
Tuto otázku si položil projekt Flexibook 1:1 nakladatelské společnosti Fraus. Společnost, která se jako jedna z prvních rozhodla (s různou měrou úspěšnosti a kvality) vydávat učebnice interaktivní formou, si s pomocí komerčních i státních partnerů na jeden rok vyzkoušela zavedení tabletů do 16 škol.
Projektu se zúčastnilo celkem 528 žáků a 65 učitelů druhého stupně základních škol a víceletých gymnázií. Místo klasických učebnic dostali žáci iPady s učebnicemi doplněnými o animace, grafy, video, zvuk a odkazy na rozšiřující webové stránky. Pomocí tabletů se vyučovala matematika, čeština a dějepis.
A jak vyšlo najevo z doprovodného výzkumu Národního ústavu pro vzdělávání, iPad může při výuce skutečně pomáhat. Žáky v pilotním programu dokázal nadchnout dokonce i pro předmět s tak špatnou pověstí, jako je čeština. Tu žáci před nasazením tabletů hodnotili známkou 2,4. Po skončení projektu ji udělili výrazně lepší známku 1,5. Moderním technologiím přitom fandí i učitelé, celých 75 % ze zúčastněných se už nechce k tištěným učebnicím vrátit a doporučilo by je i svým kolegům.
Zdá se, že vůle je na straně žáků i učitelů, ředitelům škol se pak podařilo z vlastní iniciativy projekt zafinancovat a výzkum prokázal pozitivní výsledky. V čem je tedy problém? Podle nakladatele Jiřího Frause i škol samotných leží ve zmatku, který kolem zavádění moderních technologií ve vzdělání panuje. Chybí koncepce financování projektu, školení pedagogů i technické zázemí.
V současné sobě například není jasné, jestli by nové výukové pomůcky měl platit stát, zřizovatel, škola nebo rodiče. „My peníze získali z evropských fondů, zbytek doplatil náš zřizovatel, tedy město,“ uvedl ředitel jedné ze zúčastněných škol. Financování se pak musí pracně zařizovat individuálně a školy jsou tak za svou snahu být inovativní de facto penalizovány.
U mimoměstských škol pak může být často problém i taková zdánlivá samozřejmost jako zavedení internetu do učeben. Po rozčarování se zfušovaným Internetm do škol se vlastně ani není čemu divit. Je veřejným tajemstvím, že projekt INDOŠ byl ve skutečnosti pouze tunel jedné tuzemské IT společnosti, který místo očekávaných výhod přinesl hromadu problémů a v dnešní době se už téměř nepoužívá. Některé školy si po tomto experimentu zařídily zavedení internetu samy, jiné na moderní technologie zanevřely úplně.
Bude tak otázkou zejména politickou, jestli se v následujících letech podaří nastavit plošný systém, který by školám umožňoval (nebo časem nařizoval) jednoduché a smysluplné nasazení tabletů a počítačů ve výuce. Kromě vyjasnění kolem financování je nutné zpřesnit schvalovací proces elektronických učebnic a důležitá bude také přípava učitelů. „Je potřeba s tím více pracovat už na pedagogických fakultách,“ uvedl ředitel oboru vzdělávání na ministerstvu školství Petr Bannert. Zároveň však dodává, že by realizaci očekával až kolem roku 2019. Nebo taky 2023.
Je trochu podivné, že v některých zahraničních školstvích to šlo mnohem rychleji a 1-on-1 programy už běžně fungují. A to nejen v zemích, jako jsou Spojené státy nebo Dánsko, ale například i v jihoamerické Uruguayi. V tuzemsku však bohužel politické priority leží jinde než ve vzdělání.
Vy si to všichni představujete jako Hurvínek válku. Pouze nahrazení učebnit tablety nemá valný význam. Koncepce tzv. smart learningu v plné podobě je mnohem složitější a nákladnější. Nejde jen o to koupit tablety a nahrát do nich učebnice v interaktivní formě. Hlavně učitel musí mít tablet/notebook s nějakou učitelskou aplikací, přes kterou je možné ovládat studentské tablety, streamovat do nich videa, nahrávat dokumenty a potřebné materiály pro výuku. Je taky potřeba nahradit klasickou tabuli a křídu za elektronický „smart board“. K tomu všemu potřebujete mít 100% připojení k internetu, rychlou linku která by zvládala připojení desítek/stovek dětí v jeden okamžik, takže vlastní datacentrum (síť, servery, storage). To všechno něco stojí a školy na to nemají peníze. Navíc se rozhodně nevyplatí aby si každá škola dělala nějaké vlastní řešení/projekt. Tohle musí mít trochu širší rozsah, aby se to vyplatilo. V neposlední řadě je tady ještě jeden velký problém a tím jsou sami učitelé. Velká část z nich je poměrně „starší ročník“ a s moderní technologií si zrovna netykají (musíte mít školitele, kteří je vše naučí a lidi kteří budou k dispozici, pokud něco nebude fungovat).
Tohle je jen takový malý základ toho, co vše je potřeba, aby to fungovalo tak jak má a jak je to doopravdy zamýšleno. Váš článek je dost povrchní protože o tom nemáte páru a myslíte si, že stačí dát děckám tablet a budou chytřejší..
Dobrý den.
Nikdo netvrdí, že se změna musí udát zítra. Jen je s podivem, že jinde to funguje a my zde výhledově počítáme s desetiletou přípravou. Bylo tady nějaké roční testování, ze kterého jsou jasné výstupy. (Ty mimochodem netvrdí, že děti budou chytřejší, ale chápu, že jste se jen snažil svému komentáři přidat na dramatické efektnosti.)
Že školy nemají peníze – co říkáte na ty pilotní školy, které si přes veškerá administrační úskalí prostředky sehnat dokázaly? To samé s učiteli – tři čtvrtiny neměly s moderní technikou problém. Kdyby navíc existovala jasně daná koncepce, tyto problémy by byly passé. Což je mimochodem jádro textu – pokud to není dostatečně jasné –, že je potřeba nějaká vize, která z ministersva školství ne a ne vylézt.
Jak jsem napsal, vy mluvite jen o nejakem pseudo chytrem skolstvi, kde studentum nakoupite tablety a tim to hasne. Zadna dalsi interakce zde neni. Na to samozrejme skoly penize sehnat mohou, to probem neni. Problem by nastal, pokud by to chteli delat porad a se vsim vsudy. Tezko si skola muze dovolit vlastni datacentrum za 20mega.. Proto rikam ze je potreba to udelat hromadne pro vsechny a ne aby si to skoly delali sami a vzdyck jinak.
A četl jste ten článek vůbec? Vždyť jeho druhá polovina se zmiňuje právě o problematice rychlého připojení ve školách, a potřebách celoplošného systému a celkové koncepce. Zmíněna je i potřeba vzdělávání učitelů a potřeba vybudování technického zázemí. Pokud vím, tak nikde v článku se nepíše, že stačí jen dětem rozdat iPady.
Já na využití tabletů ve škole moc nevěřím a to jsem s počítačem už 20 let. Vždyť ani vysokoškoláci nedokáží odolávat pokušením, které nabízí notebooky a připojení k internetu. A pokud to zase bude restriktivně omezeno ze strany učitele, tak je to jen takové pozlátko, které za chvíli omrzí.
IMHO je problém našeho školství někde úplně jinde. Učí se sčítat, odečítat, násobit, dělit, ale děti nechápou význam. Učí se zlomky a desetinná čísla, ale ani v šesté třídě ještě děti neví NIC o číselné soustavě, ve které pracují. Žákům se řeknou slova, ale kašle se na význam těch slov. Je pochopitelné, že ještě nedokáží zpracovat tolik abstrakce a tolik nových pojmů, ale proč jim ještě zaplavovat mozky dalším balastem?
Tablety, interaktivní tabule, počítače v lavicích … to je všechno jenom rozptýlení, které na chvíli zaujme, ale pak odvádí pozornost od důležitých věcí. Je to prosté vítězství formy nad obsahem. My jsme ve škole učebnice nepoužívali, nebylo to třeba vzhledem k tomu, že jsem měl to štěstí a dostal jsem se do „matematické třídy“, takže jsme místo učebnic měli kvalitní učitele, kteří to měli v hlavě srovnané. Takto jsme třeba už někdy v sedmé třídě ZŠ prováděli dělení polynomu polynomem – tedy něco, čeho nejsou schopni ani někteří absolventi leckterých VŠ.
Takže co místo tabletů? Prvně je potřeba změnit „zaměstnání“ na „poslání“. Pak je nutné společnosti indoktrinovat, že učitel má stejné, nebo vyšší, společenské postavení, než ředitel velké firmy nebo třeba samotný prezident ČR. Dokážu si představit jak nesmírně potupné musí pro učitele být, když odevšad slyší, jakou je přítěží pro své spoluobčany, protože má 2 měsíce prázdnin a pořád se někde fláká (že dělá prakticky neustále neplacené přesčasy, jindy si dovolenou vzít nemůže a ještě na něj rodiče hází všechny problémy s výchovou svých fracků) Následně se musí radikálně zvednout učitelské platy a také nároky na výběr učitelů. Až tohle všechno bude, tak teprve potom bych si dovolil řešit „tablety do škol“.
PS: Nejsem učitel, ani jsem nikdy nebyl, ale několik jich znám a hodně se jich snaží vlastním tělem zabránit protržení přehrady i za ceny osobních obětí (nemálo jich skončilo v nemocnici s psychickými problémy). Všude za svou obdivuhodnou snahu sklízí jen urážky, posměšky a nevděk.
Naprosty souhlas! Nejsem ucitel, ale tohle vidi kazdy soudny clovek.
Ovsem pokus budeme volit stale stejne parlamentni strany NIC se nikdy nezmeni, ty strany jiz ukazaly, kde jsou jejich priority.
Obrovské, obrovské plus! Jsem rád, že se v dnešní době najde člověk, který ocení neovyčejnou náročnost učitelskéhho povolání. Čím si musí standardní středoškolský kantor projít – to je peklo! Tuplem s dnešními čím dál tím více rozmazlenými fakany, kteří nemají nic lepšího na práci, než si (haha, jaká to ironie na tomto webu) permanentně pod lavicí tlapkat na iphonu. Víc uvědomělých lidí!
Bohuzel michate hrusky s jabkama. Tablety do skol tu nejsou proto, aby se ucitel citil lepe, nebo se zvedla jeho uroven. Tablet ma velky potencial zvysit kvalitu vyuky. Dale usetri cas, penize za knihy a skolakovi aktovku.
Sam jsem zacal opet studovat a velmi me mrzi, ze ucebnice na ipad nejsou, misto toho taham hromadu knih a sesitu.
Jsem vdecny ze existuje alespon par knih v PDF od Fragmentu. Jinak spoustu ucebnich materialu mame ve skolnim systemu, kam nam je zakladaji vyucujici. Je velice pohodlne si tyto materialy stahnout, ulozit a pracovat s nimi.
Nemyslim si, ze treba kazdy je takovy genius, aby se treba psychologii naucil a zapamatoval behem vyuky, to same plati o pravu, dejepise atd.. a proto stale potrebujeme knizky, ktere lze nahradit tabletem. Lze na nich psat i testy a ty nasledne ulozit do systemu, tech moznosti je spousta, ale je treba nekde zacit!
(maly priklad, papirova ucebnice 170kc, ta sama v PDF 69kc – klidne lze udelat ucebnici na naklady statu a tu pak sirit v nejake skolni licenci zdarma a to uz jsou miliony usetrene)
Vy zase nechápete psaný text. A nechápete obecně.
Podívejte, já mám desítky knih od O’Reilly jen v elektronické podobě. Beletrii také čtu v podstatě už jen elektronicky. Podstatné je, že kvalitu výuky ovlivňuje jen nepatrně pozitivně a někdy se stává, že dokonce hodně negativně.
Celý můj text je o tom, že podstatný element je *kvalitní* učitel, který bude za své schopnosti dobře zaplacen a hlavně bude chtít svou profesi vykonávat. K tomu nepotřebuje tablet (ani jsem to nikde netvrdil a vůbec nechápu, jak jste to mohl z mého textu tak špatně pochopit). Takový učitel sám o sobě sníží množství času potřebné k pochopení látky exponenciálně a vždy mnohem více, než jakákoliv učebnice na tabletu.
Existuje ještě jedná hodně výrazná překážka ve školství, ale ta je na straně žáků/studentů – neschopnost soustředit se. Tablet tuto neschopnost prohloubí, protože odvádí pozornost k nepodstatným věcem.
Mimochodem, pro lidi, kteří si nedokážou vše zapamatovat (nebojte se, je nás většina) byly vynalezeny široké prázdné okraje v učebnicích, trhací poznámkový blok a tužka s gumou na druhém konci. Unikátní kus technologie s dlouhou výdrží. A také je zobrazení velmi dobře vidět na přímém slunci.
Věci o kterých píšete jsou sice fajn, ale nejsou nijak kritické a jsou to, s prominutím, prkotiny.
Ja si myslim, ze vim o cem pisete. Ale mame kazdy jiny pohled na situaci i na clanek. Ja si nemyslim ze tablet ma nahradit kvalitniho ucitele, nebo resit nejakou skolni krizi. A nemysli si to ani v USA kde s tim prisli.
Chapu, ze ilustrativni foto muze svadet k tomu, videt za projektem prvnaka s ipadem, ale o to nejde. Nemame jen prvni stupen, jsou tu i stredni a vysoke skoly.
Matematika se nebifluje, tam opravdu tablet nepomuze, ale proc vyucuji rozdavaji spatne oxeroxovane kopie na kterych zaci delaji ukol?
Ja chapu tablet jako velkeho pomocnika a hlavne posun do 21. stoleti, prave od te tuzky s gumou. A nemusi to byt jen tablet, staci PC doma – jenze kde je obsah?
Takze to shrnu, za me elektronicke skolstvi rozhodne ano (jde mi o obsah, nikoliv o tu placku).
Pane Slávku, nevím co máte v hlavě, ale asi na…. Kde jste proboha přišel na ušetřené milony? Máte ušetřenou jednu stovku na učebnici, no to je opravdu bomba, ale ten stupidní ipad stojí kolem 7000-12000, takže opravdu neuštříte miliony, ale budete v miliardové ztrátě. Příklad: v naší tříde je 30 lidí, pak je ještě B a C, a to v 8 ročnících, to je 720 studentů, TO JE POUZE PŘES 5 MILIONŮ V TABLETECH, pokud by stály POUZE 7000 Kč, pak do nich člověk musí nakoupit učebnice, suma sumárum, učebnice na škole vydrží kolem 6 let, tablet možná 2 roky, pak se prostě rozpadne.
Příště raději mlčte finanční inteligente….
Tak ja nikde nepisu, ze se tablety budou rozdavat, take nepisu nic o tom ze to ma byt ipad. A nemame jen zakladni skoly. Na stredni se ucebnice nerozdavaji a kdyz si to propoctem tak prumer 150/kniha x 10 predmetu x 4 roky je 6000kc. Sesity nepocitam, ale jeden stoji 20kc. A pisu ze el. ucebnice by se mohli napsat pod volnou licenci a davat zdarma.
A pokud na to mate takto omezeny nahled, tak je mi vas lito.
P.S. kdo nema argumenty, pouziva urazky
P.S2. moje dcera uz tablet ma a az vyjde mini 2, bude mit dalsi.
Mimo mísu: Hlavní potíž je opravdu v kvalitě učitelů, co dodat, když ani citovaný pan ředitel neumí dobře česky a zapomene na slovo jsme „My peníze získali z evropských fondů…
Že občas čteme, že někde nějaká třída byla vybavena tablety Apple, je dokladem chytrého firemního marketingu, chuti personálu té školy disponovat prestižní elektronikou bez toho, že by za ni platil, a nekompetence novinářů, kteří o tom nadšeně referují (u nás nedávno Respekt).
Je samozřejmě zásadně žádoucí, aby se počítače staly základní pomůckou dětí ve školách, aby to ale mělo smysl a stálo za ty náklady a úsilí, musí jít o počítače, na nichž lze obsah i tvořit, ne tedy o tablety. Aby byl projekt uskutečnitelný, musí jít o technikou levnou při zachování podstatných stránek funkčnosti. A musí jít o systém, pro který si školy (nebo celé školství v dané zemi) budou moci snadno a bez překážek vytvářet aplikace. Naopak nesmí jít o systém, který bude závislý na jednom monopolistovi. Bez dlouhých rozkladů řeknu, že těmto požadavkům se blíží netbooky s Linuxem, zatímco technika Apple je s nimi v rozporu. Na rozdíl od pana Novotného si myslím, že iPad jako standard na všech školách je nemožný bez jakýchkoli „ale“ (poznamenávám, že osobně jsem spokojeným uživatelem applovských produktů).
Závěr článku je líbivá neseriózní agitka. Výsledky pokusů v několika pokročilých školách pramálo říkají o tom, jak je záměr uskutečnitelný v celém školském systému – a jen za tohoto předpokladu má skutečně smysl. V uvedených USA, Dánsku či Uruguayi se toto už podařilo?