Zanedlouho tomu bude rok, co Apple představil řadu iPhonů 17. Léta společnost čelila výtkám, že její nové generace zejména základních iPhonů přinášejí spíše drobné evoluční krůčky než jakékoli skoky, a to nemusím mluvit hned o těch revolučních. Jenže iPhone 17 změnil hodně a Apple si s ním docela zavařil.
Fotoaparáty konečně bez slabých míst
Velký posun vnímám na fotografické výbavě, u které Apple konečně dotáhl detaily tam, kde to nejvíce chybělo. Ultraširokoúhlý snímač dostal dospělé rozlišení 48 MPx, takže širokoúhlé snímky i krajinky mají konečně pořádnou kresbu a netrpí ztrátou detailů v krajích – tedy alespoň ne tak do očí bijící. Stejně skvělou zprávou je nová 18MPx selfie kamera. Rozdíl při videohovorech i na běžných fotkách je znát na první pohled a podání detailů obličeje i světelně náročných scén působí o třídu lépe. Nejlepší na tom je, že společnost tady základní model nijak nekrátila. Je to ta samá kamera, která je i v iPhonech 17 Pro.
Displej, na který je radost se dívat
Největší slabinou základních modelů byl pro mě vždycky displej, protože chybějící vyšší obnovovací frekvence v této cenové kategorii zkrátka bila do očí. S iPhonem 17 byl tenhle kompromis konečně odstraněn a plynulost technologie ProMotion se všemi jejími 120 Hz je tu přesně taková, jakou známe z dražších sourozenců, včetně funkce Always On. Navíc mě baví, že je obrazovka o něco větší, protože ž 6,1 vzrostla na 6,3 palců, což v kombinaci s novou antireflexní vrstvou posouvá používání venku na úplně jinou úroveň – a tady opět: Je to ten stejný displej, jako iPhone 17 Pro, žádné šetření, žádné omezování výbavy.
Dospělý základ a výdrž bez nervů
Srdcem telefonu je čip A19, který nepředvádí jen hrubou sílu pro hry, ale stará se o okamžité reakce systému a efektivitu. Tady už se sice oproti modelům Pro odlehčovalo, ale dává to smysl a nevadí to, je to vlastně logické. Obrovskou pochvalu si tu Apple zaslouží i za nastavení základního úložiště na 256 GB. Když k tomu připočtu znatelně delší výdrž baterie na jedno nabití a rychlejší nabíjení, je iPhone 17 neskutečně univerzální telefon, který potěší všechny ty masy uživatelů, kteří si jej kupují. Když nad tím tak přemýšlím, a to dost usilovně, tak vlastně hledám, co by se telefonu skutečně dalo vytknout. Jasně, design vypadá stejně jako u iPhonu 16 a chybí tu teleobjektiv, ani jedno ale není nic, co by se iPhonu 17 nedalo odpustit.
Problém jménem „Co dál?“
Při pohledu na celkový balík specifikací mám pocit, že se základní iPhone po letech ztratil nálepku „ořezaného modelu pro méně náročné“. Je to mimořádně vyvážený telefon, který dává smysl každému, kdo chce špičkový displej, dospělé fotoaparáty a výbornou výdrž, aniž by musel připlácet za funkce, které v praxi stejně nevyužije.
Mohlo by vás zajímat
Jenže když vytvoříte produkt, kterému téměř není co vytknout, dostanete se do paradoxní pasti. Nejde o to, že budeme po představení iPhonu 18 říkat, že na něho nemá smysl z iPhonu 17 přejít, jde o to, že budeme oba modely srovnávat. A oproti tomu, jak technologicky vystřelil iPhone 17 oproti iPhonu 16, se obávám, že iPhone 18 prostě nemůže takové evoluce dostát a nutně musí zklamat.
iPhone 17 tak není jen skvělým smartphonem současnosti, ale i technologickým milníkem, který bude Apple překonávat jen velmi těžko. To dost možná i proto, že bude „aktuální“ až do příštího jara, pokud se tedy naplní prognózy analytiků a Apple jeho nástupce v září nakonec skutečně neuvede. A pak je tu ještě otázka ceny. Žijeme v době paměťové krize, a iPhone 17 může zůstat na stejné cenovce, kdy bude iPhone 18 posazený výš, a proto mnohým nedá smysl koupit si jeho, ale právě loňskou generaci. A i po roce a půl na trhu to pořád bude skvělý telefon, který vás nezklame.
Adam Kos