Pavel Jelič Pokud jste si někdy kupovali iPhone z druhé ruky, tak jistě víte, že si na něm můžete vyzkoušet a zkontrolovat prakticky cokoliv. Od správně fungujících reproduktorů, přes kamery, až třeba po volání. Bohužel, jedna z mála věcí, kterou nelze zjistit bez toho, aniž byste iPhone rozebrali, je stav displeje, respektive jestli byl vyměněný, či nikoliv – říká se. Pravdou však je, že pokud došlo k amatérské výměně displeje, tak ji lze rozpoznat vcelku jednoduše. Pojďme si říct o měnění displejů něco více a zároveň si řekněme, jak lze měněný displej poznat.
Mohlo by vás zajímat
Rozdíly mezi displeji
Pokud nemáte páru o tom, jak se takový displej na iPhonu mění, tak se nejedná o zase tak složitý proces – pokud tedy mluvíme o amatérské výměně. Na internetu je k dispozici hned několik různých stránek, odkud můžete náhradní displeje zakoupit. Většina prodejců má v nabídce hned několik různých variant displejů – nejčastěji se označují písmeny, počínaje A+. Tyto písmena neznamenají nic jiného, než kvalitu displeje. Na trhu jsou totiž velmi rozšířené neoriginální displeje, které jsou sice levnější, ale mají horší podání barev. Zatímco za neoriginální displej na například iPhone 7 zaplatíte okolo tisíci koruny, originál by vás vyšel prakticky pětkrát dráž.
U starších iPhonů je to složitější
Právě tady přichází na řadu první možnost, jak lze vyměněný displej poznat. Jak jsem zmínil výše, čím horší je kvalita displeje (A+, A, B, někdy i C), tím je displej levnější. Nízká kvalita v tomto případě znamená také horší podání barev. Obyčejný uživatel na první pohled rozlišnost barev nepozná, avšak pokud máte dobrý znak a vnímáte barvy, dost možná vás kvalita displeje trkne hned při prvním pohledu. Nejjednodušší je, abyste při případné koupi podání barev porovnali s jiným iPhonem, který však musí využívat stejnou technologii displeje. Mnoho obchodníků sice označuje displeje A+ jakožto totožné s originálem, z vlastní zkušenosti vám ale mohu potvrdit, že neoriginální A+ náhradní displeje ve většině případech nelze po stránce zobrazení s těmi originálními rovnat. Uživatelé rozbitých zařízení však tyto displeje často upřednostňuje, jelikož jsou levnější – bohužel. Tímto poněkud „složitějším“ způsobem lze rozeznat neoriginální displej na iPhonu 7 a starším.
U novějších jednodušší, a to díky True Tone
V případě, že se snažíte zjistit, zdali byl displej vyměněný (opět podotýkám amatérsky) u iPhonu 8 či X a novějšího, tak je postup o něco jednodušší. V tomto případě nám může pomoci funkce True Tone, která upravuje vyvážení bílé na displeji. Pokud byl displej iPhonu 8 a novějšího amatérsky vyměněn (a to klidně originálním dílem), tak se True Tone v Nastavení -> Zobrazení a jas neobjeví, respektive nebudete tuto funkci schopni (de)aktivovat. Proč tomu tak ale je a z jakého důvodu True Tone po výměně displeje mizí?
Odpověď na tuto otázku je vcelku jednoduchá. Jak jistě víte, tak například Touch ID nelze u starších zařízení vyměnit tak, aby vám fungoval otisk prstu. Je to kvůli tomu, že jeden modul Touch ID je přesně spárován s jednou základní deskou. Pokud tedy dojde k výměně Touch ID, tak základní deska tuhle výměnu rozpozná a z bezpečnostních důvodů využívání Touch ID (otisku prstu) zakáže. Podobně to funguje i u displejů, avšak ne tak striktně. I displej je svým způsobem „vázán“ na základní desku, a to pomocí jakéhosi sériového čísla. Jakmile základní deska rozpozná, že se sériové číslo displeje změnilo (tzn. že došlo k výměně displeje), tak jednoduše deaktivuje True Tone. Jak už jsem ale zmínil, tohle se děje u amatérských oprav.
Mohlo by vás zajímat
Letem světem Applem Profesionální opravy a sériové číslo displeje
Na internetu (čínských tržištích) už v dnešní době seženete speciální nástroj, ke kterému lze displeje iPhonů připojit a sériové číslo přepsat. Pokud tedy displej vymění profesionál, tak je postup takový, že si prvně do nástroje načte sériové číslo původního (byť rozbitého) displeje. Po načtení původní displej odpojí a připojí nový (může být i neoriginální). Po připojení v „řídící jednotce“ displeje přepíše sériové číslo nového displeje číslem původního displeje. Po zapsání stačí displej od nástroje odpojit a připojit jej k iPhonu. Základní deska iPhonu po připojení displeje zkontrolujte sériové číslo a zjistí, že se shoduje s původním, a tak True Tone aktivuje. Pokud byla tedy výměna displeje provedena tímto způsobem, nemáte šanci tuto skutečnost zjistit a opět se musíte spoléhat jen na podání barev. Nástroje pro změnu sériového čísla displeje jsou však vcelku drahé a většinou nimi disponují jen takové servisy, které provádí opravy pouze originálními díly (kromě výjimek).
Nástroj pro úpravu sériového čísla displeje:
Fotogalerie
Další nezvyklosti a iPhone 11 a 11 Pro (Max)
Neoriginální displej lze dále rozpoznat po tom, co iPhone otevřete. Zatímco na flex kabelech originálního displeje najde na mnoha místech logo Apple, tak v případě neoriginálních displejů byste logo hledali marně. Zároveň se v případě použití neoriginálního displeje mohou uvnitř zařízení nacházet různé nálepky (nejčastěji s čínským písmem), „razítka“ a další nezvyklosti. Nikdo vám však při kupování iPhonu z druhé ruky nedovolí se „pod kapotu“ iPhonu podívat, a proto lze využít prakticky jen výše uvedených rad. Úplně jinak je to poté u nejnovějších iPhonů (tedy 11, 11 Pro a 11 Pro Max) – pokud v tomto případě došlo k výměně displeje amatérským způsobem, tak se to ihned dozvíte v Nastavení -> Obecné -> Informace.
pokud je displej vyměněn za origo a všechno funguje, je to jedno. neorigo se pozná podle barev, oleofobní vrstvy, rychlosti překreslování a rozměru: barvy na první pohled s přehnaným bílo-modrým nádechem, menší barevná hloubka. oleofobní vrstva na první pohled jak klouže prst, nechá se to i kapkou vody. překreslování, rozhýbeme ikony na ploše a rychle pohybujeme, u neoriga se obraz nestíhá překreslovat. poslední test, šuplera ukáže přesný rozměr telefonu (tělo s displejem), neorigo bývá o 0,15 mm silnější. určitě kupovat s někým kdo má zkušenosti, 1/2 mobilů jsou opravený nebo vytopený vraky.