Zavřít reklamu

Léto je v plném proudu, a spolu s ním pociťujeme zahřívání našich kapesních zařízení. Není se čemu divit, protože moderní smartphony mají výkonu jako počítače, ale na rozdíl od nich nemají žádné chladiče ani ventilátory, které by regulovaly teplotu (tedy povětšinou). Jak ale tato zařízení odvádějí generované teplo? 

Samozřejmě se nemusí jednat jen o letní měsíce, kde hodně velkou roli hrají okolní teploty. Váš iPhone ale i iPad se budou zahřívat podle toho, jak s nimi pracujete kdykoli a kdekoli. Někdy více a někdy méně. Je to zcela normální jev. Pořád je zde totiž rozdíl mezi zahříváním a přehříváním. Zde se ale zaměříme na to první, respektive na to, jak se moderní smartphony vlastně sami chladí.

Čip a baterie 

Dvě hlavní hardwarové součásti, které produkují teplo, jsou čip a baterie. Jenže moderní telefony už povětšinou disponují kovovými rámečky, které jednoduše slouží k odvodu nežádoucího tepla. Kov totiž dobře vede teplo, takže jej z vnitřních komponent odvádí právě skrze rámeček telefonu pryč. I proto se vám může v ruce zdát, že zařízení topí víc, než byste čekali.

Apple se snaží o maximální energetickou účinnost. Používá čipy ARM, které jsou založeny na architektuře RISC (Reduced Instruction Set Processing), která obvykle vyžaduje méně tranzistorů než procesory x86. Díky tomu také potřebují méně energie a produkují méně tepla. Čip, který Apple používá, má zkratku SoC. Tento systém na čipu má tu výhodu, že všechny hardwarové komponenty slučuje do sebe, díky čemuž jsou mezi nimi krátké vzdálenosti, což redukuje vytváření tepla. Čím menším nm procesem se pak vyrábějí, tím kratší tyto vzdálenosti také jsou. 

Právě to je i případ iPadu Pro a MacBooku Air s čipem M1, který je vyráběný 5nm procesem. Tento čip a všechny Apple Silicon spotřebovávají méně energie a produkují méně tepla. I proto nemusí mít MacBook Air aktivní chlazení, protože stačí průduchy a šasi, které jej dokáže ochladit. Původně to ale Apple zkoušel už s 12“ MacBookem v roce 2015. Ten sice obsahoval procesor Intelu, nebyl ale příliš výkonný, což je právě v případě čipu M1 rozdíl.

Kapalinové chlazení ve smartphonech 

Situace u smartptonů s Androidem je ale trochu jiná. Když si Apple šije všechno sám právě na své potřeby, ostatní se musí spolehnout na řešení jiných stran. Android je ostatně také jinak napsaný než iOS, a proto typicky zařízení s Androidem potřebují pro optimální chod více paměti RAM. Poslední dobou ale už vídáme i smartphony, které nespoléhají na běžné pasivní chlazení a obsahují to kapalinové.

Zařízení s touto technologií se dodávají s integrovanou trubicí, která obsahuje chladící kapalinu. Ta tak absorbuje nadměrné teplo generované čipem a mění kapalinu přítomnou v trubce na páru. Kondenzace této kapaliny napomáhá odvodu tepla a samozřejmě snižuje teplotu vnitřku telefonu. Tyto kapaliny zahrnují vodu, deionizovanou vodu, roztoky na bázi glykolu nebo fluorované uhlovodíky. Právě z důvodu přítomnosti páry nese toto označení Vapor Chamber neboli chlazení „parní komorou“.

První dvě společnosti, které toto řešení použily, byly Nokia a Samsung. Ve své obdobě ji představilo i Xiaomi, které ji nazývá Loop LiquidCool. Společnost ji uvedla v roce 2021 a tvrdí, že je samozřejmě efektivnější než cokoli jiného. Tato technologie pak využívá „kapilární efekt“ k přivedení kapalného chladiva ke zdroji tepla. Je nicméně nepravděpodobné, že bychom se s nějakým z těchto modelů chlazení dočkali i v iPhonech. Ty totiž pořád patří mezi ta nejméně se vnitřními procesy zahřívající zařízení. 

.