Steve Jobs vyrůstal v Kalifornii jako adoptivní dítě rodičů, příslušníků střední třídy. Otčím Paul Jobs pracoval jako mechanik a jeho výchova měla nemalou zásluhu na Jobsově perfekcionismu a filosofickém přístupu k designu jablečných produktů.
„Paul Jobs byl prospěšným člověkem a skvělým mechanikem, který Steva naučil, jak dělat opravdu skvělé věci,“ uvedl Jobsův životopisec Walter Isaacson v pořadu stanice CBS „60 Minutes“. Isaacson s Jobsem absolvoval při tvorbě knihy více než čtyřicet rozhovorů, v jejichž průběhu se dozvěděl detaily z Jobsova dětství.
Isaacson vzpomíná na vyprávění o tom, jak malý Steve Jobs kdysi pomáhal svému otci stavět plot u jejich rodinného domu v Mountain View. „Musíš i zadní část plotu, kterou nikdo neuvidí, zpracovat tak, aby vypadala stejně dobře, jako jeho přední část,“ poradil Paul Jobs svému synovi. „I když to nikdo neuvidí, ty o tom budeš vědět, a bude to důkaz, že jsi odhodlaný dělat věci perfektně.“ Této klíčové myšlenky se Steve držel i nadále.
Když potom v čele jablečné společnosti Steve Jobs pracoval na vývoji Macintoshe, kladl velký důraz na to, aby byl každý detail nového počítače jednoduše krásný – uvnitř i navenek. „Podívejte se na tyhle paměťové čipy. Vždyť jsou ošklivé,“ stěžoval si. Když počítač v Jobsových očích konečně dosáhl dokonalosti, vyzval Steve inženýry, kteří se na jeho konstrukci podíleli, aby se na každý z nich podepsali. „Skuteční umělci si svou práci podepisují,“ řekl jim. „Nikdo je nemusel nikdy spatřit, ale členové týmu věděli, že se jejich podpisy uvnitř nacházejí, stejně jako věděli, že desky plošných spojů jsou v počítači umístěné tím nejkrásnějším způsobem,“ uvedl Isaacson.
Poté, co Jobs v roce 1985 dočasně opustil cupertinskou společnost, založil vlastní počítačovou firmu NeXT, kterou později Apple odkoupil. I zde si zachovával své vysoké standardy. „Musel se ujistit, že i na šroubcích uvnitř strojů se nachází drahé kování,“ vypráví Isaacson. „Usiloval dokonce i o to, aby vnitřek byl zpracován v matné černé, přestože to byla oblast, kterou mohl vidět pouze opravář.“ Jobsova filosofie nestála na nutnosti zapůsobit na druhé. Šlo mu o to, aby mohl být stoprocentně odpovědný za kvalitu své práce.
„Když jste truhlář, který pracuje na krásné komodě, nepoužijete na její záda kus překližky, a to ani v případě, že se záda dotýkají stěny a nikdo je nevidí,“ uvedl Jobs v roce 1985 v rozhovoru pro magazín Playboy. „Věděli byste, že tam je, takže raději na ta záda použijete krásný kus dřeva. Abyste mohli v noci klidně spát, musíte estetiku a kvalitu práce zachovat všude a za všech okolností.“ Jobsovým prvním vzorem v perfekcionismu byl právě jeho otčím Paul. „Miloval, když mohl dělat věci správně,“ řekl o něm Isaacsonovi.