Když Apple v červnu 2020, při příležitosti vývojářské konference WWDC20, oznámil přechod od procesorů Intel na vlastní řešení Apple Silicon, strhl tím na sebe lavinu pozornosti. Fanoušci totiž byli zvědaví a měli lehce obavy, s čím vlastně Apple přijde, a zdali nás u jablečných počítačů nečekají nějaké potíže. Opak byl naštěstí pravdou. Macy si totiž s příchodem vlastních čipsetů výrazně polepšily, a to nejen po stránce výkonu, ale také z hlediska výdrže baterie/spotřeby. Při samotném odhalení celého projektu navíc gigant dodal jednu zcela zásadní věc – kompletní přechod Maců na Apple Silicon bude dokončen do dvou let.
Jak už ale dost možná víte, v tomto Apple selhal. Ačkoliv dokázal nasadit nové čipy napříč prakticky celým portfoliem jablečných počítačů, na jeden tak trošku zapomněl – na naprostý vrchol nabídky v podobě Macu Pro. Na ten tak čekáme dodnes. Naštěstí mnoho věcí objasňují úniky od respektovaných zdrojů, podle nichž se Apple mírně zasekl na vývoji samotného zařízení a narazil na limitace současných technologií. Dle všeho bychom však měli být už jen poslední krůčky od uvedení vůbec prvního Macu Pro s čipem Apple Silicon. Jenže to nám zároveň ukazuje i stinnou stránku a přináší obavy o budoucí vývoj.
Je Apple Silicon cesta?
Mezi jablíčkáři se proto logicky nabídla důležitá otázka. Byl přechod na Apple Silicon správným krokem? Na to se můžeme podívat z hned několika pohledů, přičemž na první pohled se nasazení vlastních čipsetů jeví jako jedno z nejlepších rozhodnutí posledních let. Jak už jsme totiž zmínili výše, jablečné počítače si tak výrazně polepšily, zejména tedy základní modely. Ty byly ještě před pár lety považovány za nepříliš schopná zařízení, v jejichž útrobách se nacházely základní procesory Intel v kombinaci s integrovanou grafikou. Nejen že po stránce výkonu nestačily, ale zároveň trpěly na přehřívání, což způsobovalo nepříliš populární thermal throttling. S trochou nadsázky by šlo říct, že Apple Silicon tyto nedostatky smazal a udělal za nimi tlustou čáru. Pokud tedy pomineme některé případy týkající se MacBooků Air.
V základních modelech a laptopech obecně tedy Apple Silicon jednoznačně dominuje. Jenže co v případě skutečných high-end modelů? Jelikož je Apple Silicon takzvaným SoC (System on a Chip), tak nenabízí modularitu, která hraje v případě Macu Pro poměrně zásadní roli. To jablíčkáře zahání k situaci, kdy musí dopředu zvolit konfiguraci, kterou už následně nemají možnost doupravit. Dosavadní Mac Pro (2019) si přitom můžete přizpůsobit dle vlastních potřeb, například vyměnit grafické karty a mnoho dalších modulů. Právě v tomto směru budou Macy Pro ztrácet a je otázkou, jak moc za to budou samotní jablíčkáři k Applu benevolentní.
Současné a budoucí problémy
Jak už jsme zmínili v samotném úvodu, Apple se při vývoji Macu Pro s čipem Apple Silicon potkal s několika zásadními problémy, které výrazně zpomalily vývoj jako takový. Z toho navíc vychází další hrozba. Pokud se cupertinský gigant takto trápí již nyní, jaká vlastně bude budoucnost? Představení první generace, i kdyby po stránce výkonu příjemně překvapila, totiž ještě není zárukou toho, že gigant z Cupertina dokáže tento úspěch zopakovat. Z rozhovoru s viceprezidentem světového produktového marketingu Bobem Borchersem ale jasně vychází jediné – pro Apple je stále prioritou a cílem kompletně upustit od procesorů Intel a namísto toho přejít na vlastní řešení v podobě Apple Silicon. Jak moc úspěšný v tomto bude je však otázkou, na jejíž odpověď si budeme muset počkat. Úspěch u dosavadních modelů totiž není garancí toho, že stejně dopadne i dlouho očekávaný Mac Pro.