Lukáš Gregor V tuzemském prostředí se za bestseller považuje prakticky každá kniha, které si všimnou (a koupí) lidé, ačkoliv nepředstavují přímou cílovou skupinu. Malý trh a vlastně malá očekávání. Neplatí to vždy. Malé brněnské nakladatelství Jan Melvil Publishing vydalo prvotinu Petra Ludwiga a nálepka bestseller by mohla být tak velká, že by se pod ní schoval i titul knihy.
Schválně navštivte stránky na Facebooku, přes čtrnáct tisíc fanoušků nadzvedne obočí, i když této síti nemusíte holdovat. Neustálé dotisky, šíření skrze platformu Applu i Wooky (a v říjnu také Kindle), to vše naznačuje, že s Ludwigem to byla dobrá volba. A pohled na reflexe v médiích dává tušit, že téma prokrastinace zatíná drápky do naší společnosti silněji, než bychom mohli tušit. (A nebo si i přát?)
Na serveru Mítvšehotovo se objevil text, který ke knize Konec prokrastinace přistupuje tak, jak se k ní stavím i já sám. Ono je totiž velmi podstatné, na jaké výchozí čáře se při listováním knihy právě nacházíte. Jste-li dlouholetí uživatelé GTD, tykáte si s plánovacím diářem a literaturu osobního rozvoje už nyní přečtenou a zaprášenou dáváte v policích do zadu za sbírky poezie, neboť jste si na verše dokázali zase konečně udělat čas, pak Ludwigův lék na prokrastinaci budete číst s odstupem. Nenabízí totiž vlastně nic nového, nic, co by vás zvedlo ze židle a řeklo, takhle to začnu dělat.
Jeho eklekticismus, kdy prakticky co stránka to déjà vu na jinou literaturu či přednášky z TEDu, ale nevyvolá při hodnocení záporné body. Naopak, oceňuji, když někdo dokáže velmi srozumitelně pojmout vše důležité v dané oblasti, zpracovat to pro lidi, kteří na jiné knihy nemají čas nebo buňky, a přidat k nim i vlastní zkušenost a pohled na věc. (Například z oblasti teorie umění mě takto nadchl Třeštíkův „výtah“ Umění vnímat umění.) Můžu si oprášit některé základy. Ale – já nejsem cílovka.
A dostáváme se ke druhé skupině, k té, která, když vezme KOPR do rukou, bude s největší pravděpodobností nadšená (a čísla prodeje a hodnocení čtenářů mi v tom dávají za pravdu). Petru Ludwigovi je sice vlastní vystupování před lidmi, přednášky, školení, přesto se dokázal se psaným projevem vypořádat velmi dobře, pomáhá si s obrázky. Je názorný, neodbíhá, dává praktické návody (a je jedno, jestli jsou vyloženě z jeho hlavy, nebo odkud…). Smysluplně koncipuje svoji knihu jako cestu – od poznávání sebe, svého poslání, až po vybudování návyků a jejich dodržování.
Proč se kolem jeho práce vznesl takový oblak zájmu, to lze kromě dobrého marketingu, určitě přisuzovat hladu a množství lidí po jasných řešeních na jejich neschopnost něco začít dělat. Je jich hodně a jsou ochotni za to dát pár korun. Může to být ze strany Ludwiga jistý kalkul, může to být ale také potřeba pomáhat, ať už se na to díváte podezíravě nebo s optimismem, se svou knihou autor odkrývá tajemství věčného odkládání a vede k jeho vyřešení skrze přístup k sobě samému a k životu. Není tedy výsostně pragmatický a hledá spíše odpovědi hlouběji, což mi je sympatické.
Co naplat, že některé návody spíše spoléhají na to, že nejste schopni skutečně si „dupnout“ a říct, že jdete už něco dělat. Ano, buzer lístek a další pomůcky jsem zkoušel a rád se od nich odstřihl, protože jsem zjistil, že jsem více otrokem systému, než tím, kdo něco určuje a prožívá. Lístek Todo-today ale může pro mnohé představovat velmi funkční nástroj, jak si zorganizovat práci na daný den, a osobní SWOT analýza umožňuje lépe chápat to, co vás vlastně baví.
Se závěrečným soudem se poněkud alibisticky vyhnu jednoznačné pochvale nebo kritice (nejsem totiž schizofrenik), raději dám přednost vašim komentářům. Máte-li zkušenosti s knihou a jejími návody, jak se od odkládání odstřihnout, podělte se o ně.
[app url=“https://itunes.apple.com/cz/book/konec-prokrastinace/id647932270?mt=11″]
Precetl bych si to, ale jsem na to moc linej…
Deset důvodů proč jsem tak línej:
1.
Popište se třemi slovy: líný
Hmmm, je to podle mne super knížka. Ja ji přečetl a muzu ji vsem jen doporučit. Osobne mi knížka moc pomohla i pochopeni toho, proc nejsem schopen pochopit jednani některých lidi, a to obcas vcetne sama sebe :))))
Knihu jsem si koupil, ale ještě jsem se do ní ani podíval, protože ji půjčuji lidem, kteří ji podle mě potřebují víc… :-D