Společnost Masimo, tedy výrobce zdravotnických zařízení, obvinil Apple z krádeže obchodních tajemství a porušování patentů v oblasti pulzní oxymetri, tedy měření okysličení krve kyslíkem. A vyhrál. Apple tak už prodává své Apple Watch bez této funkce. Co to ale vlastně znamená do budoucna?
Pokud vám to uniklo, tak Apple v USA od 17. ledna 2024 prodává upravené verze Apple Watch Series 9 a Apple Watch Ultra 2. generace a všechny starší reapasované modely již bez fungující funkce pro monitorování kyslíku v krvi. Hlavním spouštěčem kauzy bylo vydání Apple Watch Series 6, které tuto funkci u hodinek společnosti obsahovaly jako první, i když se ta vrací až do roku 2013, kdy zástupci Applu byli u Masimo na návštěvě, a tak trochu vyčórovali technologii společnosti. Ne že by si nějakou „fyzickou“ odvezli v kufříku, ale přebrali důležité know how, které společnost podpořila přetažením klíčových zaměstnanců. Jenže nápad Applu, který byl později do Apple Watch integrován, byl někoho jiného, a proto celý ten spor.
Američtí majitelé Apple Watch Series 9 nebo Watch Ultra 2, kteří si koupili hodinky ještě před zákazem, mohou i nadále používat funkce monitorování kyslíku v krvi bez omezení. V prohlášení Applu i zní, že probíhající spor nebude mít „žádný dopad na dříve zakoupené Apple Watch, které obsahují funkci měření kyslíku v krvi“. Na nových zařízeních je aplikace pro monitorování krve stále předinstalovaná, ale po jejím spuštění se pouze zobrazí zpráva, že sledování Sp02 již není k dispozici. Oznámení dále přesměruje uživatele do aplikace Zdraví na iPhonu s odkazem na článek podpory.
Apple by si mohl nechat porušené patenty licencovat, ale podle všech zpráv nejeví jakýkoli zájem nějakou dohodu o tom vůbec uzavřít. Přitom by ho to stálo jen peníze a neměl by z ostudy kabát. Jenže na to kašle, protože to stojí peníze, a ty Apple strašně nerad pouští. Boj o prvenství v Sp02 u nositelného zařízení vyhrál, a teď nemusí nic moc řešit, takže nechá potenciální zákazníky o budoucí Apple Watch prostě čekat na to, než přijde se skutečně vlastním řešením. Na celé situaci je však zásadní to, že Apple prohrál, a to hodně. Rozhodnutí totiž ukazuje, že ne vše se dá obejít tak, jak si myslel. Navíc se to může dotknout i nás, protože budoucí generace nemusí mít funkci nejen v USA, ale nikde jinde.
Tento zákaz navíc může spustit lavinu dalších žalob od vlastníků různých patentů, kteří budou chtít Apple za jeho krádeže sedřít z kůže, protože teď vidí, že to fakt jde (pokud zde samozřejmě vůbec nějaké krádeže patentů a technologií jsou, což nevíme). A měli bychom jim to vlastně za zlé? Apple obdivujeme pro jeho vizionářství, vybroušený design a kvalitní zpracování, jenže pak se dozvíme, že to, co do zařízení dává, nejsou jeho nápady, kdy za ty cizí ani řádně nezaplatil.