LoansOnlineUsa Na serveru Quora, kde někdo položí otázku a ostatní na ni opdovídají, se objevilo zajímavé téma o nejlepších vzpomínkách na náhodná setkání se Stevem Jobsem, zesnulým spoluzakladatalem Applu. Odpovědí se sešlo více než sto a my vám nabízíme druhé vydání (první najdete zde) výběru těch nejzajímavějších…
Vzpomíná Ramin Firoozye:
V polovině devadesátých let jsem spolu s pár dalšími lidmi odešel z firmy, která se jmenovala Taligent. Zařídili jsme si kancelář ve čtvrti s obchoďáky v Los Altos a začali pracovat na super nápadu.
Vymysleli jsme internetový prohlížeč s vestavěnou podporou animací a multimédií, aby se na webu mohl vybudovat jakýsi full-screen animovaný zážitek, přesně takový jako na CD-ROMu. Bylo to v době, kdy HTML téměř nepodporovalo gify a dávno předtím, než byl vynalezen Flash, a tak jsme si tehdy říkali, že by takový prohlížeč mohl otevřít bránu mnoha novým možnostem.
První slušnou demo verzi jsme začali různě představovat. Tehdy jsem si umínil, že bych rád slyšel názor od Steva Jobse. Byl jsem jeho velkým fanouškem – jedno z mých prvních uplatnění na vysoké škole se týkalo Apple Ile a v 80. letech jsem při své první štaci jako konzultant pracoval pro Apple při vyvíjení C++ překladače.
Steve Jobs byl mezitím už v NeXTu. Napsal jsem mu o našem výrobku a požádal ho o radu. Byl jsem velice překvapen, když mi jeho sekretářka zavolala, že by se se mnou Steve Jobs rád sešel.
Týden na to jsem měl schůzku v NeXTu. V zasedací místnosti naproti kanceláři Steva Jobse jsem si nachystal naše demo a čekal a čekal. Přišel až o půl hodiny později, dal si nohy na stůl a požádal mě, abych mu náš produkt představil. Představil jsem se a zmínil se o tom, že někteří kolegové dříve pracovali v Applu. Potom jsem mu ukázal demo verzi našeho prohlížeče a zeptal se, co si o ní myslí.
Dalších třicet minut strávil Jobs nekonečným a ostrým kázáním. Nadával na aroganci Applu, na kvalitu jeho produktů a vlastně na všechno možné, co si jen dokážete představit. Několikrát křičel něco jako „Vy, lidi z Applu…“ a já se ho snažil přerušit a ujistit, že nemáme s Applem nic společného (kromě toho, že jsem mu to demo předváděl na Powerbooku), ale on si nedal říct. Pamatuji, že jsem si tehdy říkal: „To je ale debil.”
Za chvíli nás vyrušila jeho sekretářka a řekla, že mu někdo volá. Myslel jsem si, že to je konec naší schůzky, ale on se mě naopak zeptal, jestli bych mohl chvíli počkat. Váhal jsem, protože jsem zrovna netoužil potom vyslechnout si další urážky, ale z nějakého důvodu jsem souhlasil. Steve odešel a já zůstal sedět v zasedačce. A seděl jsem a seděl. Po dobrých 30 až 45 minutách jsem byl úplně vytočený. Měl bych si sbalit věci a odejít, nebo počkat a vyslechnout si více o tom, jak je Apple na nic?
A pak se vrátil. Došel k tabuli a začal na ni psát poznámky. Naplánoval, jak by měl být produkt představován, jak ho uvést na trh, jaké bude jeho postavení a jak odstranit případné nedostatky. Na závěr se dostal k funkcím, od kterých by bylo podle něho dobré upustit a které naopak přidat. Bylo to to nejúžasnější, nejužitečnější a nejvýstižnější představení produktového managementu, jaké jsem kdy viděl. Naprosto do detailů porozuměl produktu, prostoru a k čemu by mohl být použitý.
Vím, že jsem se ho tehdy zeptal, jestli nemá zájem pro nás pracovat, a oba jsme se tomu zasmáli. Pamatuji si, že mi řekl pár hezkých věcí o našem nápadu a o produktu samotném. Po tom nevybíravém vzteku proti Applu nebylo ani památky. Velmi jsem mu poděkoval a on mě požádal, abych ho informoval o tom, jak se našemu produktu daří. Vyšel jsem z té zasedačky s hlavou v oblacích.
Jak se ukázalo, mí kolegové, kteří dříve byli v Applu, nebyli zrovna nadšení z toho, že jsem se se Stevem Jobsem setkal. Padli o něm nehezká slova, a tak jsem si uvědomil, že ty pocity, s kterými se mi Steve tak barvitě svěřil, byly nejspíše oboustranné.
O několik měsíců později Apple koupil NeXT a zbytek je už historie. Moji kolegové mě přehlasovali a naše společnost byla zakoupena Microsoftem. Náš produkt nebyl nikdy uveřejněn a všichni odešli pracovat do Redmondu (kampus Microsoftu – pozn. redaktora).
Do dnešního dne si na tu schůzku s Jobsem pamatuji. Za pár let jsem pracoval na dalším softwaru, u kterého bych býval ocenil jeho radu. Tou dobou byl už zpátky v Applu a iPhone se stal obrovským trhákem. Dlouho jsem svůj produkt vylepšoval. Když jsem mu konečně poslal zprávu, tak mi z Applu odepsali, že je Steve vážně nemocný. Nedlouho potom zemřel.
Opravdu si přeji, abych mu byl býval ukázal můj nový produkt. Určitě by mě nechal zase dlouho čekat a pak bych si musel poslechnout řeč o tom, jak jsou Apple produkty úžasné. Následně by bezpochyby vstal, došel k tabuli a ukázal mi, jak by to udělal on.
Vzpomíná Chaitanya Pandit, tvůrce @verbsapp:
V červnu 2010, jen pár dní před Apple WWDC jsem pracoval pozdě do noci. Seděl jsem v kavárně a zkoušel jsem jednu z mých aplikací na novém iPadu. Byl jsem v Indii, kde iPad ještě nebyl oficiálně vydán, a tak snadno upoutal pozornost ostatních.
U protějšího stolu seděla dívka, očividně zvědavá. Za chvíli ke mně přišla a hezky jsme si popovídali o tom, jak super iPad je. Strašně ji ohromilo, že umím navrhovat aplikace, které pak na iPadu fungují.
Když jsem se dostal domů, napsal jsem Stevovi krátký e-mail o tom, jak jsem se seznámil s dívkou díky iPadu. Na ten e-mail jsem téměř zapomněl. O několik dní později jsem sledoval online přenos z WWDC, když jsem spatřil něco, co mi bylo velmi povědomé. Na obrovském plátně za Stevem Jobsem byl zobrazen můj vzkaz. Jobs říkal: „iPad je zázračný, vím to, protože jsem nedávno dostal tenhle e-mail: ‚Seděl jsem v kavárně s mým iPadem a díky němu se mnou začala mluvit jedna dívka!‘ Takže tady máte důkaz.“
hlavne ten druhý komentár je super :D
tak zatial jediny dobry pribeh bol uplne prvy.. ostatne su strasna nuda az odpad.
Po vypocuti knihy Steve Jobs od Isaacson (audioteka.cz inak vyborne nahovorene p. Stranskym) tiez musim konstatatovat, ze Steve Jobs bol cudak, ale co sa tyka dizajnu prispel urcite tym, ze stale tlacil na lepsie a dokonalejsie produkty. Avsak bez Wozniaka a dalsich ludi, v Pixare bez Johna Lassetera by sa tento chlapec nikam nedostal, no zrejme v zivote treba mat aj taketo stastie. Nejaku zasluhu mu neupieram, ale rozhodujuce veci spravili iny ludia. Veta „To je ale debil.” ma napadla vo chvili, ked mu isli davat kyslikovu masku a on tvrdil, ze nech mu prinesu 7 dizajnovo odlisnych a on si vyberie, ktora sa mu bude pacit najviac. :) ;) :D.
Ano, ale ani oni by bez Steva neboli tam, kde su dnes a nespravili by to, za co ich dnes pozname…. Woz by sa babral v garazi a Lasseter by skoncil niekde u Disneyho.
Ano, suhlasim, preto som aj pisal, ze aj on prispel svojou mierou.
allrighty then:) nejako to vyznelo to nejako inac :D