Pro Intel se začíná temné desetiletí

Intel byl po dlouhá léta definicí toho nejlepšího počítačového hardwaru a ačkoliv si za něj museli uživatelé připlatit, dostalo se jim do rukou kvalitního produktu, který vytrvale vyhovoval potřebám zákazníkům, ať už šlo o produktivitu nebo hraní her. A jako bonus také mnohým dělala radost nálepka Intel Inside na bednách či noteboocích. Naproti tomu AMD bylo mnohokrát nejen přirovnáváno k béčkovému výrobci, ale také bylo zesměšňováno jako výrobce ohřívačů, nikoliv procesorů použitelných pro počítač.

V posledních letech se ale začala situace dramaticky obracet, a to rozhodně ne kvůli tomu, že by nám hrozila plynová krize. Situace se začala obracet v prospěch AMD teprve v posledních letech, kdy uvedla na trh nové procesory Ryzen. Už z prezentace procesorů bylo jasné, že skončila zábava a AMD to začíná s procesory myslet smrtelně vážně. A tak firma překvapila svět, když veřejnosti vůbec poprvé sdělila, že jsou její procesory nejen levnější, ale také výkonnější, než čipy Intel. Nešlo jen o marketingové řeči, rozdíly ve výkonu byly podloženy výsledky benchmarkových testů a i o jejich pravosti se postupně začala přesvědčovat i skeptická část publika včetně novinářů.

Více výkonu za méně peněz a v některých případech také lepší chlazení byly důvodem, proč i někteří z nejskalnějších fanoušků Intelu přeběhli ke konkurenčnímu táboru. AMD v posledních letech konečně na trhu procesorů začalo něco znamenat. Intel mezitím zůstával sebejistý a rostoucí konkurence si nevšímal. Alespoň ne veřejně. Společnost si dále hleděla svého, to se však ukázalo jako špatné rozhodnutí. V prosinci minulého roku totiž AMD naprosto ovládlo prodeje procesorů na Amazonu v různých částech světa. Například na západních trzích se má situace tak, že Ryzen najdeme na prvních deseti místech, zatímco na českém trhu se v tabulce Top 10 objevil jen jediný Intel, a to až na devátém místě. Data pocházejí z vánočního období, což Intelu také zrovna nepomáhá.

Za popularitou AMD stojí mnoho faktorů. V první řadě začala společnost více tlačit na marketing a zdůrazňovat, že není druhotřídním výrobcem. Společnosti také zejména u hráčů pomáhá, že ke každému modernímu procesoru Ryzen kromě chladiče a nálepky dostanete také v balení aktivační kód pro službu Xbox Game Pass pro PC. Ta, podobně jako verze pro Xbox One, poskytuje hráčům možnost stahovat přibližně 100 her včetně nejnovějších z dílny Xbox Game Studios, jako jsou The Outer Worlds, Gears 5, či již brzy nový Microsoft Flight Simulator. Hráči tak mohou s novým procesorem získat rovnou přes 100 her, které mohou hrát zcela zdarma po dobu aktivního členství. Kromě toho je to levný a legální způsob získávání her a také bezpečnější než pirátství.

AMD ovšem na dosažení této méty začalo pracovat již dříve. Začalo totiž dělat správné kroky a stalo se exkluzivním výrobcem procesorů pro ty nejprodávanější konzole světa: PlayStation 4 a Xbox One. A toto partnerství pokračuje i v budoucnu s modely PlayStation 5 a Xbox Series X. Společnost tudíž získala výhodné postavení na konzolovém trhu a díky spolupráci s Microsoftem a Sony získala cenné know-how pro navrhování svých procesorů pro počítače. Tím se také zlepšuje její renomé v očích výrobců dalších notebooků a počítačů od výrobců jako jsou Lenovo, Dell či Asus. AMD zkrátka začíná být v novém desetiletí atraktivní a „in“.

Naproti tomu Intel odstartoval dekádu poněkud pochmurně, jeho prezentace na veletrhu CES působila vyhořeně a je šokující, že společnost, která je synonymem procesoru, zde neukázala novinky pro tento rok, ale rovnou je „zabila“ ohlášením novinek pro rok 2021. Kromě toho ukázala grafickou kartu Intel XE DG1, která je ovšem velmi slabá a umožňuje hrát Destiny 2 jen na nízkých detailech ve Full HD rozlišení. Tedy dokáže na nízkých nastaveních rozběhnout hru z roku 2017, která byla navržena tak, aby vytěžovala spíše procesor než grafickou kartu.

Největší a nejaktuálnější novinka Intelu z jeho CES konference tak zdaleka nedosahuje kvalit současného low-endu (Radeon RX 5500 XT/GeForce GTX1650 Super), natož high-endových řešení jako jsou Radeon VII nebo GeForce RTX 2080 Super. Naproti tomu prezentace AMD byla živější, společnost zde věnovala dostatek prostoru svým partnerům včetně Microsoftu a Applu, kde zdůraznila spolupráci na grafických kartách pro nejnovější Mac Pro a MacBooky. Představila nové procesory Ryzen Mobile 4000 pro notebooky v kombinaci s grafickými čipy Vega, které prezentuje jako nejvýkonnější mobilní procesory na světě.

Za zlomový bod změny rozložení sil můžeme pokládat moment, kdy Intel odmítl vyrábět procesory pro iPhone, čímž si společnost odepřela trh s téměř 1,8 miliardou prodaných zařízení. Ostatní výrobci mobilů se spoléhají na Qualcomm, MediaTek nebo si vyrábějí své vlastní čipy (Samsung). Intelu se také nepodařilo dostat do světa herních konzolí, kterým dnes vládnou AMD a Nvidia. Ta je také dominantním výrobcem AI systémů pro inteligentní automobily. Iniciativa intelu ohledně 5G čipů také dopadla fiaskem.

Společnost ve výsledku prodala většinu ze svých 8 500 patentů Applu. Současně pod Apple přešlo 2 200 bývalých zaměstnanců mobilní divize Intelu. Na tom nejnovějším trhu, trhu herních streamovacích služeb, Intel poskytuje procesory pro první generaci Google Stadia (v kombinaci s kartami AMD Vega), zatímco Microsoft a Sony i zde využívají procesory AMD, které pohání jejich konzole. Ve výsledku tak Intel nadále živí výroba procesorů pro servery (i tam se ale AMD začíná rozmáhat), stolní počítače a notebooky od výrobců jako jsou Dell, HP či Asus. A také Apple, který je ovšem jediným „exkluzivním“ výrobcem počítačů s Intel procesory. I zde se ale spekuluje o nasazení vlastních čipů Ax, známých z iOS zařízení.