S příchodem iPhonu 6S se jablíčkáři mohli radovat z poměrně zajímavé novinky s názvem 3D Touch. Díky tomu dokázal jablečný telefon reagovat na přítlak uživatele a podle toho mu otevřít například kontextovou nabídku s řadou dalších možností, přičemž tím největším benefitem byla samozřejmě jednoduchost. Stačilo totiž na displej pouze trošku přitlačit. Následně každá generace iPhonu touto technologií disponovala taktéž.
Tedy až do roku 2018, kdy se o slovo přihlásilo trio telefonů – iPhone XS, iPhone XS Max a iPhone XR. A právě poslední jmenovaný nabídl místo 3D Touch takzvaný Haptic Touch, který nereagoval na přítlak, nýbrž stačilo prst na displeji podržet o něco déle. Zlom pak nastal rok poté. Řada iPhone 11 (Pro) už byla k dostání pouze s Haptic Touch. Když se ale podíváme na Macy, najdeme u nich podobnou vychytávku, která nese název Force Touch a konkrétně se týká trackpadů. Ty stejně tak dokážou reagovat na přítlak a například otevřít kontextovou nabídku, náhled, slovník a další. Co je u nich ale zásadnější, je tady s námi pořád.
Proč 3D Touch zmizel, ale Force Touch převládá?
Z tohoto hlediska se tak logicky nabízí jednoduchá otázka. Proč Apple zcela pohřbil technologii 3D Touch u iPhonů, zatímco v případě Maců, potažmo jejich trackpadů, se jedná o pomalu až něco nenahraditelného? Když se navíc 3D Touch představoval vůbec poprvé, Apple zdůraznil, že se jedná o zásadní průlom ve světě jablečných telefonů. Dokonce jej přirovnal k multi-touch. Ačkoliv si lidé tuto novinku velice rychle oblíbili, následně začala upadat v zapomnění a přestala se používat, stejně tak ji vývojáři přestávali vůbec implementovat. Většina (běžných) uživatelů o něčem podobném vlastně ani nevěděla.
Technologie 3D Touch navíc nebyla tak úplně jednoduchá a uvnitř zařízení zabírala poměrně dost místa, které by šlo využít pro úplně něco jiného. Respektive pro lépe viditelnou změnu, o jejíž existenci již jablíčkáři budou vědět a budou si ji tak moci i oblíbit. V neprospěch 3D Touch hrálo bohužel hned několik faktorů a Applu se nepodařilo lidi naučit ovládat iOS tímto způsobem.
Force Touch u trackpadu je na tom naopak o trošku jinak. V tomto případě se jedná o poměrně oblíbenou vychytávku, která je s operačním systémem macOS moc dobře spojena a dokáže jej využít na maximum. Pokud přitlačíme kurzorem například na slovo, otevře se nám náhled slovníku, když to samé uděláme na odkaz (pouze v Safari), otevře se nám rovnou náhled dané stránky a podobně. Jenže i tak je na místě zmínit, že stále existuje spousta běžných uživatelů, kteří svůj Mac používají jen na základní úkony, kteří ani tak o Force Touch vlastně ani neví, případně jej objeví naprostou náhodou. Na druhou stranu je nutné si uvědomit, že v případě trackpadu se nehraje náročný boj o každý milimetr místa a není tedy sebemenším problémem zde něco podobného mít.