Zavřít reklamu

V září loňského roku představil Apple řadu iPhonů 13. Dočkali jsme se menší a klasické verze, stejně jako dvou modelů Pro lišícími se především velikostí displeje. I když jsou všechny čtyři zařízení jedné řady, najdeme mezi nimi samozřejmě několik odlišností. Tou jednou z nejzásadnějších je ProMotion displej právě u řady Pro. 

Je to o velikosti úhlopříčky displeje a s tím samozřejmě i o velikosti celého těla zařízení a baterie. Je to ale i o fotoaparátech a s nimi spojenými unikátními funkcemi, které jsou dostupné jen pro modely Pro. Jenže už je to i o kvalitě samotného displeje. Apple naštěstí již zahodil staré a nevzhledné LCD a i u základních modelů nabízí OLED. Jenže OLED v iPhonech 13 Pro má nad iPhony bez tohoto přídomku jasně navrch.

Displej je to nejdůležitější 

Na displeji by se šetřit rozhodně nemělo. Právě displej je to, na co se z telefonu díváme nejvíce a skrze který telefon vlastně i ovládáme. K čemu jsou vám super fotoaparáty, když kvalitu výsledku na špatném displeji vlastně ani neoceníte? Oproti tomu, jak byl Apple revoluční s ohledem na rozlišení (Retina) a různé přidané funkce (Night Shift, True Tone), tak v samotné technologii poměrně dlouho zaostával. První vlaštovkou byl až iPhone X, který byl jako první osazen OLEDem. Ještě iPhony 11 však měly prosté LCD.

Ve světě Androidu už běžně narazíte na zařízení střední třídy, které právě OLED displejem disponují, a které jej ještě doplňují o 120Hz obnovovací frekvencí. Ta sice není adaptivní, jako je tomu v případě ProMotion displeje iPhonu 13 Pro, ale i když jede fixně na 120 snímcích za sekundu, vše na takovém zařízení vypadá jednoduše lépe. Rychlejší vybíjení baterie se pak samozřejmě kompenzuje její větší kapacitou. Proto je poměrně smutné, když si vezmete do ruky iPhone 13 s jeho 60 Hz a zjistíte, že na něm vše vypadá prostě hůře. Cenovka přitom pořád přesahuje 20 tisíc Kč.

Rozdíl prostě vidíte 

Apple v jeho iPhonech 13 Pro nabízí technologii ProMotion, která má variabilní obnovovací frekvenci od 10 do 120 Hz. Ona adaptivnost má výhodu zejména v šetření baterie, kdy statický obraz zobrazuje při 10 Hz, protože jinak všechno (vyjma videa), co se na displeji pohybuje, chcete vidět v té největší „plynulosti“, tedy právě při 120 Hz. Vtip je v tom, že když si vezmete do ruky iPhone 13 Pro poprvé, rozdíl možná hned neuvidíte. Jenže když si pak vezmete jiné zařízení, které jede fixně na 60 Hz, je to jasně do očí bijící.

Vyšší obnovovací frekvence tedy mají smysl, ať už jsou adaptivní nebo ne. Apple tuto technologii bude u svého vrcholného portfolia samozřejmě poskytovat i v budoucích generacích a je poměrně škoda, že prosakují informace, že i letos bude exkluzivní jen pro Pro modely. Na těch bez tohoto přídomku tak může být sebelepší displej, ale pokud pojedou pořád jen při 60 Hz, je to jasná limitace. Pokud ne hned ProMotion, měl by jim Apple poskytnout alespoň volbu fixní frekvence, kdy si uživatel sám zvolí, zda chce 60 nebo 120 Hz (což je u Androidu běžné). Jenže to je zase proti filozofii Applu.

Pokud se rozhodujete nad koupí iPhonu, a váháte, jestli pro vás mají modely Pro smysl, koukněte se na nabídku Čas u obrazovky. Ať už je to jedna hodina nebo pět, právě tento čas určuje, po jaký jste s telefonem pracovali. A vězte, že čím vyšší číslo je, tím více se vám vyplatí investovat do vyššího modelu, protože na něm jednoduše vše vypadá plynuleji a líbivěji, a to i když není adaptivní frekvence ve zcela volném rozsahu. Ostatně Apple na stránkách pro vývojáře uvádí následující: 

ProMotion displeje iPhonu 13 Pro a iPhonu 13 Pro Max mohou zobrazovat obsah pomocí následujících obnovovacích frekvencí a časování: 

  • 120 Hz (8 ms) 
  • 80 Hz (12 ms) 
  • 60 Hz (16 ms) 
  • 48 Hz (20 ms) 
  • 40 Hz (25 ms) 
  • 30 Hz (33 ms) 
  • 24 Hz (41 ms) 
  • 20 Hz (50 ms) 
  • 16 Hz (62 ms) 
  • 15 Hz (66 ms) 
  • 12 Hz (83 ms) 
  • 10 Hz (100 ms) 

 

.