Zavřít reklamu
iWant

Recenze MacBook Air (2018): téměř dokonalá a drahá vstupenka do světa jablečných notebooků

iWant

Mnozí v něj už ani nedoufali, pro jiné naopak naděje umírala až jako poslední. Na nový MacBook Air jsme čekali opravdu dlouho. Tak dlouho, že se už spekulovalo o jeho definitivním konci. Nakonec nám ale Apple představil největší změnu od premiéry prvního modelu, který Steve Jobs už legendárně vytáhl z obálky. Ani naší redakci proto nemohl reinkarnovaný MacBook Air uniknout a na následujících řádcích vám tak přinášíme jeho kompletní recenzi.

Ačkoli nový MacBook Air nabízí spoustu zajímavých novinek, přináší s sebou také několik kompromisů a především pak vyšší cenu. Jakoby nás Apple zkoušel, kam až může zajít, a zdali jsou uživatelé ochotni zaplatit za vstupenku do světa jablečných notebooků minimálně 36 tisíc korun. Tolik totiž stojí nejlevnější varianta, která disponuje 8 GB operační paměti a 128GB úložištěm. Oba zmíněné parametry jsou konfigurovatelné za příplatek, zatímco dvoujádrový procesor Intel Core i5 osmé generace a taktem 1,6 GHz (Turbo Boost až 3,6 GHz) je u všech konfigurací stejný.

Právě základní variantu jsme v redakci testovali téměř dva týdny. Osobně jsem jsem novým Airem dočasně nahradil svůj loňský MacBook Pro s Touch Barem. Ačkoli jsem tedy už něco málo přes rok zvyklý na vyšší výkon, i tak mám se základní řadou bohaté zkušenosti – celé 4 roky jsem téměř denně používal MacBook Air (2013). Následující řádky jsou tedy psány z pohledu bývalého uživatele starého Airu a současného majitele novějšího Pročka. Právě k řadě Pro má letošní Air velmi blízko, zejména cenou.

Balení

Už v balení se oproti předchozí verzi odehrálo několik změn. Pomineme-li samolepky ladící se šasi, tak nově k Airu dostanete USB-C adaptér s výkonem 30 W a dvoumetrový USB-C kabel. Nové řešení má svou světlou i stinnou stránku. Výhoda je v odnímatelnosti kabelu, tudíž v případě jeho poškození stačí zakoupit jen nový kabel a nikoli celou nabíječku včetně adaptéru. Velké negativum naopak vidím v absenci MagSafe. I když se s jeho odstraněním dalo po vzoru MacBooku a MacBooku Pro počítat, i tak jeho konec zamrzí nejednoho dlouholetého fanouška Applu. Přeci jen šlo o jeden z nejlepších vynálezů Applu v oblasti přenosných počítačů a asi každý majitel MacBooku jím vybavený si vzpomene na situaci, kdy mu MagSafe zachránil počítač a ušetřil tak spoustu peněz i nervů.

Design

Když se MacBook Air poprvé objevil na scéně, upoutal na sebe pozornost. Dnešní mladí by jej označili za trend-settera mezi notebooky. Byl krásný, tenký, lehký a zkrátka minimalistický. Letos šel Apple ještě o kus dál a nový Air je o 17 % menší, o 10 % tenčí v nejširším místě a o celých 100 gramů lehčí. Celkově tak design dospěl a minimálně několik dalších let bude MacBook Air vypadat právě tak, jako letošní model.

Osobně se mi nový design líbí, je dospělejší a jde ruku v ruce s ostatními notebooky od Applu. Vítám zejména černé, o 50 procent užší rámečky okolo displeje. Přeci jen, když se dnes podívám na starý Air, už se mi některé designové prvky tolik nelíbí a změna byla zkrátka potřeba. Škoda jen absence svítícího loga, jež bylo pro notebooky od Applu řadu let ikonické, avšak i s touto změnou jsme už prakticky počítali.

 

Při práci na novém Airu se ale stále nemohu zbavit pocitu, že mám pod rukama MacBook Pro. Vůbec ne z hlediska výkonu a displeje, ale právě kvůli designu. Oba modely jsou si tak podobné, že nebýt funkčních kláves namísto Touch Baru a nápisu pod displejem, ani bych si na první pohled nevšiml, že pracuji na Airu. Nevadí mi to ale ani v nejmenším, díky tomu tak MacBook Air vypadá dokonce lépe než 12″ MacBook.

Na reinkarnovaném MacBooku Air je minimalistické všechno, dokonce i porty. Na pravé straně nejdeme dva Thunderbolt 3/USB-C porty. Na levé pak pouze 3,5mm jack, který se Apple kupodivu neodvážil odstranit. Sbohem budiž MagSafe, klasické USB-A, Thunderbolt 2 a čtečka SD karet. Omezená nabídka portů byl očekávaný krok ze strany Applu, i tak ale zamrzí. Ze všeho nejvíce právě MagSafe, nicméně i čtečka karet bude některým chybět. Osobně jsem si na USB-C porty již poměrně zvykl a obměnil své příslušenství. Věřím ale, že někteří se budou přizpůsobovat jen stěží. Dovolím si však podotknout, že v případě Airu nebo přechod na nový port bolet tolik, jako u MacBooku Pro, kteří si přeci jen pořizují náročnější uživatelé s výrazně dražšími periferiemi.

Displej

„Prostě jen do MacBooku Air dejte Retina displej a začněte ho prodávat.“ Právě tak často zněly komentáře uživatelů, kteří na nový Air čekali. Applu se to nakonec povedlo, ale trvalo mu to až neuvěřitelně dlouho. Nová generace se tak může pochlubit displejem s rozlišením 2560 x 1600. Kromě toho dokáže oproti předchozí generaci zobrazit o 48 % více barev, což je částečně zásluha také IPS technologie, která kromě přesnějších barev zajišťuje hlavně také lepší pozorovací úhly.

Je možná až zbytečné zmiňovat, že displeje nového a starého Airu jsou diametrálně rozdílné. Zejména kvůli panelu se vyplatí upgradovat, protože jde o opravdu znatelné zlepšení už na první pohled. Ostrý obraz a výrazně bohatší, kvalitnější i věrnější barvy si vás zkrátka získají.

Naproti tomu při porovnání s vyšší řadou zde narážíme na některá omezení. Pro mě, jakožto pro majitele MacBooku Pro, je citelně odlišný zejména jas displeje. Zatímco Pro podporuje jas až 500 nitů, displej Airu maximálně 300 nitů. Pro někoho možná na první pohled zanedbatelná hodnota, při reálném používání je ale rozdíl znát a pocítíte ho především při práci na denním světle a zejména pak na přímém slunci.

Oproti MacBooku Pro je také na novém MacBooku Air rozdílné zobrazování barev. Ačkoli se ve srovnání s předchozí generací výrazně zlepšilo, ani tak se vyšší řadě nemůže rovnat. Zatímco displej MacBooku Pro podporuje gamut DCI-P3, panel v Airu zvládá zobrazovat „pouze“ všechny barvy z rozsahu sRGB. Pokud jste tedy například fotograf, doporučuji raději sáhnout po MacBooku Pro, který je jen o pár tisíc dražší.

Klávesnice a Touch ID

Stejně jako ostatní jablečné notebooky z posledních let, také MacBook Air (2018) se dočkal nové klávesnice s motýlím mechanismem. Konkrétně jde již o třetí generaci, kterou disponuje i MacBook Pro z letošního roku. Největší změnou oproti předchozí generaci je zejména nová membrána, jež se nachází pod každou klávesou a zabraňuje tak vniknutí drobků a ostatních nečistot, které způsobovaly zasekávání kláves a další problémy.

Díky membráně je klávesnice také výrazně tišší a celkový uživatelský zážitek ze psaní je zcela odlišný než například na 12″ MacBooku či MacBooku Pro 2016 a 2017. Stisk jednotlivých kláves je tužší a chvíli trvá, než si na něj zvyknete. Ve výsledku je ale psaní pohodlné, ostatně celou recenzi jsem sepsal právě na ní a bez problémů. Měl jsem zkušenost se všemi generacemi a právě na poslední se píše nejlépe. Uživatelé starého MacBooku Air si možná budou zvykat o něco déle, přeci jen jde o zcela nové klávesy s ne tak výrazným zdvihem.

K nové klávesnici mám také jednu výtku, konkrétně pak k podsvícení. Podle Applu má každá klávesa své samostatné podsvícení a právě zde pravděpodobně nastává problém. Klávesy jako command, option, esc, control či shift jsou totiž podsvícené nerovnoměrně a zatímco například část znaku command svítí jasně, pravý horní roh jen částečně. Podobně například na klávese esc je „s“ jasné, ale „c“ už je viditelně méně podsvícené. U klávesnice za pár stovek byste tento neduh přehlédli, u notebooku za desítky tisíc vás ale trochu zklame. Obzvlášť když se jedná o produkt od Applu, jehož smysl pro detail a preciznost je vyhlášený.

Letošní MacBook je také vůbec prvním počítačem od Applu, který nabízí klasické funkční klávesy spolu s Touch ID. Doposud byl senzor otisků prstů výsadou jen dražšího MacBooku Pro, kde se vyjímal po boku Touch Baru. Nicméně implementace snímače otisků do nejlevnějšího jablečného notebooku je rozhodně vítaná a Touch ID v lecčem zpříjemní uživatelský zážitek. Otiskem prstu můžete počítač odemykat, přihlašovat se do některých aplikací, zobrazit si všechna hesla v Safari nebo například zpřístupňovat některá nastavení. Tím nejlákavějším ale bude potvrzování plateb skrze Apple Pay, která se na tuzemský trh dostane snad už za pár měsíců. Ve všech případech tak otisk nahrazuje heslo, avšak i to máte možnost ve všech případech zadat. Nicméně stejně jako na starších iPhonech, i na MacBooku má Touch ID občas problém s vlhkými prsty například od potu. V ostatní případech však funguje rychle a korektně.

Výkon

Krátce po premiéře nového Airu bylo mnoho uživatelů zklamaných, že se Apple rozhodl novinku osadit procesorem Y-series a nikoli U-Series s TPD 15 W jako u předchozích modelů. Právě stejnou rodinou procesorů totiž disponuje i 12″ MacBook, který mnozí považují za notebook skutečně jen na prohlížení webu, sledování filmů a odepisování e-mailů. Spousta kritiků si však neuvědomuje jeden zásadní rozdíl mezi oběma stroji – chlazení. Zatímco Retina MacBook spoléhá jen na pasivní prvky, nový Air disponuje ventilátorem, který je schopný rychle odvádět přebytečné teplo od procesoru a následně i z těla notebooku. Právě díky aktivnímu chlazení je procesor v novém MacBooku Air schopný pracovat na výrazně vyšší frekvenci od 1,6 GHz do 3,6 GHz (Turbo Boost) a nabídnou tak citelně vyšší výkon než 12″ MacBook.

Applu šlo při návrhu nového řešení zejména o zachování solidní výdrž baterie. Právě díky tomu, že použil Intel Core i5 z rodiny Y (to znamená s nižším TPD 7 W) byl schopný i navzdory menšímu šasi a zejména pak energeticky náročnějšímu displeji zachovat 12hodinovou výdrž na jedno nabití. Inženýři v Applu si tak moc dobře spočítali, že osadit Air na první pohled slabším procesorem avšak s aktivním chlazením je mnohem lepší, než opět sáhnout po CPU s TPD 15W a podtaktovat jej do takové míry, aby byl dostatečně úsporný. Kalifornská společnost je navíc první, co něco takového vyzkoušela a jak se zdá, rozhodnutí přineslo ovoce.

Při běžném používání vůbec nepoznáte, že by byl procesor v novém Airu z nižší série než v případě staršího modelu. Dokonce jej nelze ani srovnávat s Retina MacBookem. Vše zkrátka běží svižně a bez záseků. Mnohdy mívám otevřených okolo patnácti až dvaceti záložek v Safari, spuštěnou RSS čtečku, Mail, Zprávy, Pixelmator a iTunes a žádný pokles výkonu jsem nezaznamenal. I náročnější úpravu fotografie v Pixelmatoru nebo základní střih videa v iMovie zvládá MacBook Air s přehledem. Stále se však bavíme o základních úkonech, z čehož vyplývá, že pro náročnější profesionály nový Air není. I když Kraig Adams na novince vyzkoušel střih 4K videa ve Final Cut a až na místy pomalejší načítání některých prvků a delší renderování si MacBook Air (2018) poradil s videem bravurně. Sám Adams uvedl, že konkrétně v této oblasti nevidí nijak zásadní rozdíl mezi novým MacBookem Air a Pro.

Nicméně i tak jsem během používání na některá omezení narazil. Podle technických specifikací můžete k novému Airu připojit až dva 4K, nebo jeden 5K monitor. Osobně jsem notebook používal společně se 4K monitorem od LG, ke kterému se Air připojil skrze USB-C a tím se i nabíjel. Během používání jsem však místy zaznamenal pomalejší reakce systému, zejména pak při přepínání aplikací, kdy se obraz na krátký okamžik sporadicky zasekl. Jde skutečně o desítky setin, ale pokud jste zvyklí na svižnost při používání notebooku bez monitoru, pak si pomalejších reakcí okamžitě všimnete. Otázkou je, jak konkrétně by se notebook choval při připojení dvou takových monitorů nebo jednoho displeje s 5K rozlišením. Právě zde jsou tak vidět některé limitace procesoru, konkrétně pak spíše integrované grafiky UHD Graphics 617, která pochopitelně nedisponuje takovým grafickým výkonem jako Iris Plus Graphics v MacBooku Pro, kde jsem se s popsaným problémem nesetkal.

Baterie

Výdrž baterie jsme už načali v předchozích odstavcích, pojďme si jí ale věnovat trochu podrobněji. Apple slibuje, že nový Air vydrží na jedno nabití až 12 hodin prohlížení webu, nebo až 13 hodin přehrávání filmů z iTunes. Jde o velmi pěkná čísla, která zcela jistě přesvědčí nejednoho zákazníky, aby sáhl právě po MacBooku Air. Přeci jen inženýrům v Applu se podařilo zachovat solidní výdrž i navzdory vyššímu rozlišení displeje a menšímu tělu. Jaká je ale praxe?

Během používání jsem se pohyboval primárně v Safari, kde jsem často reagoval na zprávy na Messengeru, měl otevřených okolo 20 panelů a přibližně dvě hodiny sledoval film na Netflixu. Do toho jsem měl permanentně spuštěnou aplikaci Mail a neustále se mi stahovaly nové články do RSS čtečky. Jas byl nastavený přibližně na 75 % a podsvícení klávesnice bylo po dobu testu aktivní přibližně tři hodiny. Ve výsledku jsem se dostal na výdrž okolo 9 hodin, což sice není jako deklarovaná hodnota, velkou roli ale sehrál vyšší jas, náročnější stránky v Safari (zejména Netflix) a částečně také podsvícená klávesnice či častá aktivita RSS čtečky. Výsledná výdrž je však podle mého názoru velice slušná a na zmiňovaných 12 hodin je možné se zcela určitě dostat.

Skrze dodávaný 30W USB‑C adaptér se MacBook z téměř úplného vybití nabije na 100 % za necelé tři hodiny. Jestliže notebook nebudete po dobu nabíjení používat a vypnete jej, pak se doba výrazně zkrátí. Použít také můžete výkonnější adaptéry. Nemusíte se bát ani různých docků či monitorů, které jsou mnohdy schopné nabíjet vyšším výkonem. Doba nabíjení se ale nijak výrazně nezkrátí.

Závěrem

MacBook Air (2018) je povedený stroj. Škoda, že ho Apple trochu nesmyslně zabíjí vyšší cenovkou. Kalifornská společnost má ale vše moc dobře spočítané a tudíž ví, že i tak si nový Air najde své zákazníky. Přeci jen dražší Retina MacBook nedává v současné době moc smysl. A základní MacBook Pro bez Touch Baru není tak lehký, nemá Touch ID, třetí generaci klávesnice, nejnovější procesory a zejména pak nenabízí až 13hodinovou výdrž baterie. Jasnější, barevnější displej a o něco vyšší výkon sice mohou být pro někoho přesvědčující, avšak ne pro ty, na které MacBook Air cílí.