Zavřít reklamu

Před zhruba třemi týdny nám do redakce dorazil zbrusu nový MacBook Air M2, který Apple představil na své vývojářské konferenci na začátku června. Tento stroj přichází s nespočtem různých změn a prakticky se dá říct, že kompletně mění to, co si po vyslovení MacBook Air vybavíme. Novou éru MacBooků představil Apple již v roce 2021, kdy přišel s přepracovanými MacBooky Pro a nový Air jde samozřejmě ve stejných šlépějích. Pokud byste se o novém MacBooku Air M2 chtěli dozvědět více, stačí si přečíst tuto kompletní recenzi. K dispozici máme jeho základní verzi ve stříbrné barvě.

Balení

Jak už to v našich recenzích bývá zvykem, tak se prvně zaměříme na balení nového MacBooku Air. To se i nadále nese ve stejném duchu jako v případě předchozích přenosných počítačů od Applu, pár změn tady ale přece jenom je. Nový Air vám samozřejmě dorazí v klasické hnědé ochranné krabici, která se nově otevírá natržením v polovině, nikoliv klasickým vyklopením. Produktová krabice, která se nachází uvnitř té ochranné, má samozřejmě tradičně bílou barvu a je zabalená v ochranné plastové folii. Rozdílem je, že na přední straně této krabice se nachází Air vyobrazený z boku, zatímco na starších produktových krabicích je Mac zepředu a s rozsvíceným displejem. To znamená, že produktová krabice jednoduše postrádá barevnost, na druhou stranu lze ale ihned vidět, jak moc je nový Air štíhlý.

Po rozbalení a otevření produktové krabice na vás tradičně ihned vykoukne samotný MacBook Air, který je zabalený v mléčné folii. Zatažením za folii ve spodní části pak můžete MacBook vytáhnout z krabice ven. Součástí balení je kromě samotného zařízení také napájecí kabel a manuál, pod kterým se tradičně schovává napájecí adaptér. Zaměřit bych se chtěl na napájecí kabel, který je po vzoru 24″ iMacu a nových MacBooků Pro velmi kvalitně opletený – reálně jsem snad ještě neviděl tak kvalitně opletený kabel, který by v ruce působil tak moc dobře. Jeho barva pak koresponduje s barvou, kterou se pyšní samotný MacBook Air, v našem případě je tedy stříbrný, potažmo bílý. Na jedné straně kabelu se nachází USB-C, na druhé pak samozřejmě MagSafe. Napájecí adaptér má výkon 30 W, každopádně u dražších variant je zdarma k dispozici 67 W adaptér, popřípadě duální 35 W adaptér. Pokud byste je chtěli přibalit k základnímu Airu, musíte si připlatit. Součástí manuálu je pak několik informačních papírků, nechybí ani dvě  nálepky.

MacBook Air M2 unboxing

Design

Jakmile vytáhnete nový MacBook Air z ochranné folie, tak opět dostanete ten nádherný pocit, který se dostaví vždy, když poprvé chytnete do ruky nový produkt od Applu – doufám, že nejsem sám, kdo tento pocit cítí. Jedná se o pocit toho, že v ruce držíte něco výjimečného, na čem se pracovalo několik dlouhých měsíců tak, aby bylo vše doladěno do naprosté dokonalosti. Do dlaně se vám přenese chlad hliníkového šasi, které je však v tomto případě tenoučké jako žiletka. Pro upřesnění, šířka nového Airu je pouhých 1,13 centimetru, což znamená, že je nový Air ještě tenčí, než jeho předchozí generace v nejširším místě. Design nového MacBooku Air si prošel kompletním přepracováním a došlo k pohřbení těla, jehož tloušťka se směrem k uživateli zužovala. Nyní je Air po celé délce i výšce stejné široký, takže si jej neznalí mohou na první pohled splést s 13″ MacBookem Pro. Přesné rozměry nového Airu jsou 1,13 x 30,31 x 21,5 centimetru, váha je pak 1,24 kilogramu. Nutno zmínit, že zužující se design byl dominantou Airu již od první generace, takže se opravdu jedná o největší změnu v historii.

macbook-air-m2-recenze-1

Jak už můžete z předchozích řádků poznat, tak jsem z designu nového MacBooku Air M2 jednoduše nadšený. Tím nechci říct, že by se mi vzhled předchozí generace nelíbil, ale zkrátka nový design přináší čerstvý vzduch do kategorie Air (doslova). Chápu, že někteří jablíčkáři mohou být z důvodu absence zužujícího se šasi lehce smutní, osobně mi ale tato změna vůbec nevadí. Ba naopak, přijde mi, že je nový Air ještě hezčí, modernější a líbivější. Hranatý design jsem si prostě ihned zamiloval a fascinuje mě mimo jiné i již zmíněná štíhlost. Každopádně, vzhledem k tomu, že jsou hrany oproti předchozí generaci zaoblené, musíte počítat s tím, že se nový Air tak úplně dobře nezvedá ze stolu jednou rukou. Prsty vám jednoduše po hranách budou klouzat a dospod je nedostanete, takže si stroj budete muset přidržet.

Displej

Kromě designu se dočkal přepracování také displej nového MacBooku Air. Konkrétně došlo ke zvětšení úhlopříčky, a zatímco předchozí generace měla blíže k 13″, tak ta nová má již blíže k 14″. Úhlopříčka displeje se tedy u nového Airu zvětšila o 0.3″, a to na 13.6″. Jedná se o Liquid Retina displej s technologií IPS a LED podsvícením, rozlišení dosahuje 2560 x 1664 pixelů a jemnost je tak 224 PPI. Maximální jas se pak dostal na hranici 500 nitů, což je o 100 nitů více než u předchozí generace. Díky těmto parametrům je opravdu potěšení se na displej nového MacBooku Air dívat, a pokud jste doposud nikdy Retina displej neměli, tak věřte, že nebudete do budoucna chtít nic jiného. Samozřejmě displej není na tak profesionální úrovni jako u nových MacBooků Pro, tedy nemáme k dispozici ProMotion a podsvícení mini-LED, každopádně pro běžné uživatele a cílovou skupinu Airu je displej více než dostatečný, ba naopak nás Apple dokonce rozmazluje a využívá kvality.

MacBook Air M2

Apple displeje prostě a jednoduše umí a rozhodně mu to nelze upřít. Ať už si vezmete do ruky, iPhone, iPad či Mac, tak pokaždé budete kvalitou displeje jednoduše ohromeni. To, že je displej opravdu nesmírně kvalitní, poznáte hned po prvním spuštění, kdy se vám přes celou úhlopříčku zobrazí tradiční uvítací obrazovka s fialovým pozadím a měnícími se pozdravy z macOS Monterey. Již zde si všimnete nesmírně kvalitního podání barev a vysoké svítivosti. Kromě toho si ale samozřejmě ihned všimnete také výřezu, který se po vzoru iPhonů nachází v horní části obrazovky a je v něm umístěna přední kamera, jež se budeme věnovat v další části této recenze.

Výřez

Říkejte mu, jak chcete – výřez, notch, zbytečně vykrojený displej bez Face ID, prvek hyzdící celkový design či jakkoliv jinak. Nenávist, kterou vůči výřezu lidé chovají, je opravdu neskutečná, až mě to občas dokáže nemile překvapit. Vůbec poprvé dostal výřez v roce 2017 kompletně přepracovaný a revoluční iPhone X. A nutno zmínit, že reakce na něj byly v tomto případě úplně stejné. Mnoho jedinců, ale také výrobců konkurenčních chytrých telefonů, si z Applu za výřez utahovalo. Mně osobně se však výřez líbil již v té době, protože byl autentický a kdykoliv jste se na iPhone zepředu podívali, jednoduše jste věděli, že je to právě jablečný telefon. Nenávist pak zhruba po roce od představení opadla a naopak výřez dokonce začali využívat konkurenční výrobci, kteří jej donedávna nenáviděl a uváděli, jak s něčím takovým nikdy nepřijdou. Celkově se tato situace hodně podobá odstranění sluchátkového konektoru z iPhonu 7, kdy všichni uváděli, jak se jedná o přemrštěnou změnu, avšak po nějaké době začal tzv. „jack“ mizet z většiny telefonů.

Co se týče výřezu u nového MacBooku Air, a potažmo také u 14″ a 16″ Pro, tak mám názor stejný jako u iPhonu, byť tedy v tomto případě svým způsobem chápu rozrušení lidí, kterým se nelíbí. Výřez si mnoho lidí spojilo s Face ID, kterým však MacBooky nedisponují, takže se u nich ve výřezu nachází pouze přední kamera s indikující LED diodou, na což si mnoho jedinců stěžovalo. Na tohle však existuje jednoduchá odpověď – podívejte se na to, kolik prostoru má Apple ve víku MacBooku, oproti iPhonům. Jedná se prakticky o pár milimetrů, a pokud jste někdy Face ID viděli, tak vám dojde, že by se zde jednoduše nevešlo. Je dosti pravděpodobné, že někdy v budoucnu posune kalifornský gigant své Face ID na vyšší úroveň a bude schopen ho zmenšit tak moc, aby se zde vešlo. A přesně pro tento případ má již připravený výřez, který se nasadil o něco dříve – jednak proto, aby si lidé zvykli, a jednak proto, aby následně nemuselo docházet k vývoji úplně nového displeje, který už nyní Apple může vyrábět na dlouhé roky dopředu.

Výřez se mi u nových MacBooků jednoduše líbí, protože se jedná o něco, čím se Apple odlišuje od ostatních výrobců. S největší pravděpodobností nezačnou výřez ve světě přenosných počítačů využívat i jiní výrobci, jako tomu bylo u iPhonů, rozhodně si však myslím, že si lidé jednoduše zvyknou a celý tento povyk za pár měsíců, maximálně let, kompletně ustoupí. Výřez dle mého názoru pomáhá v tom, abyste byli schopni MacBook rozpoznat i z dálky, a to bez viditelnosti  loga. Pro Apple je tohle jen a jen dobře, výřez je i v tomto případě zkrátka ikonický a jedinečný. A pokud někdy v budoucnu přijde Face ID, což si myslím, že je nevyhnutelné, tak kalifornský gigant všem zavře pusu. Navíc k tomu mi přijde, že lidé, kteří výřez tak moc haní, nikdy nevlastnili MacBook, který by ním disponoval. Při používání zařízení vás totiž nijak neobtěžuje, jelikož nalevo a napravo od něj se nachází horní lišta, a pokud využíváte aplikaci v režimu přes celou obrazovku, tak dojde k jeho skrytí právě díky lišty, která zůstane viditelná a změní barvu pozadí na černou.

MacBook Air M2

Přední kamera

Když už jsme se dostali k tomu výřezu, tak pojďme rovnou sfouknout přední kameru, která je jeho součástí. V této oblasti přišel kalifornský gigant opět s malou revolucí, jelikož nový MacBook Air osadil kamerou, která má rozlišení 1080p, oproti kameře s rozlišením 720p, kterou disponovala předchozí generace. Vzhledem k tomu, že mám aktuálně k dispozici oba dva tyto Airy, tak jsem samozřejmě provedl srovnání předních kamer a jsem více než překvapený. Přední kamera nového Airu je lepší hned na první pohled. Má hezčí barvy, nabízí kvalitnější obraz, více detailů a je o mnoho schopnější v horších světelných podmínkách. Jedná se o stejnou kameru, kterou najdeme i ve 24″ iMacu, potažmo ve 14″ a 16″ MacBooku Pro, a myslím si, že pro videohovory je více než dostatečná. Přesvědčte se sami v galerii níže.

Konektivita

Co se týče konektivity, tak v tomto ohledu si nový MacBook Air oproti předchozí generaci polepšil – a byť to na první dobrou nemusí být úplně zřejmé, tak věřte, že se jedná o velkou změnu. I nadále jsou tedy k dispozici dva Thunderbolt konektory, které se nachází na levé straně, a sluchátkový konektor, který najdeme napravo. Ke dvěma Thunderboltům však Apple nalevo přidal také milovaný konektor MagSafe, který slouží k nabíjení. Tento konektor využívá ke své funkčnosti magnety, a pokud by se náhodou stalo, že byste při nabíjení zakopli o napájecí kabel, tak se nestane, že byste na zem skopli i samotné zařízení jako v případě USB-C. Navíc k tomu můžete na MagSafe kabelu sledovat také stav nabíjení, a to díky diody, která se nachází na konektoru. Zelená barva značí nabito, oranžová pak probíhající nabíjení.

MacBook Air M2

To, že Apple přišel s konektorem MagSafe, je opravdu velmi důležité. Nejenže získáte možnost jednoduchého nabíjení, které nám od roku 2016 tak moc chybělo. Kromě toho však budete mít při nabíjení k dispozici dva volné Thunderbolt konektory, které můžete využít k připojení periferií, externího úložiště, monitoru apod. Pokud jste totiž nabíjeli předchozí generaci Airu, tak vám pokaždé zbyl pouze jeden Thunderbolt konektor, což mohlo být v některých případech zkrátka omezující. To už se tedy nyní naštěstí nekoná a z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že se jedná o opravdu skvělou a vymodlenou změnu. Každopádně, pokud byste měli tu potřebu, tak samozřejmě můžete MacBook Air i nadále nabíjet pomocí USB-C. To se může v některých situacích hodit, osobně si však stokrát více užívám nabíjení skrze MagSafe.

Klávesnice a trackpad

Od doby, co Apple přešel zpátky na klávesnice s nůžkovým mechanismem, které označuje Magic Keyboard, si nemáme na co stěžovat. Stojím si za tím, že klávesnice, které jsou součástí MacBooků, jsou to nejlepší, co na trhu seženete. Jsou kvalitní, při stisknutí se neviklají a ideální je také zdvih, který není ani malý, ani velký. Opět platí to, co u displeje, tedy pokud si na ni u Applu zvyknete, nejspíše už jinou chtít nebudete. Podíváme-li se na klávesnici nového Airu, moc změn si nevšimnete. Jakmile s ní však začnete pracovat, zjistíte, že tady změny jsou. První změnou, kterou jsem si všiml po chvíli, je, že klávesnice u nového Airu má oproti předchozí generaci nižší zdvih. Z počátku jsem nevěděl, jestli to není jen pocit, každopádně se mi to začalo potvrzovat pokaždé, když jsem ihned přešel z jedné klávesnice na druhou. Následně to samé potvrdili i ostatní recenzenti. Nejedná se však o něco, čím by byla klávesnice horší a ve skutečnosti, pokud nebudete mít novou a předchozí generaci Airu vedle sebe, to vůbec nepostřehnete. K tomuto kroku se musel Apple uchýlit nejspíše z důvodu štíhlosti, jelikož předchozí klávesnice s větším zdvihem by se zde asi nevlezla.

Druhou změnou, kterou vnímám jako pozitivní, je přepracování horní řady funkčních kláves. Zatímco u předchozí generace byly tyto klávesy oproti těm ostatním zhruba poloviční, tak u nového Airu se Apple rozhodl, že klávesy budou konečně stejně velké. Díky tomu se velmi jednoduše mačkají a bez problémů je stisknete i poslepu, což u předchozího Airu tak jednoduché nebylo. Každopádně, s touto změnou přišel už i 14″ a 16″ MacBook Pro, u kterého však tyto fyzické klávesy nahradily Touch Bar. V pravém horním rohu se pak nachází klasicky kulaté Touch ID, které už osobně beru jako naprostou povinnost – odemykání Macu, potvrzování nastavení či placení je s ním opravdu velmi jednoduché.

Co se pak týče trackpadu, tak i zde se na první dobrou může zdát, že se nic nezměnilo. Trackpad na pohled působí prakticky úplně stejně jako u předchozí generace, situace je zde ale velmi podobná jako u klávesnice. Apple tedy rozhodně nevzal trackpad z původní generace a neosadil jej do šasi nového Airu. Kromě toho, že je nepatrně menší, tak má také odlišnou haptickou a zvukovou odezvu. Konkrétně je o něco „hrubší“, než u předchozí generace, a to i při nastavení nejmenší síly odezvy. Opět se ale nejedná o něco, čeho si jen tak všimnete – pro zaznamenání rozdílu je nutné se rychle přesunout na druhý trackpad a zkoušet. I nadále však zůstává trackpad MacBooku Air bezchybný.

MacBook Air M2

Reproduktory a mikrofony

Celou tu dobu, co jsem s novým Airem pracoval, jsem si tak nějak říkal, že mi na něm při pohledu dolů něco nesedí. Nijak zvlášť jsem tomu ale nevěnoval pozornost a smířil jsem se s tím, že je to prostě nový Mac, na který si musím zvyknout. Když jsem ale položil vedle sebe Air M2 a Air M1, rychle jsem si všiml toho, kde je zakopaný pes. Apple se totiž rozhodl, že odstraní děrování nalevo a napravo od klávesnice, pod kterým se u předchozí generace nachází reproduktory a mikrofony. Zpětně si vzpomínám na to, že jsem si toho vlastně všiml už i při samotné prezentaci. Apple v ní uvedl, že je zvuk skvělý a prakticky bychom asi ani neměli poznat rozdíl. Snažil jsem v to věřit celou tu dobu, než jsem si na novém Airu pustil nějakou hudbu – pro upřesnění k tomu došlo až po pár hodinách používání, jelikož v 99 % případů využívám AirPods.

MacBook Air M2

Namlouvání a věření v to, že zvuk bude skvělý, mi však nebylo platné. Když srovnám zvuk s předchozí generací Airu a tou novou, tak je rozdíl rozhodně znát. Nechci říkat, že zvuk z Air M2 zní jednoduše špatně, takto to rozhodně není. Mrzí mě však, že Apple u nové generace zvuk neposunul na další úroveň, jako například u displeje, ale vrátil se spíše s úroveň nazpátek. Pro mě osobně to až tak velký problém není, protože jak říkám, reproduktory prakticky nevyužívám, ale pro ostatní jedince to může být velká škoda. Abych zvuk z nového Airu nějak popsal, tak je takový utlumený a plochý, zároveň dle mého úsudku postrádá jakékoliv prostorové vlastnosti, a to i přesto, že podporuje Dolby Atmos.

A odkud tedy vlastně zvuk pochází, když se Apple rozhodl zaříznou děrování vedle klávesnice? Jakmile vám to řeknu, možná budete nechápavě kývat hlavou, stejně jako já. Otvory pro zvuk se totiž nachází pod displejem, prakticky úplně v zadní části těla a nemáte šanci je ani vidět. Myslím si, že každému z vás už nyní musí být jasné, že zvuk jednoduše oproti předchozí generaci lepší není. Apple vymyslel tohle řešení tak, že se zvuk odrazí od displeje směrem k uživateli, což samo o sobě nemůže jít ruku v ruce s lepším zvukovým podáním. To znamená, že reproduktory, potažmo zvuk, jsou zklamáním. A podobně je to bohužel i s mikrofony, které se u předchozí generace taktéž nacházely ve zmíněném děrování. Kvalita se tedy i zde posunula opačným, než chtěným směrem, a zaznamenaný zvuk je utlumenější a je v něm slyšet více šumu.

MacBook Air M2 reproduktory

Čip M2 a konfigurace

Ve výše uvedených řádcích jsme se společně podívali na exteriér nového MacBooku Air, nyní už se konečně dostáváme do útrob. Zde se konkrétně nachází čip M2, který v základu nabízí 8 jader CPU a 8 jader GPU s tím, že si můžete připlatit za výkonnější verzi se stejným počtem jader CPU, ale s 10 jádry GPU. Co se týče jednotné paměti, v základu je k dispozici 8 GB, připlatit si můžete za 16 GB a 24 GB. V případě úložiště je základem 256 GB SSD, dále jsou k dispozici varianty s 512 GB, 1 TB a 2 TB. Jak už bylo zmíněno, v redakci máme k dispozici naprosto základní variantu nového Airu. Pojďme se tedy společně podívat na to, jak si tento stroj vede v praxi.

Apple M2

Využití výkonu

Osobně vlastním již delší dobu 13″ MacBook Pro s čipem M1 v základní konfiguraci, tedy mimo SSD, kde mám 512 GB. Mezi hlavní náplň mého pracovního dne patří práce na internetu, společně s vyřizováním e-mailů, kromě toho však využívám také některé programy z balíčku Creative Cloud. Se zmíněným strojem jsem víceméně spokojený a nutno zmínit, že na mou práci víceméně dostačuje, byť je tedy nutné zmínit, že v určitých případech se dokáže reálně zapotit, například pokud aktivně využívám Photoshop a mám otevřených více projektů najednou. Vzhledem k tomu, že jsem 13″ Pro M1 dočasně vyměnil za nový Air M2, tak jsem na něm po dobu tří týdnů dělal úplně to samé. A co se týče nějakého pocitu ohledně rozdílů, tak musím říct, že jsem nějak extra velký nárůst výkonu nepoznal.

Je ale nutné zmínit, že osobně nejsem ten typ člověka, který ke své práci potřebuje vysoký počet jader CPU a GPU. Namísto toho v mém případě hraje největší rozdíl jednotná paměť. Abych byl úplně upřímný, tak kdybych se dokázal vrátit v čase, rozhodně bych sáhl po 16 GB jednotné paměti, a nikoliv po základních 8 GB. Právě jednotná paměť je totiž to, co mi při mém typu práce nejvíce schází a stejně to je i u nového Airu M2. Pokud bych to měl shrnout, tak 8 GB jednotné paměti opravdu doporučuji jen těm uživatelům, kteří na Macu mají v plánu brouzdat po internetu, řešit e-maily a provádět administrativní úkony. V případě, že častěji než minimálně využíváte například Photoshop, Illustrator apod., tak automaticky sáhněte po 16 GB jednotné paměti. Tak totiž ihned poznáte, že můžete pracovat bez problému ve vícero oknech bez záseků a čekání, a také bez nutnosti se ohlížet na to, co máte otevřeno.

Výkonnostní rozdíl CPU a GPU jsem reálně poznal maximálně při exportování velkého dokumentu z Photoshopu do PDF, kdy měl samozřejmě dříve hotovo Air M2. Abych tady však neplácal jen nějaké dojmy, tak jsem samozřejmě provedl také měřený test, a to v aplikaci HandBrake, kde jsem nechal převést 4K video s délkou 5 minut a 13 sekund do 1080p. Tento úkon samozřejmě zvládl lépe nový MacBook Air, který jej zvládl provést za 3 minuty a 47 sekund, zatímco 13″ MacBook Pro M1 zvládl to samé za 5 minut a 17 sekund. Každopádně, nový Air se u této akce více zahříval (viz teploty níže), z důvodu absence aktivního chlazení, kterému bych se chtěl věnovat v další části recenze.

MacBook Air M2 HandBrake teploty-m1-m2-handbrake-air-1-2
MacBook Air (M2, 2022)
MacBook Air M1 HandBrake teploty-m1-m2-handbrake-air-2
MacBook Air (M1, 2020)

MacBook Air (M2, 2022) | MacBook Air (M1, 2020)

Hraní her

Avšak ještě předtím, než se na chlazení vrhneme, tak bych vám chtěl ukázat, že nový MacBook Air zvládá bez problémů i hraní her. Pokud byste si hraní her Mac chtěli spojit před více než třemi lety, byli byste právem ukamenování. V té době totiž Macy ještě disponovaly procesory Intel, které nejenže sloužily jako ústřední topení, ale ani neměly dostatečný výkon, především tedy ten grafický. Některé obyčejné a nenáročné hry jste si tedy zahráli, zde to ale končilo. S příchodem Apple Silicon se však tohle mění a hraní je bezproblémové, byť tedy výběr titulů pro macOS není bůhvíjak obrovský. Jak si tedy nový Air při hraní vedl?

Otestoval jsem jej v celkem třech hrách – World of Warcraft, League of Legends a Counter-Strike: Global Offensive. Co se týče World of Warcraft, jedná se o jednu z mála her, která je nativně kompatibilní s Apple Silicon, a byl jsem opravdu mile překvapen. WoW hraji osobně bez větších problémů na mém 13″ Pro M1, každopádně na Airu M2 byl požitek ještě o kus lepší. V klidových oblastech si totiž můžete nastavit prakticky největší rozlišení a nejvyšší detaily s tím, že se budete pohybovat okolo 35 FPS. Avšak samozřejmě v místech, kde je více hráčů a nějaká akce, je nutné se výrazně uskromnit. Navíc k tomu, většina hráčů raději upustí od vysokého rozlišení a detailů, aby získala minimálně 60 FPS. Osobně mi nedělá problém hrát s menším rozlišením a detaily, takže WoW je rozhodně hratelné a vadit vám bude prakticky jen v tomto ohledu malá, 13.6″ obrazovka.

MacBook Air M2 League of Legends

Co se pak týče Leaegue of Legends a Counter-Strike: Global Offensive, tak tyto hry běží skrze překladač kódu Rosetta, tudíž nejsou nativně kompatibilní s Apple Silicon. Vzhledem k tomu je výkon v těchto hrách o trošku horší, jelikož dochází v reálném čase ke zpracování kódu. V rámci League of Legends jsem se při rozlišení 1920 x 1200 pixelů a středním nastavení grafiky, které hra vybrala automaticky, dostal bez problémů na zhruba 150 FPS s tím, že při akci došlo k pádu na cca 95 FPS. I v tomto případě je tedy požitek bezproblémový. O tom samém se ale nedá úplně mluvit v případě Counter-Strike: Global Offensive. Zde hra nastavila automaticky rozlišení 2560 x 1600 pixelů a vysoké detaily s tím, že takto hra běží na cca 40 FPS, což ve světě stříleček není úplně ideální. Snížením grafického nastavení se samozřejmě dostanete i nad 100 FPS, ale problém je v tom, že se hra jednoduše zasekává. Není to způsobeno nedostatkem FPS, ani nedostatkem výkonu, nejspíše dle mého názoru dochází k nějakým zádrhelům při překládání kódu, jinak si to nedovedu vysvětlit. Na tzv. „CSko“ tedy prozatím s Airem M2 spíše zapomeňte.

Chlazení a teploty

Jak jistě většina z vás ví, tak nový MacBook Air, stejně jako jeho předchozí generace, nemá k dispozici aktivní chlazení – to v překladu znamená, že nemá ventilátor. Díky tomu je zaručena delší životnost zařízení, jelikož není dovnitř nasáván prach, na druhou stranu ale samozřejmě dochází k většímu zahřívání, což je jeden z hlavních a všeobecně známých problémů MacBooku Air M2. Předchozí generace Airu tyto problémy vyloženě neměla, jelikož do útrob Apple umístil kus kovu, skrze kterým bylo teplo pasivně odváděno pryč od čipu. U nového Airu se však nenachází absolutně nic, co by mohlo teplo pasivně odvádět pryč, a tak dochází k nadměrnému zahřívání.

Určitě se ptáte, jaké jsou tedy teploty při využívání nového Airu. Samozřejmě jsme je měřili v různých situacích. V případě, že na Airu M2 nic moc neděláte, tedy třeba prohlížíte web apod., tak jsou teploty ve většině případech pod 50 °C, samozřejmě v naprosto klidovém stavu o dost níže. Problém však nastává v případě, že zařízení pořádně naložíte. Pokud se vrátíme například ke zmíněnému převodu videa skrze HandBrake, tak zde se MacBook Air M2 dostává až k hranici 110 °C, což rozhodně není málo a dochází k thermal throttlingu. Oproti tomu, 13″ MacBook Pro M1 s ventilátorem zvládá držet teploty v tomto případě pod 90 °C. Nutno ale zmínit, že na tyto vysoké teploty se nový Air reálně dostává pouze při maximální zátěži čipu, takže třeba právě při renderování videa či exportu nějakých grafických souborů. Při takovém hraní se pohybujeme ve většině případech pod hranicí 90 °C.

Jablíčkáři se v tomto ohledu dělí na dvě skupiny. V té první se nachází jedinci, kteří věří tomu, že má Apple nový Air M2 jednoduše otestovaný, a že čip zvládne na vyšších teplotách fungovat. Ve druhé skupině jsou pak uživatelé, kteří Apple za tento krok vyloženě haní a jsou přesvědčeni o tom, že nový Air M2 bude nesmírně poruchový. Prozatím nelze nic z toho potvrdit. Teploty zajisté vysoké jsou, o tom není debat, každopádně zdali to reálně ovlivní životnost MacBooku je prozatím těžké určit a budeme si muset počkat. Je ale nutné si uvědomit, že počítače neběží vždy na maximální výkon, takže se na vysoké teploty dostáváme spíše jen výjimečně. A pokud jste se po Airu M2 ohlíželi a již nyní víte, že vám budou vysoké teploty jednoduše vadit, tak nejspíše nejste cílová skupina. Pro profíky, kteří například pracují s videy a grafikou, je tady perfektní řada MacBooků Pro, za kterou se na tisíc procent vyplatí připlatit. Profesionálové tedy nejsou cílovou skupinou řady Air. To znamená, že z Airu nemůžeme dělat Pro, protože ním nebyl, není a nebude.

Výkonnostní testy

Stejně jako v případě ostatních recenzí počítačů od Applu, tak i u Airu M2 jsme provedli klasické výkonnostní testy v kompetentních aplikacích. Využili jsme k tomu celkově dvě aplikace, a to Geekbench 5 a Cinebench R23. Začneme aplikací Geekbench 5, kde si Air M2 odnesl v testu CPU 1937 bodů pro výkon na jedno jádro a 8841 bodů pro výkon více jader, což znamená, že oproti Airu M1 si „em dvojka“ polepšila o 200, respektive 1000 bodů. V testu GPU OpenCL získal Air M2 23832 bodů a v testu GPU Metal pak 26523 bodů. Co se týče testů v rámci Cinebench R23, tak zde získal nový Air M2 skóre 1591 bodů pro výkon na jedno jádro a 7693 bodů pro výkon na více jader.

Úložiště

Pokud sledujete dění ve světě Applu a sledovali jste články, které se objevovaly poté, co se nové MacBooky Air M2 dostaly do rukou prvních recenzentů, tak jistě víte, že se hojně hovořilo o rychlostech SSD. A není se čemu divit, jelikož pokud si pořídíte nový Air M2 v základní verzi, tedy s úložištěm o kapacitě 256 GB, tak oproti předchozímu Airu M1 s 256 GB dosáhnete na rychlosti, které jsou o zhruba 50 % nižší, o čemž se můžete přesvědčit v testu, který jsme prováděli v rámci BlackMagic Disk Speed Test, viz níže. Konkrétně jsme u Airu M2 naměřili rychlosti 1397 MB/s pro zápis a 1459 MB/s pro čtení, oproti 2138 MB/s, respektive 2830 MB/s u předchozího Airu M1.

MacBook Air M2 BlackMagic Disk Speed Test m2-air-bmdst2
MacBook Air (M2, 2022)
MacBook Air M1 BlackMagic Disk Speed Test m1-air-bmdst
MacBook Air (M1, 2020)

MacBook Air (M2, 2022) | MacBook Air (M1, 2020)

Určitě se ptáte, čím to vlastně je způsobeno. Odpověď je jednoduchá – Apple chtěl jednoduše ušetřit. Na základní desce Airu M2 se nachází celkově dva sloty pro NAND paměťové čipy (úložiště), a pokud si jej pořídíte v základní konfiguraci s 256 GB, tak je osazen pouze jeden slot čipem o kapacitě 256 GB. Oproti tomu, pokud byste po stejném úložišti sáhli u Airu M1, tak zde Apple využíval dva čipy s kapacitou 128 GB (dohromady 256 GB). To znamená, že nyní může systém jednoduše řečeno přistupovat pouze k jednomu „disku“. Pokud jsou disky dva, tak jsou rychlosti prakticky dvojnásobné, což je právě případ předchozí generace Airu. Co si budeme nalhávat, Apple by si za tohle rozhodně zasloužil dostat za uši – přitom by stačilo, kdyby to uvedl na stránky. Myslím si, že by nad tím ve finále lidé mávli rukou a automaticky by sáhli po 512 GB. Upřímně, pokud po Airu M2 toužíte, nebojte se tak jako tak za 512 GB SSD připlatit, a to nejen kvůli vyšším rychlostem, ale hlavně kvůli tomu, že 256 GB už v dnešní době jednoduše v mnohých případech nedostačuje. A pokud si myslíte, že ano, tak věřte, že za pár let byste se tloukli do hlavy za to, že jste mě neposlechli. Náročnost na úložiště se rok od roku zvyšuje, a tak uděláte dobře, když si pořídíte stroj, který nebudete muset za dva roky měnit, nebo ke kterému si nebudete muset kupovat externí SSD.

Výdrž

Výdrž Maců je od příchodu čipů Apple Silicon vyloženě neskutečná. Jedná se o stroje, které jsou nesmírně výkonné, tak bychom nejspíše očekávali, že výdrž bude mizerná. Jenže opak je pravdou, protože čipy Apple Silicon jsou mimo jiné také velmi efektivní. U nového Airu M2 udává Apple maximální výdrž 18 hodin, a to při přehrávání filmů. Většina z nás si ale nejspíše nekupuje přenosný počítač jen na filmy, takže je nutné počítat s výdrží nižší. Mohu každopádně uvést, že mi osobně, vzhledem k práci, kterou provádím, vydržel MacBook Air M2 vždy bez problémů celý den, a to ve většině případech přes 12 hodin. To znamená, že nabíjecí adaptér a kabel můžete jednoduše nechat doma, tedy pokud máte v plánu se na konci dne vrátit. Pak už jen stačí jednoduše přicvaknout MagSafe nabíječku a je hotovo.

MacBook Air M2

Závěr

Nový MacBook Air M2 je perfektní stroj, u kterého je však svým způsobem nutné počítat s určitými kompromisy. Nemůžete očekávat, že od něj dostanete to, co nabízí stroje s označením Pro. Mnoho jedinců na nový Air vyloženě nadává, osobně si však myslím, že si to rozhodně nezaslouží. Pokud se řadíte mezi studenty, administrativní pracovníky či zkrátka jedince, kteří ke své práci nepotřebují extrémní výkon, tak přesně pro vás je nový Air určený. Přijde mi, že lidé jednoduše nechápou, že řada Air není pro profesionály.

Samozřejmě nelze upřít to, že nový MacBook Air jednoduše není dokonalý a má několik chyb. Mezi ty hlavní patří reproduktory, vysoké teploty a u základní konfigurace o 50 % pomalejší SSD v porovnání s předchozí generací. Osobně si však nemyslím, že se jedná o věci, kvůli kterým by měl být MacBook Air zatracován, a který by měl být automaticky označován za špatný. Reproduktory sice horší jsou, ale rozhodně jsou pořád dobré, a v případě SSD se tak jako tak dnes vyplatí sáhnout po 512 GB. Jediným hlavním problémem zůstávají vysoké teploty, na kterých však MacBook Air nebude běžet celou dobu při používání, ale jen v extrémních situacích, kdy je využíváno sto procent výkonu, tedy ve zlomku případů. Pokud se řadíte do cílové skupiny MacBooku Air, tak pro vás rozhodně bude nový model s čipem M2 to pravé ořechové. A pokud chcete ušetřit, stále je skvělou možností původní generace s M1.

MacBook Air M2 koupíte zde

MacBook Air M2

Redaktor (nejen) magazínu Jablíčkář, kterého baví informační technologie všeobecně. Kromě práce jsou jeho vášní také sportovní automobily. O společnosti Apple píše již několik let a život bez jablečných produktů už si nedovede představit.

Všechny články autora

Diskuze k článku

celý text





Čtěte více



.