Zavřít reklamu

Ta situace se dlouholetým uživatelům počítačů Mac nesleduje snadno. Jenže obzvlášť v posledních měsících už jen málokomu nedá nějaká záležitost spojená s jablečnými počítači důvod, aby nezapochyboval. Opravdu kdysi ryze počítačová firma přesunula Macy na druhou kolej? Apple tvrdí opak, ale činy to nedokazují.

V souvislosti s počítači od Applu by se dalo mluvit o mnoha tématech. Tím největším argumentem proti tvrzení kalifornské firmy, že ji na Macích stále záleží a přikládá jim tu nejvyšší prioritu, je fakt, že v posledních letech například zcela rezignovala na aktualizování několika produktových řad.

Z pohledu člověka, který již dlouhé roky nějaký jablečný počítač používá, je však nejvíce znepokojující to, že boty začíná Apple sázet jak v hardwaru, tak v softwaru. A to je komplexní problém, který ničí uživatelský zážitek, ať už máte starší Mac, nebo jste si koupili nejnovější MacBook Pro.

Znepokojující příznaky

Právě u tohoto stroje by bylo nejjednodušší zůstat, protože se v posledních týdnech v souvislosti s Applem řeší hlavně právě on – MacBook Pro s Touch Barem – a kalifornský gigant za něj schytává pořádnou, vcelku nevídanou dávku kritiky. To celé ovšem jen dokresluje znepokojující dění poslední doby, kdy se můžeme začít ptát, kam tedy Apple se svými počítači míří.

Bývalý manažer Applu a uznávaný odborník Jean-Louis Gassée svůj text „Start MacBooku Pro: rozpačitost“ začíná:

„Bylo nebylo, Apple byl znám pro své špičkové schopnosti vyprávět příběhy a nejlepší správu dodavatelského řetězce v oboru. Ale nedávný start MacBooku Pro, s chybami a podceněný, ukazuje znepokojující omyly a vyvolává otázky o firemní kultuře, jež stárne.“

Gassée ve svém komentáři zmiňuje všechny body, za něž je nový MacBook Pro kritizován, ať už jde o operační paměť, množství adaptérů nebo jeho nedostupnost v obchodech, ačkoliv podle něj Apple mohl kritiku dopředu mnohem zmírnit:

„Zkušení manažeři Applu porušili základní prodejní pravidlo: nenechte zákazníky objevit problém. Žádný produkt není dokonalý, tak jim řekněte všechno, řekněte jim to hned, a sami si to přiznejte. Pokud to neuděláte, vaši zákazníci – a vaše konkurence – to udělá za vás.“

Gassée argumentuje tím, že kdyby se Apple během svého hodinové představování nového MacBooku Pro jen pár minut věnoval vysvětlení toho, proč může mít nejnovější profesionální počítač jen 16GB RAM, proč je potřeba používat mnoho adaptérů nebo proč není displej dotykový, udělal by líp. Obzvlášť když pak vzniklé škody žehlil dodatečně a narychlo až posléze. To všechno se nicméně netýká pouze MacBooku Pro.

Apple nekomentuje prakticky nic a v nejistotě nechává všechny uživatele jeho počítačů, kteří patří mezi ty vůbec nejloajálnější a zároveň nejstarší. Nikdo neví, kdy a jestli vůbec se ještě dočkáme nového Macu Pro nebo třeba kam mají své kroky směřovat majitelé stárnoucích MacBooků Air. Když pak po roce a půl Apple vyrukuje se zbrusu novým počítačem, u něhož se kupí jeden problém za druhým, jsou rozpaky a obavy na místě.

Mnoho z těch kritizovaných kroků by si přitom mohl Apple obhájit; často může jít o úhel pohledu, ať už na způsob užití nebo třeba vývoj do budoucna. Skutečné vrásky na čele ale jeden krok přeci jen vyvolává – je to poslední řešení Applu s údajně slabší výdrží nových MacBooků Pro.

Řešení neřešení

Ve svých propagačních materiálech Apple udává 10hodinovou výdrž na baterii. Jenže internet zaplavily stížnosti zákazníků, že jejich nové stroje se na tuto metu ani zdaleka nedostanou. Mnozí hovoří dokonce jen o zhruba poloviční výdrži (4 až 6 hodin), což je zkrátka málo. Předpoklady Applu sice obvykle bývají nadsazené, ale akceptovatelné v reálu bývají jedna, maximálně dvě hodiny pod jeho údaji.

Nové MacBooky Pro sice mají baterie s nižší kapacitou než předchozí modely z roku 2015, nicméně Apple přesto slibuje minimálně stejnou výdrž. Podle expertů může být z velké části na vině software – macOS si vzhledem k novým komponentům teprve potřebuje sednout a můžeme očekávat, že s každým dalším updatem Sierry bude výdrž MacBooků Pro lepší.

Ostatně právě to se čekalo i po vydání macOS 10.12.2, u něhož se ovšem Apple ani slůvkem o problémech s baterií nezmínil, byť rozsáhlé problémy se slabou výdrží přiznal jinak – odstraněním indikátoru výdrže baterie, což je vpravdě mnohem horší způsob.

K tomu pak Apple pouze dodal, že při jeho testech nové MacBooky Pro odpovídají oficiálnímu údaji, tedy 10 hodinám provozu na baterii, ale právě indikátor zbývajícího času do vybití prý může uživatele mást. Vzhledem k dynamicky fungujícím procesorům a dalším hardwarovým součástkám už není pro macOS tak snadné vypočítat relevantní časový údaj, jelikož vytížení počítače a činnost hardwaru se neustále proměňuje.

Odstranění indikátoru zbývajícího času do vybití baterie ale není řešením. Pokud teď nové MacBooky Pro vydržely jen šest hodin, tak jim schovaný indikátor tři hodiny navíc nepřidá, jen to uživatel neuvidí černé na bílém. Argumentace Applu, že už zkrátka vzhledem k neustále se měnícímu vytížení procesoru, procesech běžících na pozadích a celkovému různorodému využívání počítače nelze výdrž odhadnout přesně, se v tuto chvíli přijímá těžko.

Odstranění ukazatele je totiž jednoznačně odpověď Applu na aktuální problém, že jeho vlajkový notebook zatím nedokáže naplnit jím proklamovanou výdrž. Přitom potenciální problém se špatnými odhady, kolik zbývá do vybití baterie, tu je již dlouho. Rozhodně se nejedná jen o záležitost nejnovějších počítačů, ale důležité bylo, že díky časovému údaji mohl uživatel obvykle minimálně rámcově odhadnout, za jak dlouho mu počítač na baterce skutečně umře.

Bylo jasné, že když vám MacBook po surfování a kancelářské práci ukazoval 50 procent a čtyři hodiny do vybití a vy jste najednou otevřeli Xcode a začali programovat nebo prováděli náročnou grafickou práci ve Photoshopu, reálně už počítač čtyři hodiny nevydržel. Nicméně s tím již každý ze zkušenosti počítal a navíc se ukazatel po nějaké době srovnal.

Z vlastní dlouholeté zkušenosti vím, že alespoň orientačně si šlo s časovým odhadem pomáhat. Když mi MacBook při 20 procentech ukazoval hodinu, věděl jsem, že to už na delší práci bez zdroje není. Apple ale nyní časovou indikaci výdrže vzal kompletně všem a ponechal pouze ona procenta, která jsou v tomto ohledu mnohem hůře uchopitelná.

Kdyby byla výdrž nových MacBooků Pro taková, jaká má být, patrně by se Apple žádným časovým údajem nezabýval, ale takhle je bita především uživatelská zkušenost. Pokud současný algoritmus opravdu nebyl schopen vždy fungovat správně (někteří tvrdí, že ukazoval mimo klidně o čtyři hodiny), Apple měl jistě mnoho možností, jak ho vylepšit (např. zahrnutím dalších faktorů do rovnice). Ale rozhodl se pro nejjednodušší řešení – odstranit ho.

„Odhad dojezdu v Tesle závisí na mnoha faktorech, takže se ukazatele dojezdu zbavíme. Nemáte zač,“ parodoval krok Applu na Twitteru Mike Flegel. „Je to jako mít hodinky, které neukazují přesný čas, ale místo toho, abyste je opravili nebo vyměnili za nové, tak to vyřešíte tak, že je radši nenosíte,“ uvedl John Gruber, který touto hláškou mírnil svou předchozí, prý trochu neférovou, analogii: „To je, jako kdybyste přišli pozdě do práce, a napravili to rozbitím vašich hodinek.“

Zajímavý názor vyjádřil na 9to5Mac Ben Lovejoy:

„Zdá se mi, že – proklamací 10hodinové výdrže a odstraněním MagSafu – vize Applu je proměnit MacBooky v zařízení, které používáme jako iPhony a iPady: nabíjíme je přes noc, a pak je používáme jen na baterii. Většina z nás se ale k této vizi ani trochu neblíží.

Argument, že na iPhonech a iPadech jsou také jen procenta a nikoliv čas do vybití zařízení, padá často. Jenže je nutné si uvědomit, že počítače se na rozdíl od mobilních zařízení obvykle používají úplně jinak. Zatímco iPhone sice používáte celý den, ale jen v kratších časových intervalech, u nichž zbývající výdrž nemusí být tak důležitá, na MacBooku můžete chtít pracovat klidně osm hodin v kuse. Pak je odhad zbývajícího času relevantní.

Osobně jsem si časovým indikátorem při používání (nejnověji na loňském MacBooku Pro) vždy pomáhal a jeho předpovědi byly užitečné. Pokud na nejnovějších strojích tak spolehlivě ukazatel nefunguje, měl se Apple snažit najít jiné řešení, než že o něj připraví úplně všechny.

Sčítající se drobné chyby

Abychom ale byli féroví, není to jen o odstraněném ukazateli stavu baterky. To by bylo na nějaké zpochybňování soustředěnosti Applu na celý produkt málo, jenže příznaky jistého nezájmu vyvolává v posledních letech celý operační systém, od letoška nazvaný macOS.

Kolegové a mnoho dalších čím dál častěji hovoří o tom, že na Macu začínají narážet na chyby, které by ještě před pár lety byly nemyslitelné. Sám jsem si to obvykle nepřipouštěl, protože jsem kolikrát na popsané chyby sám vůbec nenarazil, jenže zjišťuji, že často dokážu nějaký drobný zádrhel přejít, aniž bych si to pořádně uvědomil.

Nemluvím o žádných velkých lapsech, ale maličkostech, jako je občasné zamrznutí nebo spadnutí aplikace, vyskakování chybových hlášek nebo jednoduše nekorektní fungování věcí a funkcí, které jindy „prostě fungují“. Každý uživatel by asi mohl pojmenovat vlastní symptomy, často se mění v závislosti na aktivitě i typu počítače.

Obecně už to ale zkrátka se stabilitou a spolehlivostí není jako dřív, to při bližším pozorování pozná většina dlouholetých uživatelů Maců, byť jak sám přiznávám, někdy dokážeme mírné zhoršení jednoduše akceptovat a jít dál. Pokud mi ale nyní macOS dokáže zamrznout takovým způsobem, že není jiné řešení, než restartovat počítač, je to nežádoucí.

Operační systém samozřejmě nemůže být bez chyb, ale ne nadarmo mnozí říkají, že poslední opravdu stabilní macOS (či přesněji OS X) byl Snow Leopard. Apple si na sebe v tomto ohledu sám upletl bič, když se zavázal k tomu, že bude vydávat nový operační systém pro počítače každý rok. Zdálo se to vcelku nelogické už tehdy a možná by Apple měl vzít své rozhodnutí zpět. I vzhledem k upuštění od pravidelných aktualizací počítačů by to dávalo smysl.

Operační systém macOS si i nadále udržuje velmi vysokou úroveň a jeho chybičky zatím rozhodně nejsou důvodem k tomu, aby uživatelé pokukovali po jiných platformách, ale byla by zkrátka nebetyčná škoda, kdyby nebyla Macu dávána taková pozornost, jakou si zaslouží.

.