Daniel Hruška Žurnalista Mic Wright se pozastavuje nad tím, proč není Samsung zkoumán podrobněji, vzhledem k pestré minulosti rodinné jihokorejské společnosti.
Po návratu ze služební cesty z Jižní Koreje v roce 2007 se mi do rukou dostaly dokumenty ohledně této cesty. Osoba zodpovědná za vztahy s veřejností zřejmě „stiskla špatný knoflík“. Tehdy jsem pracoval pro Stuff a odletěl do Koreje se skupinkou britských novinářů a několika dalšími žurnalisty. Byla to zajímavá cesta. Viděl jsem prapodivná zařízení určená pro jihokorejský trh, poznal chuť kimči a navštívil mnoho továren.
Kromě mých návštěv spojených s technikou se Samsung připravoval na tiskovou konferenci ohledně jeho nejnovějšího telefonu – F700. Ano, jedná se o model, který hraje klíčovou roli v soudním sporu s Applem. iPhone byl již v této době představen veřejnosti, avšak ještě se nedostal do prodeje. Samsung chtěl dychtivě ukázat, že právě on má v rukou budoucnost smartphonů.
Korejci jsou ohromně zdvořilí lidé, avšak bylo více než jisté, že nejsou zrovna nadšeni z našich dotazů. Proč nám model F700 nevyrazil dech? (Samozřejmě jsme neřekli: „Protože měl odezvu asi jako zkouřený účastník čtyřicetihodinového filmového maratonu Resident Evil.“)
Po návratu z Koreje jsem při čtení nechtěně vydané zprávy z public relations zjistil, že Samsung považuje F700 za „velký úspěch“ zkažený pouze „negativním postojem britské skupiny zajímající se pouze o návrat k jejímu hotelovému baru, který kolonizovala během návštěvy“. To je, moji milí jihokorejští přátelé to, co my nazýváme kulturní rozdíly.
F700, mdlé zařízení s dotekovou obrazovkou, jež bylo spíše zklamáním, přežilo dodnes jako symbol Samsungu, že zde byl ještě před iPhonem, a pro Apple jako důkaz, že se jihokorejský design výrazně změnil po odhalení cupertinského iOS zařízení.
V roce 2010 Samsung představil svůj Galaxy S, naprosto odlišný přístroj než F700. Vůbec nevypadají, jako by pocházely se stejné modelové řady. Apple proto prohlásil, že rozložení prvků na Galaxy S výrazně připomíná to na iPhonu. Některé z nich mají dokonce velice podobný design. Apple šel ještě dále a obvinil Samsung za kopírování designu krabic a příslušenství.
Sdělení hlavy mobilní divize Samsungu, J.K. Shina, bylo schváleno jako důkaz u soudu, čímž nabyla tvrzení Applu ještě větší váhy. Shin ve své zprávě vyjadřuje obavy z boje proti nesprávným konkurentům:
„Vlivné osoby mimo společnost přišly do styku s iPhonem a poukázaly na fakt, že ‚Samsung zaspává‘. Celou dobu jsme se všímali Nokie a soustředili naše úsilí do klasické konstrukce, véček a vysouváků.“
„Nicméně když se náš User Experience design srovná s iPhonem od Applu, je to opravdu rozdíl jako nebe a dudy. Je to krize v designu.“
Zpráva také naznačuje snahu Samsungu dodat řadě Galaxy organický nádech namísto pouhého napodobování iPhonu. „Slyšívám věci jako: Udělejme něco jako iPhone… když všichni (uživatelé i lidé z odvětví) mluví o UX, porovnávají ho s iPhonem, který se stal standardem.“
Nicméně design není zdaleka jediným problémem Samsungu. V letním vydání International Journalu organizace Occupational and Environmental Health byl Samsung označen jako příčina většiny zdravotních problémů v polovodičovém průmyslu.
Studie Leukémie a ne-hodgkinův lymfom u dělníků v polovodičovém průmyslu v Koreji píše: „Samsung, největší společnost v informačních technologiích a elektronice na světě (měřeno podle zisků), odmítl zveřejnit data vztahující se k výrobním procesům ovlivňující pracovníky v elektronice a zdržoval pokusy nezávislých výzkumníků v získání potřebných informací.“
Komentář z jiného zdroje na totéž poukazuje na postoj Samsungu proti odborům a celkové kontrole společnosti:
„Dlouhotrvající politika v Samsungu zakazuje organizování odborů a přitáhla si tak pozornost kritiků. V obecné korporátní struktuře Samsungu se soustředí tvorba politiky, která řídí aktivity převážné většiny dceřiných společností.“
„Této centralizace rozhodování se dostalo důrazné kritiky od investorů obávajících se o celkovou efektivitu Samsung Group.“
Samsung je tzv. chaebol – jeden z rodinných konglomerátů dominujících v jihokorejské společnosti. Podobně jako mafie i Samsung je posedlý držením svých tajemství. Navíc chapadla cheabolů jsou natažena téměř do všech trhů a průmyslů v zemi, čímž si získaly obrovský politický vliv.
Nebylo jim vůbec zatěžko sáhnout kvůli udržení své pozice k podvodům. V roce 1997 obdržel jihokorejský novinář Sang-ho Lee tajně pořízené audionahrávky konverzací mezi místopředsedou Samsung Group, Haksoo Leem, korejským velvyslancem Seokhyun Hongem a vydavatelem Joongang Daily, jedněmi z nejvýznamnějších novin v Koreji spojených se Samsungem.
Nahrávky pořídila tajná korejská služba NIS, která byla sama opakovaně zapletena do úplatkářství, korupce a praní špinavých peněz. Nicméně audiokazety odhalily, že Lee a Hong chtěli dodat téměř tři miliardy wonů, zhruba 54 miliard korun českých, kandidátům prezidentských voleb. Případ Sang-ho Leeho se v Koreji stal známým pod názvem X-File a měl výrazný dopad na další dění.
Hong rezignoval na funkci velvyslance, poté se rozjelo oficiální vyšetřování ohledně nelegálních dotací Samsungu politickým stranám. V rozhovoru (anglicky) s Cardiff School of Journalism and Cultural Studies hovoří Lee o jeho důsledku:
„Lidé si po mém rozhovoru uvědomili sílu kapitálu. Samsung vlastní Joongang Daily, čímž získal nebývalou moc, protože jeho ekonomika je dostatečně silná pro rozsáhlou inzerci.“
Lee se poté nacházel pod značným tlakem. „Samsung použil k mému zastavení legálních metod, proto jsem nemohl vynést nic proti nim nebo udělat cokoliv, z čeho by jen trošku znervózněli. Byla to ztráta času. Byl jsem označen jako potížista. Lidé si totiž myslí, že právní případy zničily pověst mé společnosti,“ vysvětluje Lee.
A přesto se dokázal Samsung ponořit do svých problému i bez Leeho. V roce 2008 byl policií prohledán dům i kancelář tehdejšího předsedy společnosti, Lee Kun-heeho. Ihned odstoupil z funkce. Následné vyšetřování zjistilo, že Samsung udržoval jakýsi špinavý fond pro uplácení soudního zastupitelstva a politiků.
Následně byl Lee Kun-hee 16. července 2008 shledán centrálním okresním soudem v Soulu vinným za zpronevěru peněz a daňových úniků. Žalobci požadovali odsouzení k sedmi letům a pokutu 347 milionů dolarů amerických, nakonec však obžalovaný vyvázl se třemi lety podmíněně a pokutou 106 milionů dolarů.
Jihokorejská vláda mu v roce 2009 trest prominula, aby mohl finančně pomoci s uspořádáním Zimních olympijských her 2018. Lee Kun-hee je nyní členem Mezinárodního olympijského výboru a v květnu 2010 se vrátil do čela Samsungu.
Jeho děti zastupují ve společnosti klíčové pozice. Syn, Lee Jae-yong, pracuje jako prezident a provozní ředitel Sammsung Electronics. Nejstarší dcera, Lee Boo-jin, je prezidentkou a generální ředitelkou luxusního hotelového řetězce Hotel Shilla, a prezidentkou zábavního parku Samsung Everland, což je de facto holdingová společnost celého konglomerátu.
Další větve jeho rodiny jsou nerozpletitelně zapojeny do businessu. Jeho sourozenci a jejich děti patří do vedení předních korejských společností a sdružení. Jeden ze synovců zastává pozici předsedy CJ Group, holdingové společnosti zainteresované v potravinářství a zábavním průmyslu.
Další člen rodiny řídí Saehan Media, jednoho z největších výrobců prázdných nosičů, zatímco jeho starší sestra vlastní Hansol Group, největšího producenta papíru v zemi se zájmy v elektronice a komunikacích. Další z jeho sester byla provdána za bývalého předsedu LG a ta nejmladší se připravuje na nástup do čela Shinsegae Group, největší sítě obchodních center v Koreji.
Avšak i v dynastii Leeů se najdou „černé ovce“. Jeho starší bratři, Lee Maeng-hee a Lee Sook-hee, zahájili proti svému bratru právní řízení v únoru letošního roku. Údajně mají nárok na akcie společností Samsungu v hodnotě stovek milionů dolarů, které jim zanechal jejich otec.
Nyní je tedy jasné, že problémy Samsungu sahají mnohem hlouběji než právní spor s Applem. Zatímco je Apple často veřejně kritizován za podmínky v čínských továrnách partnerů, Samsungu se západní tisk už tolik nevěnuje.
Jako jediný výrazný konkurentem Applu v trhu s tablety (kromě Google Nexus 7) a jako jediná společnost skutečně vydělávající peníze díky Androidu, by měl Samsung být pod větším drobnohledem. Idea nablýskané, futuristické a demokratické Jižní Koreje je možná nadnesená kvůli sousedící komunistické Severní Koreje.
Jih samozřejmě zní lépe hlavně díky úspěchu ve spotřební elektrotechnice a polovodičovém průmyslu, avšak sevření chaebolů působí jako zhoubný nádor. Korupce a lži jsou všudypřítomnou součástí korejské společnosti. Mějte v oblibě Android, nenáviďte Apple. Jen se nenechte oklamat, že Samsung jsou ti hodní.
pěkný článek :)
Posledné dve vety sú nádherné.
Zajímavý článek… To je prostě dnešní společnost no, na nic není čas a jsou potřeba jen kusé informace, dle kterých se člověk může okamžitě ztotožnit s jednou nebo druhou stranou.
Viz. causa Megaupload. Pro česká a zahraniční bulvární média bylo nejdůležitější, aby dotyčného vykreslila jako „To odporné tlusté prase, které podporuje pirátství! Hlavně ať se ukáže, kolik má aut a kolik peněz v hotovosti! A ten obrovský dům! Nehoráznost!!!“ A jen málokde se pak slušný člověk mohl dočíst, jak směšné a vykonstruované to celé bylo…
To samé je Apple vs. Samsung. Lidi plivou na Apple, jak je „trapnej a furt se umí jenom soudit, fuj! A ten jejich ájfoun, no fuj, to nikdy nevezmu do ruky!“
Nejhorší na celé situaci je, že média velmi zle a povrchně informovala o celé události a lidi (neboli lůza) získala dojem, jak je ten Apple zlý a Korejci bohové, což se v prodejích také odrazilo. Samozřejmě i Apple má své podstatné mouchy, ale v principu šlo o velmi nekalý business ze strany Samsungu a bohužel bojovníci v diskusích absolutně netuší, jakou medvědí službu této firmě prokazují.
Měl jsem možnost bavit se s několika Jihokorejci a to, jak zde píše autor, že to tam není tak růžové, jak si tady myslíme je lež. Opravdu tam žijí na vysoké úrovni a daleko lépe než zde nebo dokonce v USA, kde jsou obrovské rozdíly.
Jinak k Samsungu. Autor až moc je proti němu vysazený a také jeho článek je zaměřený jenom pouze proti jedné straně. Mě je celkem jedno kdo vítězí v souboji Samsung vs. Apple, myslím si, že samsung určitě kopíroval první iphone, jelikož opravdu byl dost pozadu. Avšak samsung a jeho tým vždy dokáže předběhnout apple v jeho vlastních výrobcích. Oni sami o sobě nemají ty top inovátorské myšlenky jako Jobs a Apple (uvidíme jak to Apple zvládne bez jobse:) ), ale dokáží vytáhnout z té myšlenky maximum! Samozřejmě nejsu zastánce kopírování, ale kdyby apple prodal „licenci“ nebo jinak se tyto dvě firmy dohodli určitš by to pro koncové zákazníky bylo nejlepší. Jinak Google stejně tyto všechny firmy strčí do kapsy jednou :D.
K Vedení Samsungu. To, že celá rodina je propletená ve firmě není nic neobvyklého Příkladem je mnoho firem jak v Evropě tak v USA. Také to že zasahují do více odvětví průmyslu je také naprosto normální a spíše by to takhle měla dělat každá úspěšná firma. Jako zlínský rodák určitě zmíním, že i Baťa nepodnikal jenom v obuvnictví ;-), ale vyráběl prakticky vše.
Proto přeji hodně štěstí na poli elektroniky jak Samsungu tak Applu ;-)
Tímto příspěvkem jsem se chtěl jenom postavit proti až moc vyhrocenému článku britského autora.
Nechci nějak urazit, ale můžete uvést příklad, kdy Samsung dotáhl něco dál než Apple? A kdy dokázal předběhnout Apple v jeho výrobcích? Nakonec ještě podotknu, že jsem v článku nenašel jediné zpochybnění životní urovně běžného Jihokorejce, takže nechápu vaše obvinění autora ze lži.
Pracuji ve společnosti, kterou koupil nadnárodní jihokorejský konglomerát a mohu říci, že jejich mentalita co se týče uctivosti k nám je úžasná. Jsem rád, že nás koupili. Ale mají také své vnitřní stránky, kam nikoho nepustí a naprosto odlišné vnímání rodiny a podniku. To jak je rodina propojena s podnikem se opravdu ale opravdu nedá srovnávat s firmama na západě. PS: mě osobně to nevadí, naši společnost pozvedli výš. :-)
no tak to mou byvalou firmu kterou vedli japonci pozevdli sve lidi tak maximalne na cestu do blazince
tak tomu říkám PR Applu, nebo totálně vymytý mozek :-D
„… britské skupiny zajímající se pouze o návrat k jejímu hotelovému baru, který kolonizovala během návštěvy.“ — Žiju už nějaký pátek v Irsku a můžu potvrdit, že to Korejci vystihli naprosto přesně. To jsou ty kulturní rozdíly, bohužel. (Tenhle článek, pokud není od samého počástku myšlen jako ironické nastavení zrcadla Americe, vyznívá tendečně i na Apple-fans stránce, a to je co říct.)
:D autoři (Brit i tohoto článku) objevili Ameriku. Každá větší firma je taková mafie se silnými lobby nejen v politice a fa Apple nevyjímaje. Kdyby se mělo napsat jak to celé funguje v USA, která si hraje na slušnáčka a přitom jsou to největší parchanti, to by také bylo hezké počteníčko. Stačí uvést pár příkladů: FED, americký dolar, Irák, Libye atd. Proč spojené státy, které obhajují lidská práva nikdy nezaútočí na Somálsko či Zimbabwe? A proč na Libyi a Irák jo? Co americké ropné firmy? Ty jsou také svatí? Ten článek je podle mě pod úrovni.
Článek přináší konečně také jiný pohled na konkurenci. Nikde v článku se neříká, že USA jsou „svatí“ či „božský“. Vlastně se s USA vůbec neporovnává. Tvůj příspěvek jen vyjadřuje tvou osobní frustraci ze spojených států. Zkus se na svět dívat z optimističtějšího úhlu. :-)
škoda, že jsi mimo. Jasně píšu na začátku komentáře, že každá větší firma je mafie, tedy nejen ty americké. Ameriku jsem pouze zmínil, protože je Apple americká firma a zde v ČR je obvyklé, co je americké je dobré a co východní špatné ;)
Velmi zajímavý článek. Nemyslím si, že autor byl nějak extrémně zaujatý, malinko možná, ale není na škodu objektivně přijmout všechny fakta. Osobně mi třeba dost vadilo, když se Apple popotahoval v mediích, kvůli podmínkám v továrnách jeho dodavatelů v Číně. Předem říkám, zásadně nesouhlasím s nedůstojnými podmínkami pro zaměstnance, ale proč za to byl špiněn Apple? Čistě z principu, pokud budu mít pro svoji firmu dodavatele, asi mě nebude úplně zajímat, jestli jeho zaměstnanci mají k obědu na výběr ze tří jídel. Opakuji, jsem proti nedůstojným podmínkám, ale proč byla tato kauza vytesaná do pověsti Apple? Nikdo si dnes nevzpomene, jak se ona čínská firma jmenovala, ale téměř každý (hlavně odpůrci Applu) to dává do souvislosti s Applem. Přitom je Apple jedna s nejlepších firem na světě, co se týká firemní kultury. Ale to jsem trochu odběhl…
O tom, že Jižní Korea je vyspělý stát se silnou ekonomikou a každopádně s vysokou životní úrovní určitě není pochyb. Pochybovat o tom mohou snad jen děti na základních školách, které mají problém se zeměpisem. Ale samozřejmě, kde je silná ekonomika, moc a peníze, tam jsou také korupce, podplácení, intriky, lež a mafie. Nepřekvapuje mě to a nějak jsem ani nečekal, že by business gigant Samsung byl svatý.
Samsung chce ovládnout trh se smartphony a přitom kopíruje Apple. Kopie nikdy, NIKDY nepředstihne originál.
Vlastně celkem často. Je to takzvaná strategie challenger (další jsou leader, follower a focus – to jsou základy marketingu…) Vemte si například Coca-colu a Pepsi. Nebo follower může někdy předčít leadera, jako to u nás udělala Kofola.
Jako příznivec Androidu vidím v Samsungu zlo. Jejich telefony nacpané hnusnými grafickými launchery se sekají, lagují, apod. Sám mám sice Galaxy Note, protože to je jediný Samsung, který je vážně téměř dokonalý, ale vždy, když jsem měl možnost si vyzkoušet čistokrevný Googlí Nexus, bylo to úplně o něčem jiném. Jeden update za druhým, čistý Android bez balastu, prostě pohádka. V tomto má Apple navrch, dělá HW a SW dohromady. Kdyby dělal Android jen Google, nebyly by žádní Samsungové, LG, Sony, HTC, apod., byla by to pohádka a Android by brzy dýchal iOS na paty. Jinak článek je pěkný, čtivý a ikdyž nejsem fanoušek Applu, co víc, téměř odpůrce, rád si přečtu názory i z druhého břehu :-)
absolutne idiotsky clanok.
Dost strasny preklad