iWant

Spotify, Apple Music a válka o hlasitost

iWant

Spotify se přidává ke streamovacím službám, které snižují celkovou hlasitost skladeb. Může tím výrazně přispět k boji s moderní hudbou bez dynamického rozsahu.

Třemi nejrozšířenějšími způsoby měření hlasitosti jsou v současnosti dBFS, RMS a LUFS. Zatímco dBFS ukazují nejvyšší hlasitost dané zvukové vlny, RMS je trochu blíže lidskému vnímání, jelikož ukazuje průměrnou hlasitost. LUFS by lidskou percepci mělo odrážet nejvěrněji, jelikož přikládá větší váhu frekvencím, na které je lidské ucho citlivější, tedy středním a vyšším (od 2 kHz).  Bere v úvahu také dynamický rozsah zvuku, tedy rozdíly mezi nejhlasitějšími a nejtiššími místy zvukové vlny.


Jednotka LUFS byla ustanovena v roce 2011 jako jeden ze standardů Evropské vysílací unie, sdružení rozhlasových a televizních stanic s členy z 51 zemí i mimo Evropu. Účelem nové jednotky bylo využít ji k zavedení televizních a rozhlasových standardů pro hlasitost, přičemž hlavní motivací byly velké rozdíly v hlasitosti například mezi pořady a reklamami. Jako nový standard byla ustanovena maximální hlasitost -23 LUFS.

Samozřejmě rádio je dnes menšinovým zdrojem hudby a pro referenční hlasitost, pro níž je hudba vytvářena, jsou podstatnější streamovací služby a internetové obchody s hudbou. Proto je podstatné, že na velkém vzorku skladeb ze Spotify byly v květnu naměřeny nižší hodnoty než dříve. Snížily se z -11 LUFS na -14 LUFS.

Spotify bylo dosud nejhlasitější streamovací službou, ale nyní se hodnoty přiblížily konkurenci ve formě YouTube (-13 LUFS), Tidalu (-14 LUFS) a Apple Music (-16 LUFS). Toto plošné snižování a vyrovnávání hlasitosti napříč celými hudebními knihovnami by mělo výrazně ovlivnit jeden z nejhorších trendů v hudební produkci za několik posledních desetiletí – loudness wars (války o hlasitost).

Hlavní problém loudness wars spočívá v nadměrné kompresi a redukci dynamického rozsahu, tedy vyrovnávání hlasitosti mezi tiššími a hlasitějšími pasážemi skladby. Jelikož při překročení určité hlasitosti při mixování (určování poměrů hlasitosti mezi jednotlivými nástroji a ovlivňování charakteru jejich zvuku jako prostor apod.) by vzniklo zkreslení zvuku, komprese je způsobem, jak uměle zvýšit vnímanou hlasitost bez nutnosti zvýšit tu reálnou.

Takto upravená hudba pak více strhává pozornost v rádiu, televizi, na streamovacích službách apod. Problémem nadměrné komprese pak je především sluch i mysl unavující konstantně hlasitá hudba, v níž se může ztratit i jinak zajímavý mix. V extrémních případech se i tak může objevovat zkreslení, když se při masteringu snaží o co nejvýraznější vjem hlasitosti.

Nejen že jsou pak původně tišší pasáže nepřirozeně hlasité (samostatná akustická kytara je stejně hlasitá jako celá kapela), ale i pasáže, které by jinak vynikaly, ztrácí svou údernost a organický charakter. To se nejvíce projeví, když se komprese provádí dorovnávání hlasitějších pasáží k tišším a následnému zvýšení celkové hlasitosti. Je pak dokonce možné, že skladba má relativně dobrý dynamický rozsah, ale zvuky, které by z mixu jinak vystupovaly (transienty – začátky tónů, kdy hlasitost prudce stoupne a podobně prudce se sníží, pak ustupuje pomaleji), jsou „useknuté“ a na jejich místě je pouze zkreslení způsobené umělou redukcí zvukové vlny.

Asi nejslavnějším příkladem důsledků loudness wars je album Death Magnetic od Metallicy, jehož verze vydaná na CD způsobila v hudebním světě pozdvižení, obzvlášť ve srovnání s verzí alba, která se později objevila ve hře Guitar Hero, nebyla zdaleka tak silně zkomprimovaná a obsahovala mnohem menší zkreslení, viz video.

Jelikož LUFS bere v potaz dynamický rozsah a ne pouze nejvyšší hlasitost, skladba s vyšším dynamickým rozsahem může mít podstatně hlasitější momenty než silně zkomprimovaná skladba a zachovat stejnou hodnotu LUFS. To znamená, že skladba připravená pro -14 LUFS na Spotify bude nezměněna, zatímco dojmově původně mnohem hlasitější zkomprimovaná skladba bude výrazně ztišena, viz obrázky níže.

Kromě plošného snižování hlasitosti je také ve Spotify standardně zapnuta funkce pro normalizaci hlasitosti – v iOS ji lze nalézt v nastavení přehrávání po položkou „normalizovat hlasitost“ a na desktopu v rozšířeném nastavení. Tatáž funkce (jen pod názvem Audio Check) měla být jedním z významných způsobů boje s extrémně zkomprimovanou hudbou v iTunes, kde ji lze zapnout a vypnout (iTunes > Předvolby > Přehrávání > Sound Check; v iOS Nastavení > Hudba > Vyrovnat hlasitost) a v iTunes Radio spuštěném v roce 2013, kde byla jednou z vlastností služby a uživatel ji neměl možnost vypnout.

Je nízký dynamický rozsah vždy jen komerčním rozhodnutím?

O možném konci loudness war se mluví velmi často a začalo se jen nedávno po tom, co se toto označení vůbec začalo používat. Zdá se, že pro posluchače by to mělo být žádoucí, jelikož si budou moci užívat hudbu s větším dynamickým rozsahem a komplexnějším zvukem bez zkreslení způsobeného extrémní kompresí. Je otázkou, nakolik vývoj moderních žánrů loudness wars ovlivnily, každopádně je ale pro mnoho z nich hutný zvuk s malým dynamickým rozsahem specifickou vlastností spíše než nežádoucí anomálií.

Netřeba při tom ani pohlížet na extrémní žánry, i mnoho hip-hopu a populární hudby spoléhá na úderné beaty a konstantní úroveň hlasitosti. Například album Yeezus Kanye Westa extrémní zvuk využívá jako svou estetiku a přitom vůbec nemá za cíl tím pouze prvotně zaujmout posluchače – naopak je to jeden z nejméně přístupných projektů rappera. U podobných projektů by mohla být normalizace a snižování hlasitosti považováno za sice ne nutně záměrné, ale přesto jakési omezování tvůrčí svobody.

Na druhou stranu, konečnou regulaci hlasitosti má v rukou i nadále posluchač na svém konkrétním zařízení a nutnost u některých specifických hudebních projektů trochu zvýšit hlasitost pro potenciál zlepšení zvukové kvality hudební produkce obecně se nezdá jako příliš velká daň.

Zdroje: Vice Motherboard, The Fader, The Quietus

  • Václav Mužík

    Tohle je moc pěkný článek! Pravdivý a technický. Dobrá práce!

  • N2by

    Priznam se bez muceni, ze jsem to prolitnul dost rychle, ale vlastne si nejsem uplne jistej jestli to chapu spravne.
    Vsude si mam vypnout automatickou regulaci hlasitosti, protoze jinak dojde ke zkresleni toho co posloucham?
    Aktualne to mame proto, protoze nekteri interpreti jsou hodne hlasity a jiny tichy a oni se snazi dohnad prumernou hlasitost?

    • Tomáš Chlebek

      Dojde ke zkreslení ve smyslu, že některé skladby mohou být ztišeny, jiné naopak zesíleny. Přinejmenším u Applu by to ale nemělo mít vliv na samotnou kvalitu nahrávky.
      Dá se to tak říct.

      • Robin Martinez

        A proč zrovna u Apple ne?

        • Tomáš Chlebek

          Protože to (nezávisle na Applu, samozřejmě) zkoušel úspěšný „mastering engineer“ (Bob Katz) a řekl, že to dělají dobře :-)

          • Robin Martinez

            aha

      • N2by

        Tak ztiseni a zesílení mi neva. To zkreslení a hlavně ten brutální orez z videa z ni fakt hrozně! To už je fakt změna poslechu. Poslední dobou mam problém, ze mi veškerá hudba připadá taková uprdena bez nějakých výrazných změn. Myslel sem si ze je to jenom shit muzika. Nicméně pokud to dokážou u služby, tak to je provar.

        • Tomáš Chlebek

          Zkreslení, na které odkazujete, vzniká přílišnou kompresí při masteringu, tedy než se hudba dostane na nosiče/internet/etc. Nejsem si vědom toho, že by streamovací služby hudbu při normalizaci hlasitosti takto komprimovaly, ačkoliv v rádiích se to občas děje. Pointou ztišování by spíše naopak mělo být podněcování většího dynamického rozsahu vydávaných nahrávek.

      • N2by

        A ve Spotify je teda aktualne lepsi vypnout vyrovnani hlasitosti, nebo je to stejne jako u Applu OK?

  • Salko

    Odporúčam jeden starší článok, trošku dlhší a má viac kapitol:
    http://diit.cz/clanek/road-to-hell-aneb-jak-vydavatele-poskozuji-technickou-kvalitu-hudby/36091

    • N2by

      Diky pochopil jsem urcite lepe, nevim jestli tim, ze jsem cetl pozorneji, nebo popisem :-)

  • Alda

    Asi to sem nepatří ale zajímal by mě váš názor. Některé filmy z iTunes mají dialog přehlušený hudbou na pozadí. Je to normální nebo již se u mne hlásí hluchota. Důchod za dveřmi 😂

  • foxhole

    Asi som blby ale, mam teda vypnut alebo zapnut vyrovnanie hlasitosti?

    • Tomáš Chlebek

      To záleží na vás :-) …nepletu-li se, mělo by to mít vliv jen na hlasitost, ne dynamický rozsah nebo jiné vlastnosti hudby.

  • jager a becher

    Jestli někdo poslouchá hudbu na iPhone nebo produktech Beats, tak mu to může být jedno, obojí ani samostatně nedokáží věrně reprodukovat původní nahrávky. Beats jsou parodie na sluchátka, to platí i pro nejvyšší řady, daleko lepší službu za stejný peníze poskytne BOSE/B&OBeoplay, u drátových Koss/Sennheiser. Nejlepší Lightning sluchátka Libratone nebo Audeze se stále nedokážou kvalitou reprodukce vyrovnat o třetinu levnějším sluchátkám s jack 3.5mm. Audeze jsou srovnatelný s průměrem, který nabízí Samsung s 24bit DAC u svých telefonů, DAC u Sony řady Xperia Z a XZ je o dost lepší. Hudební telefony jako V11/V20/G6/Axon zatím nikdo nepřekonal, i ty nejhorší hudebně zaměřené telefony jako Lenovo A7010 nebo Marshall London dostaly alespoň základní Wolfson WM8281, stále low costový Vibe X3 má kombinaci OPA1612+Sabre 9018C2M, tomu se žádný iPhone s lightning sluchátky nedokáže vyrovnat ani náznakem. Wirelles kodek u iOS je i ve srovnání se starším BT4.x v kombinaci s SBC nic moc, BT5.0 + Aptx oder LDAP se posouvá na míle před iPhone 7.

    • Psycho1000

      Koss bych na dobry poslech moc nedoporucoval, tay jejich prepalene basy a vysky zakryjou 1/2 zvuku. A ten rozdil v dynamickem rozsahu (tim padem mensi unave usi apod.) poznate i na tech shitovych Beatsech… :)

      • jager a becher

        Koss The Plug, Porta Pro a Marley Positive Vibration jsou nejlepší sluchátka do tisícovky… záleží na tom co posloucháš, pro jistý druh „hudby“ se třeba hodí UR20, i když jsou bez neodymových magnetů. Beats za 8litrů maj třeba stejnej průměr měniče jako Porta Pro za litr, jenže ty Porty jsou pořád poslechově lepší, i když opičky s lízátkem a Shakirou v playlistu si to třeba nepřiznaj. :/

        • Psycho1000

          Porty jsou podle me fakt hrozne, ale zase furt lepsi Koss nez nejake pribalene pecky. Spis jsem se pozastavoval nad spojenim „věrně reprodukovat původní nahrávky“ a Koss, to mi moc dohromady nejde :)
          Neco od Sennheiser kolem litru se da koupi taky a mivaji mnohem vyrovnanejsi charakteristiku

          • jager a becher

            Porty jsou za tu cenu vyborny a nikdo mi je nevymluvi, sam je k poslechu nepoužívam, šířím prostřednictvím diskuzí osvětu, protože v ceně Port je až na ty Marley Positive Vibrations všechno sam s**t.

            Lidi jsou schopný poslouchat hudbu na Marshall Major II, to jsou odstrašující sluchadla. :) Proto doporučuji u drátu i Senn pro zkušenější a chytřejší a wireless v ceně Beatshnoje raději Bose/Beoplay. Wireless sluchadla se daj najít s dobrým přednesem za pakatel MEElectronics Matrix2, lidi si dál budou kupovat v Datartu Marshall Major II BT místo použitelných sluchadel.

            • Jiří Kadavý

              A co třeba Vsonic GR07?

              • A1 A1ad33n

                jagera a bechera mi to automaticky zabanovalo, protože jsem opakovaně opravoval překlepy v textu… tak to zkusím nasdílet znova:

                číslice do textu píšu proto abych se vyhnul autobanu (respekt)

                Neznám je a nikdy jsem 88 je neměl možnost mít v 77 uších… poznámky:

                1) Františku Bínovi nevěř ani slovo, jede za peníze, tlačí v recenzích neuvěřitelný odpad jako // mid-class sluchátka, naproti tomu recenze mid-end osobních přehrávačů s lepším DAC jsou vyrovnané, tam i když se nechá uplatit, tak ty přehrávače 90 prakticky nemůže pomluvit, protože není moc prostoru, každý by se mu vysmál. :)

                2) Otík Šéne z HN se v recenzích sluchátek snaží o objektivitu, avšak každá recenze je subjektivní buď z důvodu omezení sluchu, nebo proto, že si na tom hloupočký redaktůrci 43 poslouchají co chtějí, když zrovna neopisují rovnou ze zahraničních webů. Na Otíkovi cením to, že má dvě skladby: Smetanu a Metallicu naposlouchaný, píše recenze podle 67 poslechu z low-end hudebního přehrávače/iPhone, z pohledu běžného spotřebitele může poradit dobře.

                Sobě bych inear vybíral RHA T20i, koukni na amazon de a ebay com, dostaneš se na podobnou cenu 76 jako Vsonic, zhruba poloviny ceny T20i v CZ eshopech. :)

                3) V zahraničních HiFi ezinech a časopisech se uplácí šíleně, lokální redaktůrci kopírují zahraniční texty, většina z lokálních 1992 redaktorů nemá ani minimální odborné vzdělání, sluch, kompetence, nic. 89 Může to znít staromódně, ale zkus třeba psát recenzi na zesilovač, když neznáš základy elektroniky, nikdy jsi nepostavil transiwatt tw 40, neotevřeš kryt zesíku, nedokážeš otypovat (Y je správně) kvalitu komponent. Zkušenej redaktor hned po sundání víka vidí, co má před sebou a poslech buď potvrdí odhad, nebo resumuje, že inženýři nedokázali využít potenciál hw.

                4) Když ustoupíš z požadavků na design, za 20tisíc CZK si můžeš domů pořídit poslechovou sestavu, která se vyrovná třikrát i pětkrát dražším komponentám, ale musíš vědět 1882 co chceš, nevybírat receiver s podporou DLNA/AirPlay a tyhle technologie si napojit line-in jako externí krabičku, kterou koupíš na eBay za pár tisíc.

                5) Nevím jak v AppStore, na XZ mám appku testující rozsahu sluchu, pokud připojíš odpovídající sluchátka, snadno 33 si otestuješ svůj rozsah.

                6) Kdyby se někdo chtěl 66 nechat přemluvit na Kossy, dvě-tři rady:
                nakupujte na eBay 8879
                768 nechte si posílat modely určené pro USA
                chytrá volba jsou historický kusy, 456 který se občas objeví

                • Jiří Kadavý

                  Se podívám, co se dá sehnat. Nemám teďka sluchátka. Měl jsem ty GR07 a koupil jsem je kvůli té recenzi a celkem to aj hrálo, než mi je sežralo prase.

                  Poslouchám na tom Dead Can Dance, tak by to mohlo aj hrát a dají se snad poznat aj rozdíly.

            • Štěpán

              z jakého důvodu označuješ marshall major II za odstrašující sluchátka?

              • jager a becher

                Hrají jako pecky za 69,- ze Sapy.

                • Štěpán

                  Clovek co vychvaluje porty pak tekne ze MM Ii hraji jak pecky za 69… poety jsem mel tri roky MM mam pul roku o tridu lepsi zvuk cen srovnatelna s porta pro

                  • jager a becher

                    Právě, že nemáš, MM II jsou vychrastěný hluhcátka pro hloupý, Porty hrají násobně líp. MM nejsou použitelný ani na metal. Kdyby sis koupil místo MM ty Marley Positive Vibrations, taky by sis užíval lepšího zvuku, než s hluchoodpadem, MM hrají skoro stejně hrozně jako většina modelové řady Beats.

                    • Štěpán

                      Beats jsou predrazene sluchatka co akorat tak duní. Jinak s vami nesouhlasim mam doma jak porty tak mm II. Poslouchal jsem prez svuj sony discman a ve sve cenove kazegorii hraji slvele. Bud jste testoval vadne mm II na mp3 se 128bitrate nebo jste vychrasteny vy..

                    • jager a becher

                      Gratuluji ke znovuobjevení discmana :) poslouchám na high-performance 32bit DAC s předzesilovačem s vysokou impedancí a vyšším napětím na výstupu, než jaké naměříte na většině kapesní spotřební elektroniky. Nemusíte mít obavu o kvalitu zdroje ani původu nahrávek. Jsem z generace, která má doma archiv LP desek. Postavil jsem si vlastní Transiwatt TW40 ve svých 20ti letech.

                      BTW discman, stejně jako většina walkmanů má velmi slabý výstup. Na něm nic srovnávat nelze, tedy bez sluchátkového zesilovače rozhodně ne, smysluplný přijde asi na 10setinásobek ceny nových MMII ergo, pokud bych se nechtěl bavit s dítětem, kterému tatínek nebo maminka udělali radost, napsal bych ať si nejdřív pořídíš alespoň mid end dedikovaný přehrávač.

                      Je fakt, že poslech MMII navozuje pocit chrastění známého z poslechu prvních mp3 MPEG-1 převedených z .wav roku 94 na studiovém Pentiu 75, i když my jsme používali na poslech SoundBlaster 32. :P

                      MMII jsou spíš něco jako „internal speaker“ na PC XT286.

                      Upřímně, pokud je připojíš k iPhone, tak je to úplně jedno, protože poslech na iPhone si nelze užít, natož užívat. Je průměr pro nenáročný lidi, i proprietární DAC od Qualcommu ve Snap820 dokáže vykouzlit daleko lepší hudební zážitek. Stařičký Lenovo A7010 Pro je vhodnější pro poslech hudby než iPhone.

                      Kdy degradace hudby na iPhone skončí nedokážu předpovědět, doufám jen, že jednoho dne Apple představí iPhone „pro“, který dokáže uspokojit i posluchače, co chtějí víc než poslouchat záznam hitparády z FM radia na MC kazetě v digitální podobě.

                      iPhone s kvalitním DAC (něco na úrovni SABRE ES9018K2M, ES9018/9218, ES9601, E9016, E9602, TI OPA1612) místo noname/Cirrus Logic za půl pence a kvalitnějším fotoaparátem, který by se dokázal vyrovnat alespoň tři roky staré konkurenci v podobě IMX220 a 1/2.4″ při odpovídajícím rozlišení a kvalitní optikou představí Apple nejdříve za pět let a kdo ví jestli, jenže tou dobou už budou všichni hlavní konkurenti zase pět až sedm let před iPhonem.

                      Hloupější si koupí iPhone + MMII, chytřejší v bazaru LG V10 k němu novou baterii, na eBay o třetinu ceny levněji nový V10, refubrished za polovinu toho co v CZ bazarech + BOSE QC35, BeoPlay H8, Senn Momentum, Urbanite nebo Koss Porta Pro z USA. :) K hudebnímu telefonu si musíš kromě hires nahrávek koupit na Play Store adekvátní přehrávač, který umí aktivovat dedikovaný zesilovač (normálně jede na proprietárním qualcommu) nebo stáhnout enabler z fóra.

          • Voided

            Pory rozhodně nedoporučuji, kolem 1000 bývaly Sennheiser PX 100, nesrovnatelně lepší zvuk.

  • A1 A1ad33n

    ij