Benjamin Levíček V poslední době je App Store ovládán aplikací Clubhouse. Do této sociální sítě jsem minulý týden vkládal poměrně velké naděje v oblasti přístupnosti, Z několika zdrojů jsem se dozvěděl, že přístupnost této aplikace zrovna na dobré úrovni není, a poté, co se mi podařilo získat pozvánku, se mi slova ostatních zrakově handicapovaných osob potvrdila. Dnes si rozebereme, co je v Clubhouse nejvíce problematické, jak se na něm poslepu fungovat dá, a jak se v současné době na sociální síť dívám já z pohledu nevidomého.
Mohlo by vás zajímat
První pohled zaujme
Okamžitě po nainstalování aplikace jsem doufal, že bude registrace poslepu probíhat bezproblémově, a byl jsem poměrně překvapený, že bylo vše s VoiceOverem slušně přístupné. Při volení vlastních zájmů a sledujících jsem narazil na několik neozvučených tlačítek, to mě ale nijak nevyvedlo z míry. Na první zásadní potíže jsem však narazil hned na hlavní stránce, a následně i v jednotlivých místnostech.
Fotogalerie
Neozvučená tlačítka jsou pravidlem
Již po otevření softwaru jsem měl obrovský problém v zorientování se, a to zejména proto, že mnoho tlačítek VoiceOver přečte jako neozvučená. Ano, je možné na ně postupně zkoušet kliknout a zjišťovat, co které z nich znamená, to ale rozhodně není komfortní řešení. Zvlášť, když se bavíme o sociální síti založené pouze na audio obsahu. Tlačítka jako rozkliknutí profilu nebo zahájení místnosti přístupná jsou, například to pro zaslání pozvánky však nikoli.
Orientace v místnostech je s odečítačem obrazovky opravdu oříšek
Po připojení do místnosti si můžete všimnout seznamu všech účastníků a tlačítka pro zvednutí ruky, to se poslepu dá obsluhovat poměrně bezproblémově. Po vyvolání mezi řečníky jsem ale zaznamenal další problém – kromě zvukového indikátoru to s VoiceOverem v podstatě není možné poznat. Abych přijal pozvánku k mluvení, musím v hovoru kliknout na svůj profil, ten se ale nachází někde mezi všemi účastníky, což je dost nekomfortní zejména v případě, kdy jich je v místnosti velké množství. Co se týče moderování místnosti poslepu, pravděpodobně strávíte více času zjišťováním, kdo se přihlásil, než samotným mluvením. Za tohle si vývojáři pochvalu nezaslouží.
Mohlo by vás zajímat
Pavel Jelič Potíží mimo přístupnost také není nemálo
Ač se mi koncept Clubhouse líbí, občas mám pocit, že se jedná trochu o betaverzi. Aplikace na mě působí dost neintuitivně, i přesto, že svůj účel plní. Dále mi chybí přizpůsobený software pro iPad, webové rozhraní, a vzhledem k mým kamarádům i software pro Android zařízení.
Fotogalerie
Aplikaci nemám rád, ale u Clubhouse zůstanu
Ač jsem v podstatě v celém článku víceméně pouze kritizoval, a to jak v oblasti přístupnosti, tak i v ostatních aspektech, sociální síť Clubhouse budu používat i nadále. Nesmírně mě totiž baví takto vedená komunikace s lidmi, a to jak se slavnými osobnostmi, tak i s někým, o kom jsem vůbec nikdy neslyšel. Pořád si však stojím za kritikou, kterou k vývojářům této sociální sítě mám, a pevně doufám, že se jim podaří aplikaci nejen v přístupnosti pro zrakově znevýhodněné zlepšit.
