Je jedno, zdali se řadíte do mladé generace, anebo už máte takzvaně „něco za sebou“ – tak jako tak vám nemohla uniknout přítomnost sociálních sítí, které usnadňují komunikaci, dovolují se nám spojit s lidmi z celého světa a zároveň výrazně zasahují do našeho myšlení. Existuje nemalá skupina uživatelů, která se k používání těchto sítí, zejména pak ke zveřejňování názorů, fotografií a videí mezi velké množství lidí, nestaví zrovna dvakrát pozitivně. Velká část populace, zejména pak mladší generace, však často sociálním sítím doslova propadla. Jestli je to špatně či dobře není předmětem tohoto článku, věnovat se budeme tomu, jak jsou sociální sítě pro nevidomé uzpůsobené, které jsou pro ně velkými překážkami, které naopak přívětivé, a co pro mě jakožto nevidomého člověka z velice mladé generace sociální sítě znamenají.
Většina z vás, která dění na sociálních sítích alespoň trochu sleduje, moc dobře ví, že se v Evropě těší obrovské popularitě Facebook, Instagram a TikTok. Co se týče první zmiňované, najdete zde obrovské množství obsahu jako jsou stránky větších institucí, kapel, tvůrců obsahu nebo výrobců, dále fotografie, videa nebo krátké příběhy. Kromě příběhů je víceméně vše přístupné pro nevidomé, samozřejmě však s omezeními. Co se například týče popisování fotografií, tak je Facebook nepopisuje úplně špatně, nicméně žádný podrobný výčet toho, co se na fotografii nachází, nevidomý nenajde. Dozví se sice, že je na fotce několik lidí v přírodě, anebo v místnosti, bohužel však již nezjistí, co tito lidé mají na sobě, popřípadě jaký mají výraz. K přidávání příspěvků musím konstatovat, že je na Facebooku v tomto případě prakticky vše celkem dobře přístupné. Jako problém vidím úpravu fotografií poslepu, nicméně zrovna u této sociální sítě to není nic závažného.
Obsah Instagramu tvoří v drtivé většině příběhy, fotografie a videa. Pro zrakově znevýhodněného je poměrně komplikované se na síti zorientovat, i když aplikace jako taková je relativně přístupná a například fotografie popisuje stejným způsobem jako Facebook. Uživatelé jsou však často zvyklí například více upravovat fotografie, přidávat tzv. memes a mnoho dalšího obsahu, což je pro osobu se zrakovým handicapem téměř neproveditelné. Co se pak týče TikToku, tak vzhledem k tomu, že jsou zde v podstatě jen krátká patnácti vteřinová videa, tak asi tušíte, že z nich zrakově znevýhodnění většinou mnoho informací nezískají.
Nebojte se, na ostatní sociální sítě jako je Twitter, Snapchat nebo YouTube jsem nezapomněl, nemyslím si však, že je nutné se o nich tak zdlouhavě rozepisovat. V praxi to funguje tak, že obsah, který se dá nějakým způsobem číst – například příspěvky na Facebooku či Twitteru, anebo některá delší videa na YouTube, mají pro zrakově handicapované osoby větší hodnotu než například patnácti vteřinová videa na TikToku. Co se týče konkrétně mě a vztahu k sociálním sítím, tak zastávám názor, že i nevidomí by se na nich měli alespoň v rámci možností projevovat, a že zároveň ničemu neuškodí, když si třeba s vyfocením a úpravou na Instagram nechají pomoci. Myslím, že sociální sítě jsou obecně pro komunikaci nesmírně důležité, a to platí jak pro vidící, tak i pro osoby se zrakovým znevýhodněním. Samozřejmě je prakticky nemožné, aby nevidomí uživatelé přidávali každý den několik příběhů na Instagram, nicméně to má tu výhodu, že si mohou více rozmyslet obsah a díky tomu může být kvalitnější.