Pavel Jelič Pokud ve světě informačních technologií nejste úplně sběhlí, avšak i přesto byste chtěli rozšířit své obzory, tak by se vám mohlo hodit vědět, co je to tzv. thermal throttling. Nejčastěji se s tímto pojmem můžete setkat především u procesorů, ve světě Applu konkrétně v případě 13″ MacBooku Pro, a také u novějších MacBooků Air. Rozhodně se ale thermal throttling nevyskytuje jen u jablečných laptopů, nýbrž i u klasických stolních počítačů či notebooků od jiných značek. Pojďme si tedy společně v tomto článku thermal throttling uvést na pravou míru.
Mohlo by vás zajímat
Co je to thermal throttling?
Hned na začátek by bylo fajn si termín thermal throttling přeložit do českého jazyka, což mnohým z vás určitě pomůže v lepší orientaci. Thermal throttling lze do češtiny volně přeložit jako „utnutí“ výkonu kvůli vysoké teplotě. Jak už jsem zmínil v úvodu, tak se projevuje u různých čipů – například u hlavního procesoru, u čipu grafické karty, anebo u jiných hardwarových komponentů. Nejčastěji se projevuje tehdy, kdy vašemu zařízení dáváte opravu velmi zabrat několika různými úlohami – konkrétně například renderováním videa, spuštěním několika aplikací najednou, anebo třeba hraním.
Jak se projevuje?
Aby procesor mohl všechny tyto akce zvládnout, tak se musí „probudit“ z klidového režimu a začít pořádně makat. Procesor tedy zvýší svou frekvenci na maximální možnou, popřípadě nasadí tzv. Turbo Boost (viz níže). Při zvýšení frekvence a při všeobecném zvýšení výkonu se začíná procesor zahřívat, a to klidně na teploty, které atakují stovku stupňů Celsia. Procesory jsou sice stavěné na to, aby mohly pracovat ve vysokých teplotách, ale co je moc, to je příliš. Jakmile procesor narazí na určitou teplotní hranici, tak se jeho výkon právě kvůli vysoké teplotě musí snížit, aby nedošlo k trvalému poškození hardwaru – a přesně tomuto jevu se říká thermal throttling. Ke snížení teplot napomáhají různé chladiče a chladící soustavy, avšak v určitých případech je chlazení poddimenzované a procesoru nedostačuje, což je případ právě novějších menších MacBooků… není ale pravidlem, že je vždy chyba na straně výrobce počítače (viz opět níže).
Thermal throttling u člověka
Abyste si mohli situaci ohledně thermal throttlingu představit o něco lépe, tak jej v praxi můžeme přenést klidně na člověka. Při klasické chůzi fungujete bez problémů, tělo se nijak nezahřívá a funguje. Jakmile se však rozběhnete (přiřazení více náročných úloh), tak běžíte a po chvíli se začnete potit a zadýchávat. Pokud máte dobrou kondici (chladící systém), tak vám běh problémy nedělá, v opačném případě musíte zastavit a vydechnout (thermal throttling).
Mohlo by vás zajímat
David Hanák Intel, Turbo Boost a thermal throttling
S pojmem thermal throttling se čím dál tím častěji setkáváme u procesorů od Intelu. Tyto procesory disponují tzv. funkcí Turbo Boost, která slouží pro jakési „přetaktování“ procesoru. Ku příkladu, nejnovější 13″ MacBook Pro disponuje v základu čtyřjádrovým procesorem Intel Core i5, jenž pracuje na taktu 1,4 GHz, s Turbo Boostem se takt může dostat až na 3,9 GHz. Na základním taktu procesor problém nemívá, ale jakmile dojde k jeho „přetaktování“ Turbo Boostem, tak se sice zvýší jeho výkon, ale zvýší se samozřejmě i jeho teplota. Zařízení tyto teploty často nejsou schopné uchladit, a tak opět přichází na řadu thermal throttling. Obecně platí, že v případě novějších menších MacBooků dokáže procesor na taktovací frekvenci Turbo Boostu pracovat jen několik desítek sekund. Ona honba za papírově lepšími čísly je tedy v tomto případě naprosto bezpředmětná.
13″ MacBook Pro (2020):
Fotogalerie
Ne vždy za thermal throttling může výrobce počítače
Problém v tomto případě ale nemusí být úplně na straně výrobce počítače. Apple se sice snaží MacBooky dělat menšími a menšími, což odvětrávání samozřejmě také neprospívá, ale pořád má vcelku dobře řešené chlazení. Problém je bohužel v těchto případech často na straně Intelu, jehož nejnovější procesory mají stále vyšší a vyšší reálné TDP (Thermal Design Power). TDP procesoru je prakticky řečeno jeho maximální teplotní výkon, který musí chladič procesu být schopný odvést. Reálné TDP nejnovějších mobilních procesorů Intel 10. generace je podle testů okolo 130 W, což je na chlazení tak malého počítače, jakým 13″ MacBook Pro (či MacBook Air) je, opravdu hodně. Ruku k dílu by měl tedy přiložit především Intel a snažit se o snížení maximálního TDP jeho procesorů – konkurenční AMD ukazuje, že to rozhodně není tak složité. Apple by samozřejmě mohl taktéž své chlazení vylepšit, a to klidně za cenu lehkého zvětšení celého stroje. Vinu však v tomto případě nese z velké části právě Intel.
Přepracovaná chladící soustava u 16″ MacBooku Pro:
Řešení?
Problémy s přehříváním MacBooků by mohl již brzy vyřešit přechod Applu na vlastní ARM procesory, na kterých pracuje již opravdu dlouhou dobu. Intel se v poslední době jeví jako nevhodný zdroj procesorů pro jablečné počítače, a to jak kvůli špatnému TDP, tak také kvůli své „neschopnosti“ inovovat. Konkurenční společnosti AMD se podařilo Intel předběhnout snad na všech frontách a lze pozorovat, že Intel rozhodně na limity křemíku nenarazil. Doufejme tedy, že dojde k vyřešení přehřívání jablečných počítačů co nevidět – a to buď uvědoměním Intelu, lepším chlazením, anebo přechodem Applu na ARM procesory, které s největší pravděpodobností nebudou monstrózním TDP disponovat.
Mohlo by vás zajímat
Vratislav Holub 
Skvělý srozumitelný článek, děkuji.
Bylo mi potěšením… :)
Děkuji za srozumitelný článek.
Jen více podobných !!!
A nemohol by Apple prejst na procaky AMD? :)
Špatně navržené chlazení není problém Intelu, ale Applu. V Cupertinu moc dobře musejí vědět, jak jsou na tom tyhle procesory s vyzařovaným teplem.