Jablíčkář VoiceOver je řešením pro zrakově postižené v OS X, ale stejně tak tuto skvělou funkci využijí zrakově postižení i na iPhonech. Tzv. odečítačem obrazovky, v jablečné terminologii VoiceOverem, jsou vybavené všechny iPhony od verze 3GS a postiženým lidem, ať už zrakově, ale i neslyšícím, velice usnadňují život.
Foto: DeafTechNews.com
Tento hlasový odečítač lze snadno spustit v Nastavení pod položkou Obecné a pod tlačítkem Zpřístupnění. Stačí rychlý pohled na možnosti nabízející se pod tímto tlačítkem, abychom zjistili, že Apple usnadňuje život kromě zrakově postižených také lidem neslyšícím či lidem s motorickými problémy.
Já naštěstí z této široké nabídky zpřístupnění využívám pouze VoiceOver, ale přesto mi přijde fascinující, že Apple jako jedna z mála firem pochopil, že i postižení lidé jsou potencionální zákazníci, a proto může být výhodné se snažit vyjít vstříc jejich potřebám.
[do action=“citace“]Apple jako jedna z mála firem pochopil, že i postižení lidé jsou potencionální zákazníci.[/do]
Princip práce s VoiceOverem v iOS se příliš neliší od ovládání VoiceOveru v OS X. Největší rozdíl asi tkví ve skutečnosti, že pod iOS běží dotyková zařízení a nevidomý se tedy musí nějak vypořádat s naprosto hladkou a hmatově nezajímavou plochou, kde jediným orientačním bodem je tlačítko Home. Popravdě řečeno, je to mnohem lehčí, než by se na první pohled mohlo zdát. A ačkoliv je možné iPhone propojit s externí klávesnicí, nečiní většině nevidomým uživatelů žádné obtíže ovládat iPhone na základě několika gest.
Takovým gestem je například švihnutí doleva nebo doprava, které způsobí skákání po prvcích na obrazovce. Odpadá tak otázka, jak mám vědět, kam na obrazovce klepnout, když na obrazovku nevidím. Stačí totiž pouze šviháním na danou položku či ikonku doskákat. Ale samozřejmě je rychlejší znát přibližné rozpoložení prvků na obrazovce a snažit se klepnout tam, kde daný objekt předpokládám. Vím-li tak například, že ikonka Telefonu se nachází v levém dolním rohu, budu se tam snažit klepnout, když chci telefonovat, abych nemusela třeba desetkrát švihnout doprava, než se k telefonu dostanu.
Pro nevidomého zvyklého pracovat s VoiceOverem nebo jiným hlasovým odečítačem není ozvučený iPhone zase něčím tak překvapivým. Překvapivým a život usnadňující je ovšem pro nevidomého samotný iPhone a to, co lze najít v App Storu.
Popravdě řečeno, i když počítač nevidomému umožňuje odstranit mnoho bariér, protože díky němu lze psát, číst, surfovat po internetu nebo komunikovat s přáteli nebo kolegy, je počítač stále jenom počítač. Ale plně přenosné zařízení vybavené fotoaparátem, GPS navigací a všudypřítomným internetem zvládne věci, o kterých se nám dosud ani nesnilo.
I když to může znít sebedivněji, musím se přiznat, že to byla právě jedna z aplikací pro iPhone, co mě přimělo si toto dotykové zařízení koupit.
[do action=“citace“]Vybrané aplikace mi umožnily dělat věci, které pro mě donedávna byly nepřístupné a nebo jsem k nim potřebovala něčí asistenci.[/do]
Jedná se o free aplikaci TapTapSee, která mi tak trochu vrátila oči. Princip aplikace je jednoduchý – něco iPhonem vyfotíte, počkáte a za chvíli vám je oznámeno, co jste vyfotili. Takhle to nezní asi moc záživně, ale představte si příklad ze života: před sebou máte dvě totožné tabulky čokolády, přičemž jedna je oříšková a druhá mléčná, a vy si chcete rozdělat tu mléčnou, protože když rozděláte oříškovou, budete hrozně naštvaní, protože jí nemáte vůbec rádi. Taková situace ze života pro mě měla vždycky jednoduché řešení 50:50 a v souladu se zákonem schválnosti jsem vždy otevřela oříškovou čokoládu nebo něco podobně nežádoucího. Ovšem díky aplikaci TapTapSee se pro mě riziko oříškové čokolády prudce snížilo, protože stačí si obě dvě tabulky vyfotit a počkat, co mi iPhone sdělí.
Tato aplikace je pro mě osobně půvabná i v tom, že pořízené fotografie lze ukládat do Obrázků a dále s nimi nakládat stejně jako s normálními fotografiemi a naopak je možné rozpoznávat fotky uložené ve fotoalbu. U srdce mě tak hřeje, že na letošní dovolené jsem zase po letech fotila a nafotila jsem toho víc než můj vidící přítel.
A když už jsme u toho cestování, tak druhá aplikace, která v mém životě zbořila další bariéru, je BlindSquare. Jedná se jednak o klienta pro všem asi dobře známé Foursquare a jednak o speciální navigaci pro nevidomé. BlindSquare svým uživatelům nabízí mnoho funkcí usnadňujících samostatný pohyb v neznámém prostředí a asi tou nejužitečnější je to, že s velkou přesností hlásí křižovatky (takže víte, že už jste na konci chodníku) a kromě toho také oznamuje restaurace, obchody, pamětihodnosti, atd., které se nacházejí ve vaší blízkosti, což se hodí jak pro to, abyste věděli, kde je obchod, do kterého máte namířeno, tak i třeba proto, že víte, že pokud na cestě neminete Potřeby pro umělce, tak jste zabočili špatně a musíte se vrátit.
Myslím, že BlindSquare je také dobrým příkladem toho, jak užitečné je umět využívat potenciál svého iPhonu, neboť už mockrát se mi stalo, že jsem svůj vidící doprovod díky BlindSquare zachránila z bezradného bloudění a hledání správné cesty.
Výše zmíněné aplikace pro mě byly šokem a umožnily mi dělat věci, které pro mě donedávna byly nepřístupné a nebo jsem k nim potřebovala něčí asistenci. Mám ale v iPhonu mnoho dalších aplikací, které mi zpříjemňují život, ať už to je aplikace pro MF Dnes, díky které si mohu po letech zase číst noviny nebo iBooks, díky kterému mohu mít rozečtenou knížku neustále u sebe, či Počasí, díky kterému si nemusím pořizovat mluvící venkovní teploměr.
Na závěr snad mohu říct jenom tolik, že bych si přála, aby bylo aplikací přístupných s VoiceOverem stále víc a víc. Všechny applovské aplikace jsou totiž plně přístupné, ale s aplikacemi třetích stran je to už někdy horší, a i když mám pocit, že určitě více než 50 % aplikací je s VoiceOverem snadno ovladatelných, čas od času mě zklame, když si stáhnu nějakou aplikaci a iPhone mi po jejím otevření neřekne ani slovo.
Človeka to až zahreje pri srdci ako dokáže aj takýmto ľuďom iZariadenie jednoducho pomôcť a tak to má byť :)
sem zkousel taptapsee i ovladat iphone poslepu voiceoverem a klobouk dolu. by me zajimalo kdo taptapsee financuje. imho je stejne jeste nevyuzitej kolaborativni potencial