Jiří Filip Wikipedia dnes slaví 25 let existence. Na jednu stranu jde o výročí, které si zaslouží respekt, na tu druhou ale přichází v době, kdy je budoucnost největší online encyklopedie možná nejistější než kdy dřív.
Projekt odstartoval 15. ledna 2001 a v úplných začátcích měl pouhé čtyři stránky. Dnes mluvíme o více než 65 milionech článků napříč více než 300 jazyky a o miliardách zobrazení každý měsíc. Wikipedia se za čtvrt století stala jedním ze základních stavebních kamenů internetu. Slouží běžným uživatelům, novinářům, studentům, ale i moderním AI chatbotům, které z jejích dat masivně čerpají. Za tím vším přitom stojí zhruba čtvrt milionu dobrovolníků, kteří články píší, upravují a kontrolují, a to podle pravidel neutrality a ověřitelnosti zdrojů.
Wikimedia Foundation k výročí spustila speciální microsite, kde si lze pustit oslavné video, projít si klíčové momenty vývoje Wikipedie, vyplnit kvíz zaměřený na její budoucnost nebo si pořídit tematický merchandising. Na papíře tak všechno vypadá idylicky. Jenže realita je o poznání složitější.
Mohlo by vás zajímat
Pavel Vařenka Jak upozorňuje Wired, Wikipedia dnes čelí hned několika vážným hrozbám, které se navíc začínají nepříjemně potkávat. Část politické pravice dlouhodobě útočí na Wikipedii kvůli údajné liberální zaujatosti. Konzervativní Heritage Foundation dokonce otevřeně mluví o tom, že chce „identifikovat a cílit“ na dobrovolné editory projektu. To je něco, co bylo ještě před pár lety těžko představitelné.
Dalším problémem jsou AI boti, kteří Wikipedii ve velkém vysávají. Automatizované systémy neúnavně stahují její obsah pro trénování modelů, což výrazně zatěžuje servery a infrastrukturu projektu. A do toho přichází i dlouhodobý problém s lidským faktorem. Komunita editorů stárne a nových dobrovolníků nepřibývá tolik, kolik by bylo potřeba. Takzvané „šednutí Wikipedie“ je téma, o kterém se mluví čím dál častěji.
Možná největší hrozba je ale méně hmatatelná a o to děsivější. Jde o pocit, že se internetová kultura postupně vzdálila původním ideálům, na kterých Wikipedia vznikla. Neutralita, práce se zdroji, dobrovolnictví ve prospěch veřejnosti nebo snaha udržet nekomerční projekt dnes působí skoro jako relikt jiné doby. V éře otevřeného partizánství, dezinformací, chaosu a kultu zisku za každou cenu zní tyto hodnoty pro část internetu staromódně, nebo dokonce zbytečně.
Wikipedia tak dnes slaví narozeniny v paradoxní situaci. Nikdy nebyla větší, vlivnější a důležitější než dnes, ale zároveň nikdy nebyla vystavena tolika tlakům najednou. Zda se jí podaří projít tímto obdobím bez zásadních ztrát, ukážou až další roky. Jedno je ale jisté už teď. Bez Wikipedie by internet, jak ho známe, vypadal úplně jinak. A rozhodně ne lépe.
