Když se dnes podíváme na aktuální iMacy v tenkém hliníku, působí minimalisticky, téměř až asketicky. Čisté linie, tlumené barvy, žádná extravagance. O to víc vynikne moment z 22. února 2001, kdy Apple představil speciální edice iMacu G3 s názvy Flower Power a Blue Dalmatian. Počítače s květinovým vzorem a modrými „fleky“, které připomínaly batikovaná trička z hippie éry. Byla to naprosto geniální drzost.
Mohlo by vás zajímat
Abychom si uvědomili kontext: bez původního iMacu G3 z roku 1998 by tu dnešní Apple pravděpodobně nebyl. První generace v barvě Bondi Blue odstartovala obrat firmy z červených čísel a ukázala, že počítač nemusí být šedá krabice. Postupně přišly varianty Blueberry, Strawberry, Lime, Tangerine, Grape, Graphite, Indigo, Ruby, Sage nebo Snow.
V době, kdy většina PC vypadala jako béžová kancelářská krabice z účetního oddělení, působil iMac jako zjevení. Apple tehdy velmi chytře navázal na slogan „Think Different“ – nešlo jen o výkon, ale o postoj. O to, že si můžete vybrat počítač, který vás nějak vystihuje.
Flower Power a Blue Dalmatian byly vrcholem téhle barevné éry. Marketingově to možná působilo jako úlet, ale obchodně dával tah smysl. Apple ukázal, že si může dovolit být jiný – a že jinakost je součástí jeho DNA.
Co se skrývalo pod květinami
Pod extravagantním plastem se přitom skrýval plnohodnotný iMac G3. Nabízel procesor PowerPC G3 na frekvenci 500 nebo 600 MHz, 64 nebo 128 MB RAM, 256KB L2 cache, CD-RW mechaniku a integrovaný 15″ CRT monitor. Cenovka se pohybovala mezi 1 199 a 1 499 dolary, což z něj dělalo dostupný domácí počítač střední třídy. Když se dnes díváme na ta čísla, může to znít úsměvně. Ale tehdy šlo o velmi solidní konfiguraci pro běžného uživatele – internet, e-mail, práce s dokumenty, první digitální fotky. A hlavně: všechno v jednom těle bez změti kabelů.
Měla jsem možnost si před lety na chvíli vyzkoušet Indigo variantu iMacu G3, kterou měl známý ve sbírce starých Maců. To tiché hučení CRT monitoru a startovací zvuk Mac OS 9 mají dodnes zvláštní kouzlo – okamžitě se mi vrátil pocit nadšení, který jsem zakusila o mnoho dříve, když jsem si iMacG3 prohlížela v jedné z pražských internetových kaváren (prošla jsem jich tehdy dost a marně se snažím vzpomenout, jestli iMacy měly i jinde než jen v této konkrétní). A i po letech bylo cítit, že ten počítač vznikal s ambicí něco změnit, ne jen dohnat konkurenci.
Odkaz 60. let a osobnost Steva Jobse
Květinový design nebyl náhodný. Na přelomu tisíciletí byla popkultura plná nostalgie po 60. letech. A spoluzakladatel Applu Steve Jobs se k odkazu kontrakultury opakovaně hlásil. Ať už to byla pravda v plné míře, nebo součást budovaného mýtu, Flower Power iMac zapadl do příběhu firmy dokonale. Nedokážu si nicméně představit, že by si zrovna Jobs dal květinový iMac do své kanceláře. Ale přesně v tom spočívala síla téhle edice. Neměla být pro každého. Měla být pro ty, kteří chtěli něco jiného.
A Apple si mohl dovolit říct: „Pokud se vám nelíbí, máme jiné barvy. A pokud vám vadí samotná myšlenka barevného počítače, možná nejste náš zákazník.“
Nejodvážnější éra designu Applu
Z dnešního pohledu působí Flower Power a Blue Dalmatian téměř neuvěřitelně. V éře hliníku, skla a minimalismu by podobný experiment působil jako parodie. Ale právě proto je tahle kapitola tak fascinující. iMac G3 byl první velkou spoluprací mezi Jobsem a designérem Jony Ivem. A i když se pozdější roky nesly ve znamení střídmosti, bez téhle odvahy by možná nikdy nevznikl iPod, iPhone ani iPad.
Speciální edice Flower Power a Blue Dalmatian se nakonec prodávaly jen krátce. V červenci 2001 Apple jejich výrobu ukončil a o rok později dorazil ikonický iMac G4 s „lampičkovým“ designem. Barevná plastová éra se pomalu uzavřela.