Zavřít reklamu

Mobilita byla vždy důležitá, a její význam v průběhu let rostl. V Applu si toho byli velice dobře vědomi a snažili se potřebě mobility vyjít vstříc ještě předtím, než představili světu PowerBook či MacBook. Macintosh Portable, první přenosný počítač od Applu, byl uveden koncem osmdesátých let minulého století.

„Říkejme mu BookMac“

Rok 1989. V tehdejším Československu se schyluje k převratu, ve Spojených státech dostává vrah Ted Bundy trest smrti elektrickým křeslem, Steffi Graf a Boris Becker získávají wimbledonský titul a společnost Apple pouští do světa přenosný počítač, poháněný výkonnou baterií.

Vývoj přenosného Macu je poměrně starou záležitostí – úvodní práce byly dokonce zahájeny ještě dříve, než byl vydán první Macintosh, a Jef Raskin z Applu měl o přenosném Macintoshi poměrně jasné představy. Plány na jeho vydání byly ale odsunuty do pozadí ve chvíli, kdy se projektu Macintosh zhostil Steve Jobs. Jediným krokem směrem k mobilitě bylo u Macintoshe z roku 1984 madlo pro snadnější přenášení.

V dubnu roku 1985 přišel Steve Jobs k představenstvu společnosti Apple s návrhem na vývoj přenosného počítače s názvem „BookMac“. K realizaci projektu ale nedošlo z důvodu Jobsova odstoupení z firmy. Postupně se Jobsův nápad přetvořil v projekt jménem Macintosh Portable.

Teoreticky přenosný Mac

Ve srovnání s dnešními jablečnými laptopy – obzvlášť s ultralehkým a ultratenkým MacBookem Air – byl tehdejší Macintosh Portable velký a těžký. Jeho váha činila neuvěřitelných sedm kilogramů, tloušťka deset centimetrů a zabíral poměrně velký prostor.

Kromě mobility se první přenosný Mac pyšnil také výrazně pokročilými technologiemi, s čímž pochopitelně souvisela i „prémiová“ cena. Macintosh Portable byl v té době k dostání za 6500 dolarů, přidání pevného disku a modemu uživatele vyšlo na dalších 448 dolarů. Jednalo se zkrátka o vysoce nadstandardní počítač ve všech ohledech.

Uvnitř Macu

S 16 MHz 68000 CPU byl Macintosh Portable výrazně rychlejší než Mac SE nebo Macintosh II, tedy počítače, které v té době vládly nabídce desktopových strojů od Applu. Jeho součástí byl active-matrix displej o úhlopříčce 9,8 palce s černobílou grafikou a rozlišením 640 x 400 pixelů. Displej byl v rámci pozdější aktualizace počítače obohacen o podsvícení, které se ale výrazně podepsalo na životnosti baterie.

Díky slotům s možností rozšíření byl upgrade Macintoshe Portable relativně snadnou záležitostí. Počítač se otevíral stiskem dvou tlačítek na jeho zadní části – zcela bez nutnosti použití šroubováku.

Macintosh Portable pochopitelně čelil i jisté kritice – ta se týkala zejména nemožnosti fungování výhradně v připojení k elektrické síti. Baterie obřích rozměrů zajišťovala deset hodin provozu na jedno nabití.

Příliš brzy na laptop?

Macintosh Portable se vlastně svou charakteristikou nijak nelišil od jiných jablečných produktů – byl inovativní, lehce nedokonalý, ale bezvýhradně milovaný jistou skupinou uživatelů. Bohužel však bylo příliš brzy na to, aby se stal jednoznačným a masově využívaným hitem.

Nicméně současný příjem společnosti Apple z prodeje přenosné elektroniky – včetně laptopů a tabletů – svědčí o tom, že v Cupertinu již v minulém století dobře věděli, co si spotřebitelský trh bude do budoucna žádat a vydali se tou správnou cestou.

.