10. ledna roku 2006 odhalil Steve Jobs na konferenci MacWorld nový patnáctipalcový MacBook Pro. V té době se jednalo o nejtenčí, nejlehčí, a především nejrychlejší laptop od Applu vůbec. Zatímco na poli rozměrů a lehkosti byl MacBook Pro o dva roky později poražen MacBookem Air, výkon a rychlost – jeho hlavní poznávací znamení – mu zůstala.
Několik měsíců po první, patnáctipalcové verzi, byl oznámen i sedmnáctipalcový model. Počítač nesl zcela nepopiratelné znaky svého předchůdce, PowerBooku G4, namísto čipu PowerPC G4 o ale poháněl procesor Intel Core. Váhově na tom byl první MacBook Pro stejně, jako PowerBook, byl ale tenčí. Novinkou byla vestavěná iSight kamera a MagSafe konektor pro bezpečnější napájení. Rozdíl byl i v chodu optické mechaniky, která v rámci ztenčení běžela o poznání pomaleji, než mechanika PowerBooku G4, a nebyla schopná zápisu na dvouvstrstvá DVD.
Jednou z nejdiskutovanějších novinek u tehdejšího MacBooku Pro byla právě změna v podobě přechodu na Intel procesory. Pro Apple se jednalo o velmi důležitý krok, což dala společnost více než jasně najevo změnou názvu z PowerBook, používaného již od roku 1991, na MacBook. Našla se ale řada odpůrců této změny – ti Jobsovi vyčítali nedostatek respektu ke cupertinské historii. Apple se ale postaral o to, aby MacBook nikoho nezklamal. Stroje, které se dostaly do prodeje, dokonce disponovaly rychlejším CPU (1,83 GHz namísto 1,67 GHz u základního modelu, 2 GHz namísto 1,83 GHz u high-endového), než bylo původně avizováno, a to při zachování stejné ceny. Výkon nového MacBooku byl oproti jeho předchůdci až pětinásobný.
V úvodu článku jsme zmínili i MagSafe konektor. Ačkoliv má i své odpůrce, je mnohými považován za jednu z nejlepších věcí, se kterými kdy Apple přišel. Jednou z jeho největších výhod byla bezpečnost, kterou poskytoval počítači: pokud někdo zavadil o připojený kabel, konektor se lehce odpojil, takže nedošlo ke stržení laptopu na zem.
Apple nicméně neusnul na vavřínech a postupně své MacBooky zlepšoval. U jejich druhé generace zavedl unibody konstrukci – tedy z jediného kusu hliníku. V této formě přišla nejprve v říjnu roku 2008 na svět třináctipalcová a patnáctipalcová varianta, počátkem roku 2009 se zákazníci dočkali i sedmnáctipalcového unibody MacBoooku. S největší verzí MacBooku se Apple rozloučil v roce 2012, kdy zároveň uvedl na trh nový, patnáctipalcový MacBook Pro – s tenčím tělem a Retina displejem. Třináctipalcová varianta spatřila světlo světa v říjnu roku 2012.
Vlastnili jste některou z předchozích verzí MacBooku Pro? Jak jste s ní byli spokojeni? A co říkáte na současnou řadu?
Zdroj: Cult of Mac
Dnešní Macbooky už podle mě nejsou to, co bývaly. Odstraněním slotu na SD karty, HDMI a USB-A pro mě ztrácí význam označení „Pro“. Bojím se, že až mi odejde můj 2015 model, tak budu nucený jako fotograf a občasný kameraman přejít k jiné značce. Nechci s sebou tahat hromadu redukcí, pokud budu chtít ve vlaku nebo na fotoakcích nahrát fotky. Mrzí mě to, co z toho notebooku udělali..
Dnešní MacBooky jsou mnohem méně praktické než dřívejsi modelove rady. Zadne sloty, male HDD a navic predrazene. At se Cook nedivi, ze klesaji prodeje Macu.
Vlastním obě verze Pro 2015 a 2016 na absenci portů jsem si zviknul poměrně rychle macsafe mi nechibí naopak ocenuji možnost napájení z obou stran. Co mi nevyhovuje je klávesnice stará byla top a tracpad by nemusel být u nového modelu tak obří čato si necteně něco dlaní posunu. A největší kravina co pánové od Apple vymysleli je sluchátkový výstup na pravo ikyž používam nejčastěji Beats pro, které mají možnost zapojit kabel i v pravo, tak ho mám zapojenej vlevo, protože pravý sluchátko čato naklápím kvůli odposlechu. Všechny profi přístroje maj výstup na levo i drtivá většina sluchátek má kabel na levo, pokud nevede do obouch. Ale naopak to nejlepší co nový mac má je Touch ID. Přihlašovat se každou chvíli heslem mě zabíjelo. A Toch Bar stím si v dj alikacích pěkně vyhruju na to klávesový sratky a ani dj contollery prostě nemaj.
Současný Macbook Pro je tragédie. Legenda skončila v roce 2011 kdy odstavili 17″MBP, pak už to šlo jen z kopce. Za něco ještě stály první Retiny Mid 2012 díky brzké adopci Ivy Bridge a tedy i slušnému poměru cena/výkon.
Současný 2019 je ale šrot – s i9 má thermal throttling, že se při zatížení musí podtaktovat z 2,9GHz na 2,2GHz… k čemu tam pak proboha ten procesor je? +10k oproti i7, za krásné cca 3 vteřiny po které se to uchladí, ale Turbo Boost na 4,8 never ever — tak to se vyplatí. +12k za 32GB RAM. 32GB by měl být u počítače za 100k dnes naprostý standard. Hlavně že vymýšlejí blbiny jako TouchWhateverBary, (protože programátoři vůbec nepoužívají funkční klávesy, že), a další barvičky a podobný blbosti. Dnes poslední MBP co za něco stojí je Retina 2015. Škoda že dostala jako GPU R9 M370X a ne třeba GTX 960M.