Zavřít reklamu

Pokud je něco kontroverzní, setkáváme se s tvrzením, že to můžete buď milovat nebo nenávidět. Diablo Immortal kontroverzní rozhodně je, ale tak trochu se tomuto vymyká – můžete ho totiž milovat, můžete ho nenávidět a můžete k němu přistupovat i tak, že je vám vlastně jedno. Že si ho zahrajete, a uvidíte. A to je i můj případ. 

Pokud projdete bezbřehé vody internetu, narazíte v něm na mnoho článků spojených s nejnovějším počinem studia Blizzard, tedy mobilní inkarnací legendárního Diabla. Samotná série jistě patří do zlatého fondu počítačových her, a co je úspěšné, se poslední dobou dere i na mobilní platformy, protože mobilní hry pořád získávají na síle.

Diablo mě za srdíčko nikdy nevzalo. Byl jsem příznivec spíše konkurenčních RPG her typu Baldur’s Gate, Fallout a dalších. V případě prvního se mi pak dostalo velkého potěšení v podobě portu na mobilní platformy, ať už šlo o první díl nebo jeho pokračování či odbočky Icewind Dale a Planescape Torment. Když byl (a vlastně pořád je) kolem Diabla Immortal ale takový Hype, proč si ho nezahrát? 

Předně možná proto, že je to datově nejnáročnější hra, kterou si „můžete“ do iPhonu stáhnout. Mnohdy totiž moci ani nebudete. Plné stažení obsahu v zařízení zabere věru líbezných 12 GB. Proč je tomu tak? Protože přes 3 GB má jen hra, zbytek jsou mapové podklady obsáhlého světa.

Silný, silnější, nejsilnější 

Po spuštění a vytvoření si vlastní postavy jste hned vrženi do boje. Právě o bojování totiž Diablo je. O tom, jak ideálně využívat schopností svého hrdiny, povraždit zlo a přežít. Sem tam také vzít nějaký předmět a někomu ho donést, někoho někam doprovodit nebo jen někam dojít a něco pobít. Je to hloupoučké, i když nějaký ten děj zde přece jen je. Primárně vám zde půjde o to honit se za zkušenostmi, vylepšovat si svou postavu a její výbavu, a být silnější a silnější.

Je na tom ale něco špatně? Vlastně není, je to smysl všech RPG her. Jakmile se dostanete za prolog, přes který vás hra provádí a nemůžete nikam uhnout, otevře se před vámi obrovský svět plný nejen monster, legendárních předmětů ale klidně i parťáků. Jako každá MMORPG totiž i zde máte možnost srocovat se do klanů a s jejich hráči jít po krku těm nejostřejším uličníkům, které ani peklo nechce. Bohužel bez připojení si nezahrajete.

Podobných her je prostě příliš 

Nejsem zrovna kamarádská osoba, která se musí domlouvat s ostatními, kdy se na koho vlétne. Jsem na 31 úrovni a jedu si pěkně sólo, předměty nejen hledám ale i vylepšuji, smrt mě navštívila jen jednou, aniž by mě postihla jinak než ztrátou progresu daného dungeonu, ve kterém jsem přecenil své síly (spíše úroveň). Záleží tedy, jak k Diablu přistoupíte.

Na mobilní poměry se jedná o skvělou, propracovanou, na ovládání jednoduchou, graficky podmanivou RPG hru, kterou si nespletete jen díky názvu. V App Storu je totiž podobných her mraky. V podstatě už jen takový Dungeon Hunter byl o tom samém, až na to, že mu chyběly loterie s výbavou. Utrácet peníze zde ale nemusíte. Můžete hrát jen pro radost, a vybírat si takové questy, které zvládnete. Tedy alespoň ze začátku, kdy je onen začátek opravdu dlouhý a na pár hodin zábavy vám dá. 

Ono se vám během toho stejně vybije zařízení, nebo přinejmenším ho tak zahřejete, že mu dáte chvíli oraz, takže za jeden den na „strop“ určitě nenarazíte. Diablo Immortal tedy není důvod nedoporučit. Pravděpodobně vás bude bavit, pokud vás baví i jiné RPG hry. Otázkou je spíše to, jak dlouho u něho vydržíte, jestli si ho zahrajete a smažete, nebo jestli se k němu budete pravidelně vracet. V druhém případě se ale obávám, že je opětovné hraní na bodu mrazu. A právě v tom dospělé tituly vynikaly.

Diablo Immortal v App Store

.