Jaromír Miko Interscope, Beats by Dre a Apple Music. To jsou jen některé pojmy, které mají společného jmenovatele: Jimmyho Iovina. Hudební producent a manažer se v hudebním průmyslu potloukal po desetiletí, v roce 1990 založil hudební vydavatelství Interscope Music, o 18 let později spolu s Dr. Dre založil společnost Beats Electronics jako stylového výrobce sluchátek a poskytovatele streamovací služby Beats Music.
Tuto společnost pak roku 2014 odkoupil Apple za rekordní 3 miliardy dolarů. V tom samém roku Iovine také opustil Interscope, aby se naplno věnoval nové streamovací službě Apple Music. Z Applu poté odešel v roce 2018 ve věku 64 let. V novém rozhovoru pro The New York Times prozradil, že se tak stalo zejména kvůli tomu, že nedokázal splnit vlastní cíl – aby Apple Music byla výrazně odlišná od konkurence.
Fotogalerie
Iovine v rozhovoru uvedl, že dnešní hudební streamovací služby mají obrovský problém: marži. Neroste. Zatímco jinde mohou výrobci zvyšovat marži třeba snižováním výrobní ceny či nakupováním levnějších komponent, u hudebních služeb rostou náklady úměrně růstu počtu uživatelské základny. Platí, že čím více uživatelů služba má, tím více peněz musí odvést hudebním nakladatelstvím a posléze hudebníkům.
Naproti tomu filmové a seriálové služby jako Netflix a Disney+ dokáží snižovat náklady a navyšovat tak marži a zisky tím, že poskytují exkluzivní obsah. Netflix jej poskytuje tuny, Disney+ dokonce poskytuje pouze vlastní obsah. Hudební služby ovšem exkluzivní obsah nemají a pokud ano, tak jen zřídka, a to je důvod, proč nemohou růst. Exkluzivní obsah by také mohl rozpoutat cenovou válku. Při hudebním průmyslu se ovšem situace má tak, že až na trh nastoupí levnější služba, konkurence ji může lehce dohnat snížením svých cen.
Mohlo by vás zajímat
David Hanák Hudební streamovací služby tak Iovine vnímá spíše jako nástroj pro přístup k hudbě, ne jako jediněčné platformy. Jde ale o důsledek éry Napsteru, kdy se nakladatelství soudili s uživateli, kteří zde sdíleli svou hudbu s komunitou. Ovšem v době, kdy se ti největší hráči na trhu soudili s poslucháči, Jimmy Iovine si uvědomoval, že nakladatelství nemohou existovat, aniž by drželi krok s technologiemi. Podle něj musela být vydavatelství cool, ale způsob, jakým se tehdy reprezentovala, zrovna dvakrát cool nebyl.
„Ano, stavěly se hráze, jako by to mělo něčemu pomoci. Tak jsem si řekl: ‚aha, jsem na špatné párty,‘ a tak jsem se potkal s lidmi z technologického průmyslu. Potkal jsem se se Stevem Jobsem a Eddym Cue z Applu a řekl jsem: ‚aha, tady je tá správná párty‘. Musíme jejich myšlení zakomponovat i do filozofie Interscope,“ vzpomíná Iovine na tehdejší dobu.
Mohlo by vás zajímat
Technologický průmysl dokázal pružně reagovat na potřeby uživatelů a Iovine se naučil držet krok s dobou pomocí umělců, se kterými spolupracoval. Obzvláště vzpomíná na hip-hopového producenta Dr. Dre, se kterým také založil Beats Electronics. Hudebníka tehdy frustrovalo, že nejen jeho děti, ale celá generace poslouchá hudbu na levné nekvalitní elektronice.
Proto vznikli Beats jako stylový výrobce sluchátek a poskytovatel streamovací služby Beats Music, která také sloužila k propagaci sluchátek. V té době se Jimmy Iovine také potkal se Stevem Jobsem v řecké restauraci, kde mu šéf Applu popsal, jak funguje výroba hardwaru a jak funguje distribuce hudby. Šlo o dvě velmi odlišné záležitosti, Iovine a Dr. Dre je ovšem dokázali spojit do jednoho smysluplného celku.
V rozhovoru byl Iovine i kritický k hudebnímu průmyslu jako takovému. „Tento obraz nese větší poselství než jakákoliv hudba, kterou jsem za posledních 10 let slyšel,“ poukázal na obraz od Eda Ruschy, 82letého fotografa a malíře, který jej vyrobil na zakázku. Jde o obraz „Our Flag“ neboli Naše vlajka, symbolizující zničenou vlajku USA. Tento obraz vyjadřuje stav, ve kterém se podle něj Spojené státy dnes nacházejí.
Iovinovi překáží, že ačkoli měli umělci jako Marvin Gaye, Bob Dylan, Public Enemy či Rise Against the Machine pouze zlomek možností komunikace oproti dnešním umělcům, dokázali ovlivnit názory široké veřejnosti u zásadních společenských témat, jako jsou třeba války. Kritické názory dnešnímu hudebnímu průmyslu dle Iovina chybí. Existují indice, že umělci si netroufají polarizovat už tak velmi polarizovanou společnost v USA. „Bojím se, že bych si svým názorem odcizil sponzora z Instagramu?“ zamyslel se v rozhovoru zakladatel Interscope.
Sociální sítě a zejména Instagram dnes tvoří významní součást života mnoha umělců. Není to už jenom o tvorbě hudby, ale také o prezentaci svého životního stylu a dalších aspektů jejich života. Většina umělců ovšem tyto možnosti využívá pouze na prezentaci konzumu a zábavy. Na druhou stranu mohou být také blíže ke svým fanouškům, což představuje další aktuální problém pro hudebná nakladatelství: zatímco umělci mohou komunikovat s kýmkoliv a kdekoliv, nakladatelství tento přímý kontakt se zákazníkem ztrácejí.
Díky tomu také mohou umělci jako Billie Eilish či Drake vydělávat pomocí streamovacích služeb více, než celá hudební tvorba 80. let, prozradil Iovine s odvoláním na data od poskytovatelů těchto služeb a od vydavatelů. Do budoucna by podle něj mohly být streamovací služby, které generují peníze přímo umělcům, trnem v oku hudebním společnostem.
Iovine také vyzdvihl, že Billie Eilish komentuje klimatické změny, nebo že umělci jako Taylor Swift se zajímají o práva na své master nahrávky. Právě Taylor Swift má na sociálních platformách silnou fanouškovskou základnu a její názor tak může mít silnější dopad, než kdyby se o problém zajímal umělec s menším vlivem. Celkově se ovšem již Iovine nedokáže ztotožnit s dnešním hudebním průmyslem, čímž také vysvětluje svůj odchod.
Dnes se podílí na iniciativách jako XQ Institute, což je vzdělávací iniciativa založena Laurene Powell Jobs, vdovou po zesnulém zakladateli Applu Stevu Jobsovi. Iovine se také učí hrát na kytaru: „Teprve teď si uvědomuji, jak náročnou práci vlastně Tom Petty nebo Bruce Springsteen měli,“ dodává s pobavením.
Zdroj: The New York Times
